75 let fakulty - učitelé ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** ****************************************************************************************** * JOSEF LUKL HROMADKA (1889-- 1969) ****************************************************************************************** Narozen 8. 6. 1889 v Hodslavicich, po gymnazijnich studiic sborech ve Vsetine a v Praze, od roku 1916 tez studium na evangelicke v Sonove. V roce 1920, po sve habilitaci pro v mesicnik Krestanska revue. Koncem dvacatych let cesta do I Seminary (New York) a zejmena Princeton Theological Semina ustredniho (od roku 1954 vykonneho) vyboru Svetove rady ci V roce 1956 cesta do Ciny. V letech 1958--1969 redaktorem zahranicnich theologickych ucilist. Po dovrseni osmdesati Na systematickou katedru tehdy Husovy cs. evangelicke fakulty bohoslovecke v Praze se Jose habilitoval spisem, jimz se vyrovnaval s liberalismem, ponechal si vsak z neho kriticke my prokazane jiz na svych zahranicnich studiich. To zde zahy spojil s usilim o rehabilitaci k dogmaticke reflexe, vychazejici z biblickeho zjeveni a soustredujici se na dilo a osobu Je linii nalezal v produkci prvnich krestanskych stoleti, zejmena vsak ve vrcholnych dilech r prvni studenty tak vedl jak k novemu kriticky prejnemu hodnoceni zakladanich utvaru predre (katolictvi, pravoslavi), tak i k novemu porozumeni pro vlastni reformacni dedictvi ceskeh a to v cele jeho siri. V zapase s nacionalistickou interpretaci tohoto dedictvi a v orient cirkve Slova na prorocky a apostolsky zaklad jejiho poslani, se zvlastnim porozumenim pro spolecenske horizonty, mu byl vitanou pomoci nastup a paralelni zapas dialekticke theologi razby. Pozdejsi generace svych posluchacu hledel Hromadka ziskat i pro svoji interpretaci globaln vyvoje, k niz smeroval jiz za sveho americkeho pobytu a ktera byla ovocem jeho theologicke se nejelementarnejsich ontologickych a dejinne-eschatologickych zakladu a predpokladu souc ona je tak neodmyslitelnou soucasti jeho systematicko- theologickeho dila a odkazu. Jako pedagog byl pro vetsinu svych posluchacu doma i ve svete zcela verohodny, pro mnohe s neautoritarskym vystupovanim a svou schopnosti naslouchat pritahoval a inspiroval i mnohe Josef Lukl Hromadka, po druhe svetove valce nepochybne vudci osobnost stredoevropskeho pro sve ekumenicke pratele v Evrope i v Americe predstavoval nepreslechnutelny hlas evangelick v mocenske sfere "realneho" socialismu, ktere se uspesne vyrovnava s pokusenim hajit jen v predvcerejsi duchovni hodnoty. Nesporne je, ze nejen dialog s marxisty, jemuz dal Hromadka jeho postoje a ciny, ktere mu doma i v zahranici ziskaly mnoho odpurcu (jeho spoluprace se hnutim, postoj k valce v Koreji a k udalostem v Madarsku v roce 1956, prijeti Leninovy cen vychazely z jeho interpretace autenticke krestanske existence v socialisticke spolecnosti, theologickou starosti o to, aby krestane nezustali svym soucasnikum dluzni prorockou vizi, naopak svou trvalou kritickou seberevizi vzpruhou a inspiraci silam, o kterych veril, ze s lidskeho pokroku. Hromadkuv prorocky etos ovlivnil i mnohe z tech jeho zaku, kdo jeho vizi spolecenskeho vyv a ktere jejich angazovany realismus vedl do rad politickeho dissentu. Jejich postoj vychaz jineho chapani fenomenu moci, v mnohem byl vsak theologicky kongruentni s jeho vlastnimi v Bibliografie: Katolicismus a boj o krestanstvi, Praha 1925 Masaryk, Praha 1930 Krestanstvi v mysleni a zivote, Praha 1931 Lutheruv odkaz, in: M. Luther, O svobode krestanske, Babylonske zajeti, Praha 1935 Calvin, in: J. Calvin, Kardinal a reformator, Praha 1936 Doom and Resurrection, Richmond-London 1945 (nemecky: Sprung ?ber die Mauer, Berlin 1961 Theologie a cirkev, Praha 1949 Prelom v protestantske theologii, Praha 1955 (3. vydani 1979) Evangelium pro ateisty, in: M. Opocensky,...kdo veri, diva se dopredu, Praha 1989 (nemecky Atheisten 1958) Evangelim o ceste za clovekem, Praha 1958 (reedice 1986) Podrobne bibliografie JLH jsou uverejneny: JLH, Theologie a cirkev, Praha 1949, 369--398 (do roku 1949) Sbornik O svrchovanost viry, Praha 1959, 129--141 (do roku 1959) ThPr Krestanske revue 1960, 130--131 (do roku 1960) Sbornik Pole je tento svet, Praha 1964, 115--120 (do roku 1962) Sbornik Pravda a zivot, Praha 1969 (do roku 1968) Bibliografii hlavnich knih a studii podava M. Opocensky, ...kdo veri, diva se dopredu, Pra ****************************************************************************************** * JAN MILIC LOCHMAN ****************************************************************************************** Narozen 3.dubna 1922 v Novem Meste nad Metuji. Theologii za vedeni J. B. Soucka v r. 1943. Po osvobozeni presel na Huso Studie zakoncil doktoratem v r. 1948. Potom pracoval jako v povolan jako spiritual do Husova bohosloveckeho seminare, p profesor na Komenskeho fakultu. V roce 1968 byl zvolen jako prednasel (s vyjimkou roku 1968--9, kdy pusobil na Union Th Kdyz byla v roce 1950 vytvorena Komenskeho fakulta, byl jej i zpusobem vyuky rozmaniti, pritom vsak pozoruhodne jednotn byt kriticky priklon k biblickemu zakladu a hluboky respekt prednaset "vseobecnou teorii nabozenstvi". Pojal jej v nazn orientaci po svete nabozenstvi a predevsim filosofie v deji myslenim, predevsim v te podobe, ktera byla v oficialni ide priprava na dialog krestanu s dialogicky smyslejicimi marxi Mezitim v roce 1960 presel jako nastupce prof. Hromadky tam, kam jej srdce vzdycky tahlo: systematicke theologie. V navazani na dosavadni praci prednasel napr. o obrazech cloveka, v nastinu biblickych zakladu, tak i ve vyrovnavani se s typy soudobe prirodovedecke a filo antropologie. Krome toho slo ovsem v prednaskach i seminarich o pokus vykladat zaklady dog jejich podstatnych aspektech. Takrka cela leta pusobeni v Praze znamenala "dvojkolejne" pusobeni: vedle prace na fakulte spiritual a pozdeji reditel Husova seminare. Byla to mimoradna zaprez, v danych politickyc mnohych starosti, ale take radosti z kazdodenniho styku se studenty, predevsim tam, kde se vytvaret spolecenstvi bohoslovcu nejen jako symbiozu spolecneho bydleni, nybrz i jako mist myslenkoveho tribeni a sdileni, jako osobity sbor. Jinym vyraznym rysem prazskeho obdobi byl pro Lochmana pravidelny styk se sbory. Vetsinu n prednasel po sborech evangelicke cirkve. Zkusenost tohoto sepeti s konkretni cirkvi si s sebou nesl i na univerzitu v Basileji. Jeh i zde systematicka theologie, coz ovsem v Basileji znamenalo: dogmatika, etika a uvedeni d mysleni. Tento rozsahly, tezko zvladatelny ukol mel svou vyhodu: nutil k respektu pred cel mysleni viry, ktere nemuze abstraktne delit dogmaticke teze a eticke dusledky, ani theolog pozornost k jinym typum mysleni. Po leta se pokousel o dialog uvnitr dogmatiky, spolu s ko F. Burim (vyhranenymi mysliteli jineho zamereni), v ovzdusi ostrych konfrontaci, ale i trv Tri obsahle svazky Dogmatik im Dialog jsou toho dokladem. Vlastni publikacni cinnost Lochm vedle rady prilezitostnych knih, zakladnich textu krestanstvi (tri svazky jeho male trilog mnoha prekladech do jinych jazyku i cesky). Krome toho pokracoval v prednaskach o theologi filosofie a v prilezitostnych vykladech o theologii ceske reformace. Basilejska leta byla vyplnena i sirokym ekumenickym pusobenim, zapocatym jiz v Praze, a to rovinach: v Basileji, v celosvycarskem meritku a ovsem ve Svetove rade cirkvi a ve Svetove svazu. Novym mimoradnym ukolem bylo pusobeni v sirsim kontextu univerzity, predevsim v petiletem rektoratu. Zde slo Lochmanovi o to, zvyraznit z jednoznacne theologickeho hlediska platnos univerzity, a to nejen v zakladni reflexi, nybrz v budovani struktur, ktere v dobe pokracu a specializace fakult podporuji mezifakultni dialog: "Theologie na areopagu: v tom vidim n univerzite v Basileji i v Praze." Bibliografie: ThPr KR 1960, str.155nn (do r.1960) Theol. Zeitschrift, Basel 1992, str.187nn (leta 1961--1991, pres 600 publikaci) Bozi udel ve svete, Praha 1992, str.89n (udaje o prednaskach na jinych univerzitach) ****************************************************************************************** * LUDEK BROZ ****************************************************************************************** Narozen 22. 5. 1922 v Praze. Po maturite na realnem gymnazi ilegalnich kursech Synodni rady (1941--45), pri soucasne sl zacal pod vlivem B. Hrozneho studovat semitskou filologii, theologicke fakulte univerzity ve Strasburku. Od roku 1949 a pro nekonfirmovane. Promoce na Komenskeho fakulte v r. 19 systematicke theologie a poveren vedenim katedry. Profesore doktorat theologie, 1988 byl jako hostujici profesor na uni fakulty, 1990 odesel na odpocinek. Jeho pedagogickou a badatelskou cinnost rozsahem prevysuje jiskry (1946--49, zalozil Knihovnu KJ) a soubezne edici Jed Protestantske cirkve v CSR (1954--59), byl zakladatelem a r Komenskeho fakulty Communio viatorum (1958--1990). Od roku Kalich. Od roku 1991 je vydavatelem nezavisleho ctvrtletnik mutace (Ceska metanoia). Jeho pedagogickou a badatelskou cinnost rozsahem prevysuje prace publicisticka, vydavatels Redigoval Kostnicke jiskry (1946--49, zalozil Knihovnu KJ) a soubezne edici Jednoty bratrs skola. Vedl i casopis Bible a kalich, bulletin Protestantske cirkve v CSR (1954--59), byl a redaktorem theologickeho ctvrtletniku pri Ekumenickem institutu Komenskeho fakulty Commu (1958--1990). Od roku 1969 byl odpovednym redaktorem a pozdeji reditelem nakladatelstvi Ka 1991 je vydavatelem nezavisleho ctvrtletniku pro otazky kultury a spolecnosti Metanoia, od ceske mutace (Ceska metanoia). Jako neunavny a vynalezavy editor, reeditor a prekladatel (Casalis 1967, Cullmann 1976, Ba se S. Vernerem) zpristupnoval ceskym ctenarum radu titulu theologicke, filosoficke, histor literatury a svetovemu publiku prostredkoval rozhled po produkci ceske. Systematickou theologii pojimal zcela netradicne, nikoli jako specializovanou disciplinu t encyklopedie, nybrz takrka bez brehu jako nauku o porozumeni a komunikaci, nebo jako kultu antropologii (pro pochopeni Brozova pristupu srv.: Teologie jako reflexe viry in: Rocenka str.20--38 ci Predmluva vydavatele in: Cullmann, Christologie NZ, 1976, str. 3--8). Ve sve pusobeni na fakulte Broz vychazel z vytezku biblicke theologie (zejmena svych ucitelu O. C B. Soucka) a opiral se o antidogmaticke momenty v dile J. L. Hromadky a K. Bartha; znacnou jeho autority filosoficke, mezi nez parili napr. M. Buber, L. Wittgenstein, C. Levi-Straus jakoz i zaujeti modernim katolictvim (napr. Y. Congar, M. Chenu). V badatelske praci se Broz soustredoval na problemy hermeneutiky, semantiky, lingvistiky a pocatku sedmdesatych let v ceskem prostredi rehabilitoval tzv. mytopoeticke mysleni -- ve na jednostranny racionalismus civilni interpretace let sedesatych. Vedle tohoto usili o "p interpretaci evangelia" prostrednictvim konfrontace "nasich domacich luhu s okolnim svetem dile Evangelium dnes (1974, anglicky "The Gospel Today", 1984), Broz dvakrat komentoval vy protestantismu (k jehoz sekularizovane podobe neskryval sympatie) zasadnimi studiemi ve sb redigoval: Od tolerance k dnesku (in: Od reformace k zitrku, 1956, str. 119--178) a Slysen (in: O spolecenstvi sluzby, 1981, str. 89--141). Barthovi, jemuz se znacne vzdalil jak svou jistou obhajobou domaciho theologickeho liberal priklonem ke spise tillichovskemu typu theologizovani, venoval dosud nejobsahlejsi ceske " monograficko-biografickou skicu Cesta Karla Bartha (1988, v jednom svazku s Uvedenim do ev theologie). Politicky se Broz profiloval jako presvedceny levicovy intelektual frankofonni razby s mim kulturni, socialni a politicke problemy Tretiho sveta, zejmena Afriky, kterou mnohokrat na problemy nahledl skrze osobni zkusenost (k teto problematice byl priveden i svou praci na -- soucasti jeji naplne byla pomoc Tretimu svetu, konkretne napr. pomoc pro Lambarene, Dak Indonesii). V tomto duchu se nesou i jeho dalsi aktivity po odchodu z fakulty, soustredene Metanoia. (J. S.) Bibliografie: Nejdulezitejsi knizni publikace jsou uvedeny v textu, pro casopisecke publikace domaci lze Smolikuv Uvod do studia bohoslovi 2 - Bibliografie (1988), kde je mozno nalezt autorovy st obtizemi i recenze uverejnene v KR, ThPr, ThEv a CV, uplny bibliograficky prehled dosud k ****************************************************************************************** * MICHAL BIHARY ****************************************************************************************** Narozen 21. 10. 1926 v Komarne, v madarske reformovane rod pracovat v ruznych zamestnanich a maturitu mohl slozit az v letech 1948--1952. Jeho zajem se soustredil predevsim na sveho studia zaroven dojizdel do Sokolova a okoli, aby slo nedobrovolnem pobytu v pohranici. V letech 1952--1972 slouzil jako farar Reformovane krestan madarskych i dvojjazycnych. V kazatelske sluzbe i ve vyuco vyznavacstvi. Publikoval clanky a biblicke uvahy v cirkevn a v rostouci mire se ucastnil z povereni sve cirkve ekumen fakulte university v Curychu. Od r. 1972 byl reditelem a spiritualem Husova bohoslovecke soucasne pastyrske a pedagogicke peci o studenty vyzadoval cirkvi (a mnohdy velmi odlisnych nazoru) nebylo nikdy lehk V roce 1973 byl poveren prednaskami pro reformovane studenty na Komenskeho fakulte, nejprv od r. 1974 jako docent pri katedre systematicke theologie. Prednasel symboliku, theologii vyznani, Kalvinovu theologii i cirkevni dejiny. Do duchodu odesel v roce 1992. Od r. 1990 se mu otevrela moznost studijnich pobytu v zahranici. Pobyval opakovane v USA ( Biblical Seminary, Union Theological Seminary, Princeton a zvlaste Calvin College a Calvin Seminary v Michiganu), v Evrope potom v Edinburghu, Budapesti, v T?bingen a v Berline. Tyt mimo jine k vypracovani bibliografii anglickych, nemeckych a madarskych prekladu Kalvinovy Jako delegat sve cirkve se ucastnil mnoha ekumenickych a vedeckych konferenci, byl clenem ekumenickych vyboru, mj. Europaische Tagung f?r Konfessionskunde, FERCH -- ™kumenische Kon (clenem pripr. vyboru 1979--89), International Congress on Calvin Research (od r. 1982), I Association for Reformed Faith and Action (1976-- 84), Kongress f?r Calvinforschung in Mit Osteuropa (clen Pokracujiciho vyboru od r. 1984), Leuenberger Lehrgesprache (od r. 1978, v clenem Koordinacniho vyboru). Je dopisujicim clenem The Rutherford House Fellowship (Edinburgh), International Associati Promotion of Christian Higher Education (Grand Rapids) a H. H. Meeter Center for Calvin St Rapids). ****************************************************************************************** * JAN STEFAN ****************************************************************************************** Narozen 30. 3. 1958 v Praze, vyrostl v liberalni evangelic (1977) studium theologie na Komenskeho fakulte v Praze (19 Schroeder). Po studiich vstoupil do sluzby v CCE: 1983- -8 dr. Z. Souska), 1985 fararska zkouska a 1986--1990 fararem V roce 1987 promoce na KEBF, kde zaroven zacal pracovat ja (jiz na EThF UK, docentem jmenovan 1991) a povereni vedeni rozvoj. Zenat s hudebni skladatelkou Zojou Cernovskou. Studiu protestantske systematicke theologie 20. stoleti se P. Tillicha a bohoslovcu bultmannovske skoly vystridal pri theologii katolickou a pravoslavnou. Jeho badatelska cinno klasicke krestanske dogmatiky z perspektivy luterskeho a r Bibliografie: Skrze viru chodime, ne skrze videni. Rozhovor o prirozene- teologickych tematech v evangel stoleti. Pokus o zmapovani terenu. (disertacni prace, 1986, nepublikovano, vynatky v KR 1/ Aby vsichni lide spaseni byli. Na tema APOKATASTASIS PANTON v evangelicke teologii 20. sto (habilitacni prace, 1990, nepublikovano, vynatky v KR 1--2/1991) Casopisecke prace v Krestanske revui, Ceskem bratru, Kostnickych jiskrach aj. ****************************************************************************************** * PETR MACEK ****************************************************************************************** Narozen 21. 5. 1944 v Praze. Vychova v evangelicke rodine ucnovske skoly pracoval jako prumyslovy kovorytec v prazsk skoly, pozdeji stredni vseobecne vzdelavaci skoly, ukoncen jednoty baptistu. V letech 1969--1973 studium na Komenskeh s nastupem kazatelske sluzby v baptistickem sboru na Pankr studium na baptistickem theologickem seminari v Rueschliko doktoratu na KEBF v oboru systematicke theologie. V letech letnim semestru 1991 nastup na systematickou katedru Evang Od roku 1992 redakcni prace na Communio viatorum. Zajem o komunikaci s hranicnimi disciplinami systematicke theologie a hermeneutika. Zvlastni pozornost "levemu kridl produkci anglosaske theologie a dilu Karla Bartha. Bibliografie: William S. Estep, Jr.: Pribeh krtencu (cesky preklad knihy The Anabaptist Story), Praha 19 Procesualni mysleni a bible. Prispevek k hermeneuticke diskusi. (disertace, Praha 1984, ne uryvek a recenze in: Krestanska revue 1986, str. 157nn a 166nn) Kde je Duch Pane, tam je svoboda. Nad "zwingliovskym" odkazem Karla Bartha. (Habilitacni s nepublikovano, recenze in: Krestanska revue 1993, str. 79n) Casopisecke publikace: Communio viatorum, Journal of Ecumenical Studies, Process Studies, Cesky bratr, Kostnicke jiskry, Rozsievac aj. ****************************************************************************************** * SLAVOMIL CTIBOR DANEK ****************************************************************************************** Narodil se 5. 10. 1885 v Uherskem Hradisti, absolvoval gym a v Basileji, kde jej oslovil zvlaste tehdejsi vyrazny sta 1910--1920 fararem v Libstatu v Podkrkonosi, kam se rad vr university praci Posvatne stromy ve Starem Zakone (PhDr -- v r. 1920 se habilitoval na nove vznikle Husove fakulte pr profesori vysokych skol mimo sluzbu, az do sve smrti 23. 2 Jadrem Dankovy theologie je usili vyrovnat se s liberalism a jeji "nabozenske predstavy" povazoval za cosi, co modern do predkritickych pozic, nybrz kritikou kritiky. Danek uka nabozenstvi", tedy jako poselstvi o Bohu. Proto muze uspok vyklad zavadi a je neprimereny, nevecny, ba mohli bychom r a slozitem tradicnim procesu bylo leccos pozmeneno, je tre clanku o Gedaljovi, ktery je asi nejzdarilejsim a nejstruc Dusledky jsou dalekosahle. V religionisticke oblasti je Danek ohledal v clanku Problem nab inferiorna (Kalich 1924), vztah slova a Pisma vylozil v praci Verbum a fakta SZ (rocenka H pronikavy pohled do problematiky sakralniho kralovstvi predlozil v clanku Stat a nabozenst Dusledky ekklesiologicke a christologicke probral ve sborniku Kristus -- revoluce (1932). Pro sve studenty napsal Danek Dobove pozadi SZ (vyslo posmrtne 1951) a rozmnozil hebrejsky Rudimenta hebraitatis (1932) i hebrejskou gramatiku s vlastni vyznamnou terminologii. Torz "literarne kriticky uvod" a "theologie SZ", vlastne jen cast zaznamu prednasek. Mnoho prace vynalozil Danek pro vzdelavani ctenaru bible, ci jak rad rikaval, "pismaru". N katecheze Prehled deju biblickych (1913), vzorova pripravka pro ucitele nabozenstvi je vyk Pozehnani Bozi (1943), pro biblicke hodiny je urcen Vyklad 1. Petrovy (1943). Velice cenne jsou ulozeny ve dvou radach Dnem i noci -- biblicke uvahy a Vcera i dnes -- biblicke otazk se psat do Evangelickeho kalendare, je autorem rady recenzi a clanku. Zvlaste blizke Dankovu srdci bylo dedictvi reformacni a predevsim reformovane, proto spolu edicich a prekladech: Peter Brunner: O vire u Calvina, a Karl Barth: Skotska konfesse. Z j prelozil prof. Jeschke nove Heidelbersky katechismus. Jako cervena nit se celym Dankovym dilem tahne usili o prisnou a presnou kazen, metodickou metodickou vyjadruje vyrok z Doboveho pozadi (189) "Veda, tot metoda, metoda tot pravda" - pak vyrok pri oslave jeho sedesatin: "Dnes uz nestaci soli Deo fides ci soli Deo gloria, j Soli Deo existencia annihilatioque hominis"; coz je zrejma narazka na Fp 2,7: "sebe sameho Jezisovo varovani pred touhou "zachovat dusi" (Mt 16,25). Neni divu, ze byl leckomu nepoho nim varovalo a ze jej kritizovali predevsim ti, kdo nemeli oci pro jeho dalekosahle obzory porozumeli jeho theologickemu zameru, neztratilo jeho dilo na aktualite navzdory vyrazovem sebou nese samozrejme casovy odstup od doby, kdy vznikalo. ****************************************************************************************** * MILOS BIC ****************************************************************************************** Narozen 19. 11. 1910 ve Vidni, studoval theologii v Praze, Filosoficke fakulte UK. Promoval 1936 v Praze a obdrzel 19 CCE v Praze-Vinohradech a 1936--50 jako farar v Domazlicic Po navratu z koncentracniho tabora v Dachau byl v mimoradn 1946 byl jmenovan docentem a 1948 profesorem. R. 1977 byl Pod vlivem velkolepeho planu sveho profesora F. Zilky prip Dejiny novozakonni doby, 1925, str. 11) rozhodl se uz za s podrizena jeho celozivotni publikacni cinnost. Jako vseobe krestanstvi (1948--50). Nasledovaly drobnejsi monograficke revizi Kralicke, pripadne jako podklad k novemu prekladu P Souckem v letech 1954--67 s ekvivalenty hebrejskymi a reck Se skupinou spolupracovniku z rad fararu zacal 1961 pracovat na novem prekladu Stareho zak Prekladatelska komise se zahy rozrostla zapojenim odborniku z dalsich peti cirkvi v ekumen spolecenstvi. Cely preklad vysel 1979 a od te doby uz vice nez desetkrat. Soucasne vznikal kniham starozakonnim i rada komentaru, prvni uplna k celemu SZ v nasich dejinach vubec. Na F. Tomaska pripravila komise pro katolickou cirkev i preklad deuterokanonickych knih (apok katolicke vydani Bible vyslo 1987 (s vrocenim 1985). Vysledky sve ctyricetilete badatelske cinnosti shrnul M. Bic v encyklopedickem dile Ze sve I a II (1986 a 1989) a svetu kolem SZ venoval dalsi tri prace: Stopami davnych veku (1979) babylonskych (1990) a V zemi sfing a pyramid (1993). Bibliografie: Podrobnejsi udaje bibliograficke i biograficke jsou obsazeny ve skriptu Radostna zvest SZ a blize autorem shrnuty a zduvodneny v konvokacni prednasce k jeho osmdesatinam: V ukrytu (Kostnicke jiskry roc. 75, 1990, c.40- -42). ****************************************************************************************** * JAN HELLER ****************************************************************************************** Narozen 22. 4. 1925 v Plzni, kde take vystudoval gymnazium pri sboru CCE Plzen-zapad. 1945--48 studium na Husove faku roce 1947--48 studoval v Basileji, pote dokoncil studia na Horovicich, od r. 1950 lektorem hebrejstiny na Komenskeho na fakultu, kde se stal asistentem pri biblicke katedre a SZ habilitoval, jmenovani docentem vsak bylo statni spravo jako hostujici docent (1966--68 na Humboldtove univerzite habilitoval rovnez z religionistiky, jejiz vyuku prevzal ( presel na katedru biblistiky jako profesor Stareho zakona Badatelsky prinos: 1. V religionistice: Struktura eticke k etickeho zlomu. -- 2. Ve SZ: Kvantifikace problematiky rec synchronniho aspektu v semitske onomatologii; Nove osvetle citovano ve velkych encyklopedickych pracich jako ThWAT ci Bibliografie: Hebrejsko-recko-latinsky slovnicek pro bohoslovce (1955, 2 vyd. 1956) Prehled hebrejske grammatiky (1958) Prakticka znalost Pisma (1974) Staroveka nabozenstvi (1978, 430 stran, 2. vyd. 1988) Zakon a proroci (1984, spolu s M. Mrazkem) Nastin religionistiky (1988, spolu s M. Mrazkem). Nemecke publikace: Der tschechische Alttestamentler S. Danek (Arbeitstexte der KI-Ho Berlin, 1968) An der Quelle des Lebens (1988, 287 stran). Von der Schrift zum Wort (1990, 110 stran). Vycet casopiseckych clanku je v knize Zakon a proroci a v knize An der Quelle des Lebens. Prispevky odborne i popularni asi ve 20 casopisech ceskych i zahranicnich. Spoluprace na techto edicich: Biblicka konkordance, Ekumenicky preklad Bible, Altes Testam Erklarungen (tam i clenem uzsi redakcni rady), Prameny zivota (1982 vypracoval koncepci, o spolupraci). Spolupracoval na prekladech: S. Moscati: Foinicane; A. Jepsen: Kralovska tazeni ve starem Nekolik desitek recenzi je v KJ, KR, CV, Theol. Literaturzeitung aj. ****************************************************************************************** * MARTIN PRUDKY ****************************************************************************************** Narozen 11. kvetna 1960 v Brne, kde absolvoval zakladni sk bohoslovecke fakulte v Praze (1979--85), Theologickem inst College, Oxford University (1991). Soubezne se studiem (19 Po absolutoriu se stal vikarem Ceskobratrske cirkve evange (1988--90). Pritom pracoval jako externi lektor hebrejstin odborny asistent (1990--92). Promoce doktorem theologie v docentem. Bibliografie: Die Prager Arbeit am Alten Testament und ihre Analogien zur sog. Amsterdamer Schule, in: S 14--19 ( s J. Hellerem) Genesis 22, 1--19. Prispevek k zapasu o vyklad oddilu Pisma svateho v krestanske tradici, 1989 (typoscript; diss.). Vytah publikovan in: Krestanska revue LVII (1990), str. 77--82, K vyuce biblicke hebrejstiny, (typoscript; habil.) Praha 1991, 92 + 334 str. Cvicebnice biblicke hebrejstiny, Praha 1992, 334. Encyklopedicka hesla in: Religionen der Welt, ed. M. & U. Tworuschka, Bertelsmann Lexikon Verlag, M?nchen 1992, 480 Encyklopedicky slovnik, vyd. Encyklopedicky dum & Odeon, Praha 1993, 1253 str. Dilci studie publikovany zejmena v Krestanske revui a Zpravodaji spolecnosti krestanu a Zi ****************************************************************************************** * MILAN BALABAN ****************************************************************************************** Narozen 3. 9. 1929 v Boratine (tehdy Polsko, dnes Ukrajina Cechy. Po absolvovani realneho gymnazia v Zabrehu na Morav (1948--1952). Pote pracoval jako vikar a pozdeji farar v r sluzby (1953--55, jako politicky nespolehlivy, ne-li "prot Svycarsku. Svou theologickou praci soustredil predevsim (ale ne vyluc skupiny a spoluautorem Prekladu a vykladu bible (Praha 196 zakona (1972), ale postupujici normalizace vedla k zastave v r. 1990. V temze roce nastoupil jako odborny asistent pr religionistiky na evangelicke fakulte. Habilitoval se a 19 Ve sve pedagogicke cinnosti se opira o zkusenosti z pusobeni v Charte 77, jejimz signatare jednim z tech, kdo poradali bytove seminare), jakoz i o tutorskou cinnost v ramci dalkoveh zajemcu na University of Cambridge (Local Examinations Syndicate, od r. 1987). Vedle prace rozviji bohatou prednaskovou cinnost doma a ucastni se rady mezinarodnich konferenci (v po Zwettl, Viden, Bayreuth, Cachy, Rim). Je mistopredsedou Spolecnosti pro studium nabozenstv Brne a clenem redakcnich rad rady periodik (Religio, KR, Reflexe, Komunikace aj.). Bibliografie: Kulticky a nabozensko-psychologicky aspekt korene ţ-ţ-ţ ve Starem zakone (disertace, 1972, Tsjechische vragen (Ueber die sog. Pragerschule) in: DEBHARIM, Kampen 1986 Vira -- nebo osud? (habilitacni prace), Praha 1993 Hebrejske mysleni, Praha 1993 Judaismus -- krestanstvi -- islam (slovnik, autorska spoluucast -- judaismus), Praha 1994 Der Kralitzer Kurzkommentar zum Hohenlied, Bonn 1994 Une epreuve du desert (interwiev), in: France Catholique 1994 V tisku jsou soucasne prace Bojovnici a trpitele a Tazani po budoucim. Krome toho rada clanku a studii v KR, ThPr, Communio viatorum (z nichz nejzavaznejsi je sn und die Geschichtsphilosophie, CV 1962, 234-240), Reflexe, Souvislosti, Komunikace, Prosto spolecnosti krestanu a Zidu, Religio aj. ****************************************************************************************** * JAN MORAVEC ****************************************************************************************** Narozen 26. srpna 1963 v Chrudimi. Vystudoval Matematicko- ukoncil r. 1986, rigorosni rizeni r. 1987 (RNDr). V letech se fyzikou tesnych dvojhvezd. Od r. 1990 pracuje pri biblickem institutu EThF UK jako od zodpovida za rozvoj fakulty v oblasti vypocetni techniky a svetoveho obrazu. ****************************************************************************************** * FRANTISEK ZILKA (1. 6. 1871 -- 9. 2. 1944) ****************************************************************************************** Prvnim profesorem novozakonni vedy se na nove ustavene eva reformovane cirkve, melnicky farar Frantisek Zilka. Theolo a jeste pred svym jmenovanim poridil lidove vydani spisu H cyrilometodejskem, o Havlickovi a Palackem a do povedomi s autoru. Vnitrne se orientoval na dile nemeckeho biblisty a tzv. svobodnemu protestantismu. Na rozdil od drivejsich pr protestantismus jisty ohlas v cirkvi. Zilka byl jeho velmi cirkvi kriticke badani o Bibli a ochranit tak krestanskou biblicke vedy za zivot cirkve. Uplatnil ji sam ve sve rozs evropske cirkevni forum a v programovem spise Nase krestan zivota oceneno cestnymi doktoraty univerzit v Montpellier, Jako profesor Noveho zakona pocitoval odpovednost za budouci rozvoj sve discipliny a ve sv postupoval se zakladatelsky promyslenym planem. Mohl navazat na svuj preklad strucne verze Dejin dogmatu z roku 1903 a za sveho rozvrhu ucebnich textu stacil vedle rady clanku napsa novozakonni doby (1925), Podobenstvi Jezisova (1930), Jezisovo kazani na hore (1931), Deji nabozenstvi (1924), Jezis Kristus I-II (1942, 1947) a Apostol Pavel (vydano az r.1984). Je dilem je preklad Noveho zakona (1933 a dalsi vydani), ktery naznacil cestu k ekumenickemu jeho zaku pripomenme Jana Duse st. a Miroslava Klapuse (1907- -1988), asistenta Husovy fak 1931--37, jehoz recko-cesky slovnik zustal, zel, v rukopise. Bibliografie a hodnoceni: P. Pokorny: Predmluva k Apostol Pavel (1984), str. 3- -7, Biograficky slovnik (vyd. 1991, str. 836) ****************************************************************************************** * JOSEF BOHUSLAV SOUCEK (12. 5. 1902 - - 9. 9. 1972) ****************************************************************************************** J. B. Soucek, syn prvniho ceskeho evangelickeho synodniho Basileji. Ziskal dukladne vzdelani theologicke, filologick prirodni vedy a hudbu ucinilo jednu z nejmnohostrannejsich ale theologicky stal pod vlivem profesora J. L. Hromadky, Bozi transcendence. Soucek sledoval od pocatku sve theolog (K. Barth, E. Brunner) a svym exegetickym dilem definoval jako transformaci prorockeho mesianismu i apokalyptiky pod predvalecneho obdobi pripominame krome pronikavych prispev vykladu kralicke sestidilky (1932) a Blaznovstvi krize. Sm posilila jeho ucitelska cinnost v pololegalnim theologicke Jiz tehdy se vyrovnaval se dvema vyznamnymi impulsy k nove starozakonniho ucitele a pozdejsiho kolegy Slavomila Danka III, 1950) a programem demythologizace u Rudolfa Bultmanna v exegezi, 1945, a ve sborniku Kerygma und Mythos I, 1948, jeho studii Theologie a filosofie (1944) otevrela Souckuv Hromadkou se zaslouzil o dialog s predstaviteli nemecke th filosoficke fakulte (prof. M. Machovec) ovlivnil duchovni i evangelicko-katolicky dialog v seminari V Jircharich, kt inteligence v nasich zemich. Sledujeme-li pozorne Souckovo povalecne exegeticke dilo, jimz ovlivnil evropskou a svetovo vidime, ze je motivovano touhou prispet biblickym studiem k orientaci cirkve v novych podm diskriminovane mensiny. Jsou to komentare k pasijnim perikopam Utrpeni Pane podle evangeli 2. vyd. 1983), k epistole Jakubove a 1. Petrove Delna vira a ziva nadeje (1968) a prislusn zahranicnich casopisech. Klicovymi prispevky k novozakonni theologii prispel do Novotneho slovniku (1951--1956), spolu se svym starozakonnim kolegou Milosem Bicem a desitkami spolu ktere ziskali mezi evangelickymi farari, pripravil velkou Biblickou konkordanci I--III s h reckymi ekvivalenty (1954--1960), ktera dosud nema ve svete obdoby, a roku 1961 vyslo prvn Recko-ceskeho slovniku k Novemu zakonu, ktery se brzy docka jiz pateho vydani. Jeho dilo v na ceskem ekumenickem prekladu Bible. Byl organizatorem a do sve smrti vedoucim novozakonn nasel sve odborne, ekumenicke i lidske zazemi v neradostnych letech tzv. normalizace. Z jeho prednasek o biblicke theologii, ktere byly v malem poctu vytisku rozmnozovany jako posmrtne jeho Theologie apostola Pavla (1976, 2. vyd. 1982), jeho prace z rozhrani systema a biblistiky vysly v roce 1982 pod nazvem Slovo -- clovek -- svet a zavazne biblicke studi pretisteny ve sborniku Kristus a dejiny (1987). J. B. Soucek byl jednim z prvnich, kteri byli zvoleni za cleny svetove oborove organizace Testamenti Societas a obdrzel cestny doktorat od univerzit v Basileji a v Aberdeenu. Lektory rectiny byli v dobe, kdy J. B. Soucek vedl katedru biblistiky Stanislav Segert, po orientalista a semitolog, nyni profesor na univerzite v Los Angeles, a Jaroslav Stolar, ta rady. Odborne s nim spolupracoval Miloslav Hajek, dlouholety tajemnik novozakonni ekumenic pozdejsi synodni senior evangelicke cirkve. Bibliografie a hodnoceni: ThPr KR 27 (1960), 132--139 (do roku 1960) KR 39 (1972), 116--117 (roky 1960--1972 + doplnky) Sbornik Kristus a dejiny (1987), 128--129 (1972--1975 + doplnky). Tamtez i soupis praci o Nove: J.Smolik, Ucitele Komenskeho fakulty, in: KR LVI (1989), str. 30--34 P.Pokorny, Der Theologe J. B. S. (Ev. Theologie 1972, Nr. 3), KR 1992, str. 102. ****************************************************************************************** * PETR POKORNY (narozen 21. 4. 1933) ****************************************************************************************** Soucasny vedouci katedry Noveho zakona a biblickeho instit prof. G. D. Kilpatricka a koptstinu u prof. J. Cerneho. De od roku 1968, kratsi dobu ucil na univerzitach v Greifswal (1988--89). Spolupracoval na ekumenickem prekladu Bible, napsal monogr 2. vyd. 1969), Die Entstehung der Christologie (1985, angl 19822), Tomasovo evangelium (1981, 19822), Kolosserbrief ( popularizujici prace jako Pisen o perle (1986), Perspektiv a Literarni a teologicky uvod do Noveho zakona (1993) i ne Na obdobi 1994--1995 byl zvolen prezidentem Studiorum Novi Bibliografie: Kristus a dejiny (1987), 131--142 Who is Who in Biblical Studies and Archeology Biograficky slovnik (vyd. 1991, str. 556) ****************************************************************************************** * JIRI MRAZEK (narozen 30. 3. 1960) ****************************************************************************************** Pochazi z Brna, z rodiny farare CCE. Theologii studoval v akademickem roce 1987--1988 na Martin Luther Universitat v mesianismu v aramejskych textech z Qumranu a tehoz roku by V letech 1984--1989 pusobil jako vikar ve sboru CCE v Kost bohosloveckou fakultu jako asistent, v nasledujicim roce p tez na praci Biblickeho institutu EThF UK a spolupracuje s ****************************************************************************************** * MILENA PRECECHTELOVA ****************************************************************************************** Narozena 14. 7. 1952 v Nedvedici pod Pernstejnem, po matur cestina. Studium ukoncila na podzim roku 1975. V nasledujicich deseti letech, kdy se venovala vychove svy strednich skol, cimz se prostor pro pedagogickou praci v o Na Komenskeho fakultu nastoupila v r. 1985 jako lektorka l zkousky na FF UK a promovala (PhDr). Jako asistentka a od r. 1989 odborna asistentka pri katedre NZ ma predevsim ukoly pedagogi vyuku jazyku, ale zaroven starost o odpovidajici ucebni texty (mluvnice, cvicebnice, slovn po dobe, ktera klasickym jazykum neprala, velky nedostatek. Je autorkou Cvicebnice latiny (1986), revidovala 3. vydani Souckova Recko- ceskeho slovniku k Novemu zakonu (1987), spol cvicebnice biblicke rectiny Exercitia graeca biblica (s J. Bartonem a J. A. Dusem, 1992) a V hodinach nazvanych Zaklady jazykovedy se snazi na zaklade gramaticke struktury cestiny u sirsich jazykovednych souvislosti, jez jsou jim ku prospechu pri zvladani jazyku klasickyc ****************************************************************************************** * GUSTAV ADOLF SKALSKY (1857 -- 1926) ****************************************************************************************** Narozen 3. 8. 1857 v Opatovicich u Caslavi, zemrel 28. 1. Opatovicich, 1881--1887 fararem ve Vilemove, 1887--1896 ve theologie na bohoslovecke fakulte ve Vidni. Jako prvni dek bohoslovecke. Na Husove fakulte pusobil v letech 1919--192 Zakladni pojeti prakticke theologie u Skalskeho lze oznaci lutersky konfesionalismus byl zjemnen jeho studiem v Erlan Skalsky skutecnost spojeni obou reformacnich cirkvi, ackol Dulezitou soucasti prakticke theologie bylo pro Skalskeho pobelohorske (Zur Geschichte der Evangelischen Kirchenverf statu (Der oesterreichische Staat und die evangelische Kir 1906 aj.). Ucitel Zezschwitz privedl Skalskeho k zajmu o bratrskou historii. Skalsky vydal Dva visita bratrske a Rad zvlastni mezi Bratrimi (1906), Zpravu o bratrich soudcich...z 1609, List br soudcum...z 1555 (1907). Prace na Lukasovych Zpravach knezskych zustala v rukopise. Do oblasti katechetiky nalezi Skalskeho literarni prvotina Upominka na den konfirmacni (18 liturgiky studie Aus der liturgischen Vergangenheit der ev. Kirche in Oesterreich (Jahrbuc Blahoslavova liturgicka prirucka (Kalich VIII, 1923, 40--47). Skalskeho osobitym zajmem byla ceska historie pobelohorskeho obdobi, kterou zpracoval ve d trvale ceny: Z dejin ceske emigrace v 18. stoleti I (1911) a Der Exulantenprediger Johann Beitrag zur Geschichte der b”hmischen Emigranten (1910). Husitstvi venoval praci Husitstvi Cech (1901). Nebyl sice profesorem cirkevnich dejin, nybrz prakticke theologie, cirkevnim dejinam ovsem cast sve badatelske prace. Vedle sluzby duchovenske (sbory Opatovice, Vilemov, Velka Lhota) pracoval zaroven jako pub organizator spolku Evanjelicke matice a. v. Povolani do Vidne (1896 -- prvni cesky profeso moznost pedagogicke a vedecke prace. R. 1909 byl jmenovan mimoradnym clenem videnske cirke Cech), dokonce i dvornim radou. Do Prahy byl povolan jako reprezentant ceske evangelicke v budovat prvni ceskoslovenskou evangelickou bohosloveckou fakultu hned po jejim ustaveni. Ve videnskem prostredi se v dobre spolupraci s G. Loeschem soustredil na soustavne referat historicke literature ve sborniku Jahrbuch der Gesellschaft f?r die Geschichte des Protest Oesterreich. Predmetem jeho badatelskeho zajmu byly jak obecne dejiny evangelickych cirkvi (Zur Geschichte der evangelischen Kirchenverfassung in Oesterreich bis zum Toleranzpatent, oesterreichische Staat und die evangelische Kirche in ihren wechselseitigen Verhaltnissen 1848--1861, 1898), tak dejiny tolerancni cirkve a historie ceskych exulantu. Zajimala ho o minulost. R. 1906 zacal v Pardubicich vydavat Pisemne pamatky evangelicke minulosti, kde p Jednoty bratrske a jine prameny k jejim dejinam. Zvlastni pozornost venoval "Zpravam knezs Prazskeho. Nejrozsahlejsim ceskym spisem je archivalne podlozena prace Z dejin ceske emigrace XVIII. 1911) a monografie Kazatel Jan Liberda a ceska exulantska cirkev v Drazdanech (nemecky 191 1928). (Srov. F. Kutnar, Prehledne dejiny ceskeho a slovenskeho dejepisectvi II, Praha 1977) Bibliografie: Kalendar Hus 1917 (clanek J. Lukaska), RGG2, V, 561n R.Rican -- J.Smolik: Dvacet pet let od smrti GAS, ThEv 1951, 187--189 ****************************************************************************************** * FERDINAND HREJSA (1867 -- 1953) ****************************************************************************************** Prvni profesor cirkevnich dejin na prazske Husove evangeli na zaklade tradic domaci reformace. Rodinne a sborove prostredi Hrejsova rodneho Humpolce melo poznamenala Hrejsovo gymnazialni studium. Bohoslovi studov pokracoval v Trnavce (1894--1901) a skoncil v Praze (od r. a odbornost natolik, ze mohl po boku G. A. Skalskeho repre ujal katedry cirkevnich dejin a r. 1920 vystridal Skalskeh O zakorenenem nesvaru ceskeho a moravskeho evangelictvi -- R. Ricana: "Vaha jeho slova (totiz Hrejsova) stoupla jeho F. Hrejsovi se podarilo povzbudit sebevedomi evangeliku a prispet k jejich sjednoceni poct praci. Dilem Ceska konfese, jeji vznik, podstata a dejiny (1912) pomohl evangelikum v mlad orientovat se ve vlastnich dejinach a vzbudit pozornost "svetske" historiografie. Prosadil ceske reformace v dejinach naroda. Presvedcive dolozil theologickou, mravni a sociologicko husitstvi a bratrstvi, kterou si zachovalo navzdory silnemu vlivu luterske a kalvinske ref presvedceni starsi historiografie o upadku ceske reformace pred belohorskou porazkou. K te i historik Kamil Krofta (1876--1945), ktery Hrejsovu praci kriticky, ale prejne ocenil. Na Kroftovo "prehodnoceni" navazala prohloubenou analyzou prinejmensim jedna vetev soudobe hi (Robert Kalivoda, Winfried Eberhard). Popularizujicim vytahem dila o Ceske konfesi je Hrejsova Ceska reformace (1914). Moravskou ceskym vyvojem dokladal (mene presvedcive) v obsahle studii Luterstvi, kalvinismus a podob pred Bilou horou (1938). Badatelske usili venoval Hrejsa take dejinam Jednoty bratrske a ceske reformovane cirkvi p patentu. K nejcennejsim, materialove nejbohatsim a dosud neprekonanym pracem patri Sborove (1939), doplnene vykladem Nabozensky sveraz Jednoty bratrske (1939). Ve spolupraci s mlads Bednarem pripravil jubilejni publikaci Tolerancni patent. Jeho vznik a vyznam (1931). Sam zivotopisnym studiim dvou madarskych reformovanych pastoru: Jan Vegh (1930), Jan Szalatnay doby tolerancni (1931). Dal tak podnet ke studiu malo probadane otazky cesko-madarskych vz zaslouzi i Hrejsovy Dejiny ceske evangelicke cirkve v Praze a ve strednich Cechach v posle (1927), stejne jako studie Frantisek Palacky po strance nabozenske (1928). Vsechny Hrejsov peclive podlozeny archivnimi prameny. F. Hrejsovi se podarilo shrnout vysledky badatelske prace do prehledne syntezy: Dejiny kre Ceskoslovensku I-- VI (1947--1950). Moznosti prubezneho publikovani vysledku studii z deji poskytoval Reformacni sbornik (1921--1946), ktery zalozil s F. Bednarem a F. M. Bartosem. Studenti bohoslovecke fakulty mu prezdivali "Ferdinand Dobrotivy". Na katedre cirkevnich d zakonite stridali ucitele "dobrotivi" a prisne narocni. Ferdinand Hrejsa svym dilem pomohl k sebeuvedomeni a ujednoceni ceskych evangeliku. Pro "s historiografii zustal "konfesionalistou", ovsem s nejvetsi moznou snahou o nezaujate hodno dejin. Bibliografie: Vyberova bibliografie je pripojena k clanku F. Bednare, Profesor Dr. Ferdinand Hrejsa, Kal str. 65--72. ****************************************************************************************** * FRANTISEK MICHALEK BARTOS (1889 -- 1972) ****************************************************************************************** Reprezentoval evangelickou historiografii v domacim prostr uznavany husitolog. Ztelesnoval typ osameleho rytire: usle Narodil se v Rychnove nad Kneznou, gymnazium absolvoval v vasni pro svuj obor. Historii studoval na prazske a freibu a pocatkem r. 1919 byl prijat do Ceskobratrske cirkve evan v duchu F. Palackeho a T. G. Masaryka vedly znameniteho hu Josefem Pekarem. Oba byli mistry sveho oboru, oba milovali moralista, Pekar jako katolicky vychovany historik-umelec. Pedagogicke pusobeni na Husove fakulte (od r. 1931) prijal habilitaci na filosoficke fakulte UK. Nakonec nelitoval, p tomu zustal mezi theology prece jen osamely. Oceneni jeho vedecke prace dokumentuje clenstvi v Kralovske ceske spolecnosti nauk (od r. akademii (1938--52), v Narodni rade badatelske (1947--52) a v londynske Royal Historical S Predmetem Bartosova badatelskeho zajmu nebylo jen husitstvi, ale cela ceska reformace, kte obdobi mravniho presahu naroda. Metodicky se zameril na peclive zkoumani a trideni archivn na objevovani, desifrovani a zaclenovani dosud neznamych. Z mravenci prace nad rukopisy vy soupisy, dilci edice, mnozstvi studii, clanku a brozur, tak pozoruhodne syntezy. Vyznamny znamenaly jeho soupisy: Literarni cinnost Jakoubka ze Stribra (1925), Literarni cinnost M. M. Jana Pribrama, M. Petra Payna (1928), Literarni cinnost M. Jana Husi a M. Jeronyma Praz spolupraci s P. Spunarem). Do teto kategorie nalezi i Soupis rukopisu Narodniho musea v Pr a 1927). Z vytecne znalosti traktatove literatury a dobove publicistiky vychazely jak Bartosovy pre vime o Husovi noveho z r. 1946), tak popularizujici soubory drobnych studii: Bojovnici a m Svetci a kaciri (1949), Knihy a zapasy (1948), Ze zapasu ceske reformace (1959). Soubornemu zpracovani dejin husitstvi predchazely pripravne studie, napr. Do ctyr prazskyc (1924), Husitstvi a cizina (1931). Soucasne se Bartos venoval i otazkam husitske a bratrsk Z husitskeho a bratrskeho dejepisectvi (1954). Trojdilna husitologicka synteza Cechy v dobe Husove (1947), Husitska revoluce I. a II. (Do 1965 a Vlada bratrstev a jejich pad, 1966) vychazela v dobe, kdy autorovu koncepci uz neoh "pekarovstvi", zato jeho pravy opak: metodicky pestovany "historicky materialismus" marxis Dejepisci Bartosovi vycetli individualisticko- personalisticky pristup a prekonane moraliz vytecne znalosti a soupisy se ovsem s respektem opirali. S nemensim zaujetim se Bartos venoval dejinam ceskobratrstvi. Cennymi studiemi prispel k p obrazu vyznamnych osobnosti Jednoty (od B. Rehore po J. A. Komenskeho). Zastupne jmenujme studii Jednota a reformatori ve sborniku Jednota bratrska 1457--1957 (1956). O vlastnich z kolbisti ceske historiografie svedci Vzpominky husitskeho pracovnika (1969). Nepochybuji, ze po odezneni modni vlny "postmoderny" bude cas (bude-li jaky) k novemu hodn dila. Bibliografie: Bibliograficke soupisy najde ctenar v knize Svetci a kaciri (1947), Ze zapasu ceske reform sborniku Medievalia Bohemica (1969). ****************************************************************************************** * RUDOLF RICAN (1899 -- 1975) ****************************************************************************************** Profesor vseobecnych cirkevnich dejin v dobe, kdy ceske de F. M. Bartos, byl jiz touto delbou prace veden k metodicke primerene zvladnout jako obor prednostne bohoslovny. K tomu, aby prave on svym nastupcum odkazal toto hledisko formujici motivy. Byl synem luterskeho farare ve valasskyc konfesionalismem. Vdecna pamet, zachovana teto tradici, mu sverazu" domaciho evangelictvi (konceptu F. Hrejsy), jimz vlastenecke pychy na jednote ceske reformace s evropskou a zjeveni v Kristu, prostredkovaneho biblickym Slovem. Navazat na ni bez uviznuti u pouheho nostalgickeho ohledani do minulosti napomohla student Vidne na nove zrizenou prazskou fakultu theologie mladeho docenta J. L. Hromadky. Rican se prvnich ucenlivych zastancu jeho navazani na "klasickou linii" krestanstvi. Nejlepsi zak j generace, A. Molnar, mu ve skupine pozdejsiho "opatovickeho programu" prizna cestne misto z nich odborne nejpracovitejsi". Nezanedbal ani dvoji prupravu: vedle theologickeho studia Glasgowe a Aberdeenu, se i on podrobil positivisticke kazni v historickem seminari prof. V prazske filosoficke fakulte. Tam byl take nasmerovan ke sve disertacni praci o postile val Johlina z Vodnan. Promovan byl na Husove fakulte r. 1930, mezitim prodelav i praxi stredoskolskeho profesora Revucej (1923--5; dejinna spjatost ceskych evangeliku se slovenskymi, zastoupena v jeho vl se vyjadri i v tematech jeho stati) a nastoupiv sluzbu duchovniho spravce trebicskeho sbor 1931 presel do Hustopeci, 1935 do Bohuslavic n. Metuji. Z Hromadkova podnetu se ujimal i p ulohy, jejimz nejdulezitejsim plodem je vytecny preklad Lutherova stezejniho spisu O svobo (1935, spolu s B. Popelarem). Samostatnou vedeckou praci se nyni soustredil prave na konfe epochu 19. stoleti, jiz venoval nekolik dulezitych monografii -- zejmena zevrubnou dvoudil a dilo K. E. Lanyho (1935 + 1938), prostredkujici sirsi vhled, nez by se zdalo z jejiho ho Od r. 1935 soukromy docent a o dva roky pozdeji jiz i suplent pensionovaneho prof. Hrejsy, obtiznym dojizdenim ze vzdalene fary k nahle prikvacivsi roli jednoho z hlavnich lektoru n vzdelavani bohoslovcu v dobe valky, ktere podobnym stylem organizovano byt muselo. V tomto pocinaje prispevkem do sborniku Co daly nase zeme Evrope a lidstvu (1939/40), nabyva mezi prevahy Setkani ceske reformace s reformaci svetovou (jak zni 1943 jeden z titulu v rade s pro sve sverence pripravil; opet v ni pokracoval po r. 1949). Tehdy take vynikla jeho mrav vysvedcil A. Molnar: "Jako nikdo druhy z ucitelu tehdy poloklandestinni fakulty ztelesnova teologicke odpovednosti, prolamujici se do nejvsednejsich ukonu a zivotnich postoju". Mrav viry byla kladnym ucinem jeho pozadavku urcitosti stanovisek, jaka mohla nekdy i zarazit; projevil zejmena mimoradnou odolnosti vuci protinemeckemu sileni povalecnych let a predni uspesnem odporu proti priprave persekucniho zakona o rodine komunistickou vladou zacatkem R. 1946 se stal profesorem, na nove zrizene KEBF (1950) vedoucim katedry dejin krestanstvi vzmachu onech let se podilel zejmena jako mimoradne peclivy editor. Jednak byl jednim ze d redaktoru cesko-slovenskeho casopisu Theologia evangelica, vychazejiciho od r. 1948 (a po 1951 na dalsi dve leta skryte ridil Theologickou prilohu Krestanske revue, ktera ho mela a nahradit), jednak uplatnil svou erudici (take hymnologickou) pri priprave bohosluzebnych k a krome toho byl vedoucim redaktorem dila, jez zustane trvalym vedeckym pocinem provazejic rozhodny (synodni) priklon k jednote reformacnich konfesi: jejich kritickeho vydani (Ctyri 1951). Sam zaroven zpristupnil ceskym ctenarum Komenskeho nemecky katechismus Prastare obe nabozenstvi. V 60. letech redigoval jubilejni Husuv a bratrsky sbornik, kdyz se jiz predti Jednote Bratri upjala pozornost jeho posledniho, syntetizujiciho tvurciho obdobi. Patrila merou i Komenskemu, na vydavani jehoz dila Cs. akademii ved se tez podilel; venoval mu svo monografii Jan Amos Komensky, muz viry, lasky a nadeje, zivotopis podrobeny zprehlednujici meritku (1971). Hlavnim dilem teto skupiny jsou vsak souhrnne Dejiny Jednoty bratrske (195 jez zustavaji standardni priruckou. Podobny usudek plati ovsem take o dalsich ucelenych pr ruky. Zatim vicemene nenahrazeny jsou i cirkevni dejiny ceskeho protestantismu pro zahrani vydane 1957 ve Stuttgartu (Das Reich Gottes in den b”hmischen Landern). V cestine nemaji d obdoby jeho ucebnice, jimz se nejprve v podobe Kapitol z cirkevnich dejin, stredoskolsky d zretelnych, katecheticky budujicich usudek, cilevedome venoval jiz od 30. let; jejich obsi Od usvitu reformace k dnesku, zpristupnuje i latku jinde netraktovanou, ac pochazi z r. 19 vysokoskolskou prirucku typu slavneho Heussiho "Kompendia" se mu nakonec podarilo s pomoci spolupracovnika na vicerych projektech povalecneho obdobi, dokoncit pro prvnich trinact st krestanstvi (prvni predstupen 1954, roku 1973 potom Dvanact stoleti cirkevnich dejin). Zak dejiny fakulty si zachova sesit 50 let KEBF v Praze, vydany v roce jeho pensionovani (1969 Ricanovym asistentem na katedre cirkevnich dejin byl v letech 1951--54 Jan Lukas (1928--19 Bibliografie: Bibliographia selecta (vsechny dulezitejsi prace) in Communio viatorum XIX/1976, 22--27. ****************************************************************************************** * AMEDEO MOLNAR (1923 -- 1990) ****************************************************************************************** Svetove prosluly historik, polyhistor klasicke vzdelanosti se trvale prohlasoval predevsim za theologa. Narodil se 24. 1. 1923 v Praze, maturoval na prazskem Jira poskytoval v dobe nemecke okupace theologicky kurs vysoke evangelicke. Molnar jej absolvoval v letech 1942--45, posl studoval na Husove bohoslovecke fakulte a Filosoficke faku Strasbursky a prazsky doktorat theologie ziskal r. 1948, o dejin (1949). Po rozdeleni bohosloveckych fakult se od r. bohoslovecke fakulte. V letech 1957--1961 pracoval v Ustav katedre dejin KEBF a r. 1964 na Facoltţ valdese di teologi Dekanskou funkci vykonaval v narocne politicke situaci kom dekanskou funkci prijal v rekonvalescenci po tezke operaci Karlovy (1989--90) doplatil zivotem (zemrel 31. 1. 1990). Molnarovu badatelskou praci a pedagogickou cinnost charakterizovala mimoradna sire odborny vedomi odpovednosti. Hlubinne porozumeni reformacnimu bohoslovi, jeho biblickym a patristi ukazovalo jedinym smerem: k theologii krize. Prednaskou na toto tema uzavrel sve pusobeni Znalec "reformace" citil odpovednost za orientaci domaciho a evropskeho protestantismu, o totoznost projevoval znacne obavy. Vhled do patristiky umoznil ceskym ctenarum publikacemi Patrologie v kostce (1950) a Listk cirkvi (1952). Pricinu selhani cirkve, ktera neodolala pokuseni moci, shledaval v postupne eschatologickeho ocekavani. Zajimaly ho vsechny typy stredovekeho "kacirstvi", ktere se vr autorite -- Jezisi Kristu a k zive eschatologicke nadeji. Evropskou proslulost mu zjednaly studie a monografie venovane valdenstvi jako soucasti prv ve vztazich jak k reformaci ceske, tak svetove. Monografie Valdensti. Evropsky rozmer jeji se behem osmi let dockala nekolika rozsirenych a doplnenych cizojazycnych vydani: Storia d (1974), Les Vaudois au Moyen Age (ve spolupraci s J.Gonnetem, 1974), A Challenge to Consta Waldensian Theology in Middle Ages (1976), Die Waldenser (1980). Predmetem Molnarova badatelskeho zajmu zustala reformace. Typologicke rozliseni na "prvni" vzbudilo (dodnes neukoncenou) diskusi historiku a theologu: Husovo misto v evropske reform otisteno v CCH 1966). Pro tzv. prvni reformaci (valdenstvi, husitstvi, rane bratrstvi) je na autoritu zakona Boziho ve smyslu Jezisova "kazani na hore" s vyhledem ke konecnemu dovr kralovani ve svete, proto i nesmlouvava kritika spolecnosti ve prospech "urazenych a poniz druha reformace je bohoslovecky radikalnejsi (ve smyslu pavlovskych listu jasa nad darem m v zastupne obeti Kristove), spolecensky je konzervativnejsi. Nadmernou duveru dava "svetsk Poridit vyber nejzavaznejsich Molnarovych praci je ukol nesplnitelny. Kazda generace si bu mnozstvi publikaci vybirat po svem. Ceskou reformaci predstavil Molnar jak vydavanim pisemnych pamatek v uplnosti i vyborech, studiemi a monografiemi. Spolupracoval na vydavani spisu Husovych (Magistri Ioannis Hus Op Komenskeho (J. A. Comenii Opera Omnia). Radikalni kridlo prazskeho husitstvi predstavil ed Dochovana kazani z r. 1419 (1953), taborske bohoslovi prekladem (s F. M. Dobiasem) Mikulas Vyznani a obrana Taboru (1972), v latinskem originale Confessio Taboritarum (Rim 1983). Ci tvorby reformacnich autoru domacich i "svetovych" je Slovem obnovena. Cteni o reformaci (1 husitskeho zapasu svedci Husitske manifesty (1980). M. Jana Husa priblizil ceskym ctenarum preklad spisu O cirkvi (1965) a Husova vyzbroj do K obe s prekladatelskou spolupraci F. M. Dobiase). Ceskeho "svedka pravdy" a jeho stoupence monografie Jan Hus testimone della verita (1973), Jean Hus temoin de la verite (1978), I T Pro bohoslovce zustane vytecnou orientaci Molnarova studie Eschatologicka nadeje ceske ref sborniku Od reformace k zitrku, 1956) a soubor studii Pohyb teologickeho mysleni. Prehledn (1982). Ze studii a monografii k bratrskym dejinam stoji za zvlastni pozornost Bratr Lukas, bohosl (1948), Ceskobratrska vychova pred Komenskym (1956), Cesti Bratri a Martin Bucer (1972) a O sobe (ve spolupraci s N. Rejchrtovou, 1987). Vypravecim umenim a mistrovstvim zkratky vynika predstaveni protagonistu ceske a evropske rozhrani veku. Cesty reformace (1985). Bibliografie: Bibliograficky soupis Molnarova dila do r. 1982 v tematickem rozcleneni najde ctenar ve sb (1983), dodatek ve Folia historica bohemica 13, 1990 a v Krestanske revui 58 (1991), c. 9. ****************************************************************************************** * NOEMI REJCHRTOVA (narozena 1940) ****************************************************************************************** Narozena v Praze, vystridala od maturity na gymnaziu (1957 (nemocnice, vyzkumna pracoviste, tovarnu). Studium na filo disertacni praci (PhDr, 1973). Od r. 1973 pracovala jako a byla jmenovana docentkou. V letech 1990--1993 pracovala v (1994 jmenovana profesorkou). Venovala se studiu pozdniho husitstvi, kalvinizovanemu bra Komenskeho, na "cteni o reformaci" Slovem obnovena (1977), sbornik Smerovani k sedesatinam A. Molnara (1983). Krome m (1989). Spolupracovala na komentovane autobiografii J. A. ****************************************************************************************** * EVA MELMUKOVA (roz. Saseci, narozena 1932) ****************************************************************************************** Vystudovala KEBF v Praze (absolutorium 1954) a jiz behem s FF UK 1951--53). V r. 1954 nastoupila do cirkevni sluzby ( nasledujicich letech vystridala radu zamestnani. Od r. 196 muzeologii (1969--71). Do duchovenske sluzby se mohla vrat UK pro obor cirkevnich dejin, ktere take jako docentka ext Ve sve praci se soustredila predevsim na dve oblasti. Prvn historicka geografie). Z teto oblasti jsou predevsim dila narodopisneho monografickeho zachyceni (Slovensky narodopi regionalnich celku a typovych obci v 16--20. stol. (Histor mesta a mestecka, 1975, jiz vyjit nemohla), O novy typ pam Rekonstrukce urbanistickeho vyvoje obci na Telcsku (Cesky Jihlavsku -- marny zapas o uchovani vesnickych a predmests str. 199--228). Druhou oblasti je ceske evangelictvi 17. a 18. stoleti, zvlaste doby tolerancni: Edice tol prihlasek -- kraj Jihlava, Znojmo, Olomouc, Rakovnik a Litomerice (redakce svazku vydanych 1987--1989), Evangelici v rane tolerancni dobe v ceskych zemich (1781--89) (dosud nepublik kapitol byly zakladem habilitacni prace), Theologische Entwicklung der ev. Kirche... im 19 (Kirche in Staat und Gesellschaft im 19. Jahrhundert. Referate und Fachvortrage des 6. Int Kirchenarchivstag, Rom 1991, str. 167--174), J. A. Comenius als Gestalt der b”hmischen Ref seines Vaterlandes (Internationale Comenius Kolloquium, Bayreuth 1991, str. 223--227). ****************************************************************************************** * MICHAL FLEGL (narozen 1940) ****************************************************************************************** Narozen 7. brezna 1940 v Praze, vystudoval obor historie - peci a v archivnictvi. Od 1. 3. 1990 na Uradu vlady CSFR n cirkvi. Od 1. 1. 1993 poradcem ministra spravedlnosti, od Na EThF UK prednasi od podzimu 1990 jako externi pedagog n krestanstvi do Bile hory a vede historicky proseminar, zam Bibliografie: Publikoval prispevky k dejinam husitstvi a Jednoty bratrske, k dejinam dejepisectvi, k dej historickemu urbanismu, vztahu liturgie k cirkevni architekture a pamatkove peci. Samostatne vydal publikace: Praha (pruvodce po pamatkach v nekolikajazycnych mutacich a v vydanich, 1988--90), O cestu za Kristem (Problemy ceskych dejin, 1969), O zivote a dile Ja Ze zasadnejsich studii: Zizka ve svetle svych listu (JSH 1969), Hrad Rabi a Zizkovy valecne akce na Prachensku (Mi Zapadoces. kraje 1970), Zizka a bitva u Sudomere (JSH 1974), K problemu identifikace P. Ch 1979), Florian Gryspek a Matous Collin (LF 1980), Cesti ucitele a regionalni dejepisectvi a 20. stol. (SH 1980), Stare Stresovice (Narodopisna kniznice CSAV 1979), Uloha historismu Karlstejna a v dalsi cinnosti Karla IV. jako stavebnika (SSH 1979). Uverejnil radu prispev o zachranu ceskych hradu na prelomu 19. a 20. stoleti (Kozi Hradek, Rabi, Krakovec, Streko Lipnice, Lichnice, Zviretice, Frydstejn ad., 1981--1990), serialy o krajinnem urbanismu (D Podilel se na redakci Husova a bratrskeho sborniku, sborniku Acta regionalia, Prazskeho sb vlastivedneho, pusobil v redakcnich radach Kostnickych jisker, Muzejni a vlastivedne prace Spolecnosti pratel starozitnosti) aj. ****************************************************************************************** * MARTIN WERNISCH (narozen 1962) ****************************************************************************************** Evangelickou theologii studoval v letech 1982--88 v Praze 1988 ordinovany duchovni CCE (1988--91 vikar v Chomutove). Odborny asistent od r. 1991. 1992 promovan na zaklade nevy dejinach evropske kultury" (Vota Lutheri ad theologiam ac Zameruje se predevsim na dejiny vyznani a theologie, s ust vzeslym. Publikoval casopisecky v Krestanske revui, Communio viator ****************************************************************************************** * FRANTISEK MRAZEK DOBIAS ****************************************************************************************** Narozen 2. 3. 1907 v Trebici, zemrel 2. 10. 1972 v Laasphe skolu a ceske gymnazium. Bohoslovi studoval na Husove boho a na theologicke fakulte university v Curychu (1930). V le Krabcicich, kde pusobil ve sboru i v sirsi verejnosti (Kur Spolecnost pro krestanskou dobrocinnost). Doktorem theologie byl Dobias promovan na Husove fakulte v Pripravu na habilitaci prerusila valka a uzavreni vysokych bohoslovcu pri Synodni rade, po valce se stal fararem sbor (rijen 1945). Do r. 1947 zastupoval na stolici systematick V cervnu 1948 se stal mimoradnym profesorem, pri zrizovani Komenskeho evangelicke bohoslov byl jmenovan profesorem radnym a poveren vybudovanim a vedenim katedry socialni theologie, cele setrval az doposledka. V letech 1950--54 a 1968--70 zastaval funkci prodekana, dekane 1970--1972, zvolen byl i pro dalsi obdobi, predcasne skoncene nenadalou smrti. Dobiasova literarni cinnost zanechala od tricatych let vyraznou stopu na strankach ceskeho tisku, kde publikoval velke mnozstvi biblickych, dogmatickych i etickych clanku a studii. vyznacoval, vedle velke pracovni soustredenosti, soustavnosti a dukladnosti, take ochotou spolupraci s jinymi odbornymi pracovniky, a to zejmena praci na prekladech. Dokladem toho s J. B. Souckem vydana skripta Uceni o Pismu svatem podle Karla Bartha (1943), dale Husovo (1965), Husova vyzbroj do Kostnice (1965) a Vyznani a obrana taboru Mikulase z Pelhrimova spolupracoval s A. Molnarem, ci podil na Ricanove edici Ctyr vyznani (1951). Z klasickych reformacnich spisu prelozil Dobias pro ceske ctenare prvni vydani Calvinovy I proslulou reformatorovu odpoved na utok kardinala Sadoleta (Kardinal a reformator, 1936). Jeho zakladni praci zustava Uceni Jednoty bratrske o veceri Pane (1940), kde srovnanim euc theologie Bratri doby Lukasovy a doby po Blahoslavovi dolozil vnitrni organickou pribuznos pojeti vecere Pane s pojetim Calvinovym. Poznani bratrskeho bohoslovi venoval Dobias pozor zejmena cennymi prispevky ke konfesijni tvorbe Jednoty Vira a vyznani Ceskych bratri (1941 Komenskeho (1944). Casteji se vracel k ekumenickym predpokladum v theologii Jednoty a k so theologie Komenskeho (napr. ve sborniku Sedm stati o Komenskem, 1971, 17nn). Z jeho dogmaticke prace zaslouzi pozornost i studie Bozi zjeveni, bible a lidsky rozum (19 Christologie (1941), z jeho nejvlastnejsiho oboru potom skripta Uvod do theologicke ethiky socialni theologie (1958). Ve svych fakultnich prednaskach zprvu soustavne hledal a objevoval sociologicke predpoklad zakladnich problemu krestanske etiky, pozdeji sociologicky zretel ustupoval theologicke et vztahu, zejmena manzelskych. Ackoli Dobiasovo dilo zustalo ponekud ve stinu jeho vehlasnejsich kolegu, je svym rozsahem nepopiratelnym a vyraznym prinosem v ceske theologicke praci. Tak jej take kolegove vnimal nechtel byt prukopnikem novych cest, osvedcil neobycejnou pili a peclivost jako pestitel a metodicke a formalni urovne bohosloveckeho badani a studia." (A. Molnar v KR 1972, str.172 Bibliografie: ThPr KR 1960, str.139--145 (leta 1926--1960) Rocenka KEBF 1971, str. 32--38 (leta 1960--70) ****************************************************************************************** * STEFAN TURNSKY ****************************************************************************************** Narozen 17. 1. 1915 ve slovenskych Secovcich, vystudoval g (1936--39), po zavreni ceskych vysokych skol dostudoval v reformovane cirkve v Paline. R. 1947 prichazi pracovat jak Bratislavy. K 1. 9. 1950 je v ramci reorganizace bohoslove cirkvi pri katedre socialni theologie. Jiz ve studentskych letech byl ovlivnen K. Barthem, jeho t reformace a k prohloubeni misijni prace uvnitr cirkve". Se pozornost ke Kalvinovi a reformovanym konfesim, jimiz se o Svou disertacni praci, na jejimz zaklade v roce 1954 ziska Kalvina. Jeho Instituci pak venoval Turnsky pozornost i ve Druhe helvetske vyznani viry. Tyto dva zretele, totiz reformovane uceni a ekumenismus, byly vudcimi liniemi Turnskeho pr od pocatku jak v ekumenickych gremiich, tak v KMK. Zastupoval ref. cirkev v organizacich j evangelickych cirkvi, Rada krestanskych cirkvi, Rekonstrukcni vybor nebo Modlitebni alianc zretel a zajem neopoustel prof. Turnskeho ani v jeho cinnosti na fakulte, kde byl reformov poveren vychovou jejich studentu v oboru theologie reformovanych konfesi a domacich cirkev Theologicky spolupracoval na redakci noveho cirkevniho zpevniku. Pripravoval take Dejiny r cirkve, ktere vsak zustaly nedokonceny v rukopise. Na posledni leta jeho pusobeni na fakulte padl stin tezke nemoci, ktere v roce 1973 podleh Bibliografie: Ekumenismus a rozdelena cirkev. Disertacni prace, Praha 1954 (nepublikovano) Der Genfer Reformator in ”kumenischer Sicht, Halle- Wittenberg 1956 Niektore neteologicke faktory ako prekazky ekumenismu (in: O svrchovanost viry, 1959, 116- Rada clanku predevsim s ekumenickou tematikou v KR aj. ****************************************************************************************** * MILAN OPOCENSKY ****************************************************************************************** Narodil se 5. 7. 1931 v Hradci Kralove v rodine evangelick theologii. V dobe detstvi a dospivani byl formovan zivotem theologii na prave zrizene Komenskeho fakulte v Praze. Beh a J. B. Soucek. Studium ukoncil v r. 1954 a stal se asiste celocirkevni kazatel CCE a v temze roce se ozenil s Janou V letech 1954--1967 pracoval M. Opocensky jako asistent (o doktoratu theologie na zaklade disertace o Petru Chelcicke V ramci zivych ekumenickych styku, do nichz byla fakulta z hnuti, ktere by bylo komplementarni k ekumenickym organiza valky ci socialnich premen. Tak vznikla v r. 1958 Krestans sve existence) byla respektovana jako dulezity partner v e jednotlivci v Evrope i jinych castech sveta. V letech 1960--68 byl M. Opocensky predsedou komise mladeze pri KMK. Ucastnil se 3. valneh SRC v New Delhi (1961), kde byl zvolen do komise mladeze SRC. Od r. 1964 byl take clenem e federace krestanskeho studentstva (WSCF). V 60. letech se nekterych konferenci studentskeh hnuti ucastnili i marxiste a na zaklade techto zkusenosti byly v Praze zahajeny pravidelne krestansko-marxistickeho dialogu. Probihaly na FF UK a byly ve sve dobe svetovou raritou. Zacatkem r. 1967 byl M. Opocensky vyvazan ze svych fakultnich povinnosti, aby mohl nastoup evropskeho tajemnika WSCF v Zeneve. V teto funkci navstevoval organizace studentskeho hnut jinde. Organizoval seminare a celoevropske konference krestanskych studentu a studentskych 1967, H”chst 1968, Gwatt 1969, Agape a Lund 1970, Strobl 1972, Aarhus 1973). Behem sveho pobytu v Zeneve se habilitoval pro obor krestanske socialni etiky na zaklade p a revoluce. V r. 1973 se vratil do Prahy, byl jmenovan docentem a ujal se ucitelske prace fakulte. Profesorem byl jmenovan v roce 1975. Mezitim (1974) byl zvolen predsedou evropske a po valnem shromazdeni SRC v Nairobi clenem ridiciho vyboru pro ekumenicky institut v Bos potom jeho predsedou). Po nejaky cas vsak tyto funkce nemohl radne vykonavat, nebot v lete statni urady nepovolovaly cesty do zahranici a znemoznovaly mu i cinnost mimo fakultu (kaz ve sborech a pri cirkevnich shromazdenich). Jiz disertacni prace (z podnetu J. L. Hromadky) privedla Opocenskeho k tomu, aby se zabyva motivy ceske reformace a zejmena theologii Petra Chelcickeho. Dilcim vysledkem badani je e nevydaneho rukopisu Zpravy o svatostech (1978). V sedesatych letech byla ve stredu jeho ba zajmu otazka sekularizace, vztahu krestanstvi a marxismu, problem ideologie, revolty stude otazky rychlych spolecenskych zmen, prumyslove a vedeckotechnicke revoluce. Pozdeji se zab a medicinskou etikou, ze svetovych theologickych proudu zvlaste theologii osvobozeni. Nekt otazek byly traktovany v habilitacni praci, vydane anglicky (ve zkracene forme) v Zeneve ( Revolutions, 1977), nemecky pozdeji v Mnichove (Widerstand und Revolution, 1982). Dalsi cast sve prace venoval Opocensky edici praci J. L. Hromadky. Tak vydal Prelom v prot teologii (1955), Fragment etiky (1978), podilel se i na sborniku Der Geschichte ins Gesich St”hr, 1977). V souvislosti s Hromadkovym vyrocim r. 1989 potom redigoval sborniky v cesti anglictine. V r. 1981 byl Opocensky pozvan prednaset na College of Wooster (USA), v r. 1985--86 pobyva jako Fellow of the Center of Theological Inquiry. V jarnim semestru 1994 prednasel na McCo Seminary v Chicagu. Cestny doktorat udelila M. Opocenskemu v r. 1984 protestantska fakulta v Bruselu, v r. 198 titul Doctor of Divinity na College of Wooster. V zaveru osmdesatych let byl M. Opocensky zvolen generalnim tajemnikem Svetoveho svazu ref (WARC) se sidlem v Zeneve. Od 1. 10. 1989 se ujal teto funkce, byl pro ni uvolnen ze svych zavazku a presidlil do Zenevy. Bibliografie: Christians and Revolutions, Geneva 1977 Widerstand und Revolution, M?nchen 1982 J. L. Hromadka: Prelom v protestantske teologii, Praha 1955 (ed.) P. Chelcicky: Zpravy o svatostech, Praha 1978 (ed.) J. L. Hromadka: Fragment etiky, Praha 1978 (ed.) J. L. Hromadka: Looking History in the Face, Madras 1982 (ed.) J. L. Hromadka: Kdo veri, diva se dopredu, Praha 1990 (ed.) J. L. Hromadka: The Field is the World, Praha 1991 (ed.) J. L. Hromadka: Sprung ?ber die Mauer, Wuppertal 1991 (ed.) Mnozstvi studii a clanku v domacich i zahranicnich publikacich a periodicich (CV, KR, SaT, WARC aj.). ****************************************************************************************** * JACQUES (JAKUB) SCHWARZ TROJAN ****************************************************************************************** Narozen v neevangelickem prostredi (13. 5. 1927 v Parizi) spoluzaky (L. Hejdanek, P. Jerie), kteri mu zprostredkuji krouzku, jarnich a podzimnich retreatu, zimnich a letnich L. Hromadkou, J. B. Souckem, B. Komarkovou, J. M. Lochmane mladych lidi, hledajicich hlubsi zivotni orientaci a oprav tehdejsi Vysoke skole obchodni pro evangelicke bohoslovi n se stejne rozhoduje i kolegyne Karla, rozena Schwarzova, s K disciplinam, ktere J. S. Trojan studuje nejintenzivneji, antropologicke aspekty. Uz tehdy ho zajima otazka moci a d v rozsahle seminarni praci (127 stran) i v rade studii, pu Problematika cloveka a dejin se stava predmetem i jeho dis bohoslovecke fakulty koncem sedesatych let. Stava se posle mysleni i rozhodnuti stat se kazatelem Ceskobratrske cirkv Na sboru CCE ve Kdyni na Sumave pracuje po absolutoriu fakulty od r. l956, pote, co musel l951--1953 na tri roky nedobrovolne sve studium prerusit: je povolan k vojenske sluzbe u p technickeho praporu (PTP) nejprve v Cechach a po dvou mesicich az do konce roku 1953 v Haj Bystrice. Jde o mimoradnou zkusenost setkani se svetem katolickeho mysleni a postoju: u pr evangelickym theologem mezi sto padesati katolickymi farari a mnichy. I pri intenzivni kazatelske a pastyrske praci v diaspore prestupoveho sboru na Sumave se s chvile k intezivnimu studiu a casopisecke cinnosti. Prispiva do Communia viatorum, v sedes objevuji prvni publikace v zahranici (Svycarsko, byv. NDR). V polovine sedesatych let, kdy se v predvecer Prazskeho jara otvira era dialogu, rozhoduje studovat pri zamestnani socialne ekonomicke otazky na Vysoke skole ekonomicke. Jednim z du nutnost, kterou pocituje vedeni cirkve, prispet vlastnimi stanovisky z pozic evangelia k r v teto citlive oblasti, ale zaroven tak cinit poucene a vecne. Trojan zastupuje cirkev na a sympoziich, zejmena v letech l967--l969 (Svycarsko, NSR, Holandsko). Titul inzenyra poli ziskava v roce 1971 po obhajobe diplomove prace na tema Problematika pracovni sily v konte rustu v socialistickem hospodarstvi. I v teto praci je predmetem analyz a zaveru otazka li cloveka v socialne ekonomickych kontextech. Trojan zde zuzitkoval sva theologicka studia. silu jako bytost, ktera se asymptoticky blizi k univerzalne pojatemu lidstvi, cloveku, jen svou faktickou vrazenost do vyrobniho procesu prave diky tomu, ze stoji pod vyzvami, ktere transcendenci z duchovniho prostoru moralniho sveta podnecuji. Svou duchovenskou praci, kterou od r. l966 kona ve sboru CCE Neratovice-Libis, musi z rozh uradu v r. l974 opustit. Duvod k tomuto bezpravnemu zasahu je nutno hledat patrne v tom, z patri ke skupine Nova orientace, ktera od konce padesatych let vyrazne ovlivnovala zivot c na mysli jeji theologickou orientaci ci prakticke postoje. Druhym duvodem byla patrne okol kazani pri pohrbu Jana Palacha, ktery byl clenem libisskeho sboru. Od ztraty souhlasu na pocatku roku l974 zustava Trojan jeste ve sboru a pokousi se pokraco v duchovenske cinnosti, krome sluzby kazatelske. Od unora l975 se stavaji pomery pod tlake neunosne a je nutno hledat zamestnani v Praze. Nejprve pracuje jako odbytar a potom jako m soustavy u firmy Rempo. Po podpisu Charty 1977 je vsak v kvetnu 1977 propusten. Nachazi za druzstvu Montaz, kde pusobi ve funkci ekonoma dopravniho zavodu v Michli az do odchodu do l987. Po celou dobu znacne zatezujiciho dojizdeni nejprve z Neratovic a pozdeji z Kostelce nad L bydli na fare se svou manzelkou, tez kazatelkou CCE, pokracuje ve studiu zejmena systemati bohosloveckych a problematiky, ktera stoji na pomezi theologie a filosofie. Pise tez radu zarazuje mezi theologicko-ekonomicke manuskripty. Odriznut od veskere cirkevni prace a bez publikovat doma, snazi se uverejnovat sve clanky a studie v zahranici. Od r. l975 vychazej Dansku, Finsku, NSR, Svycarsku, Italii, USA, Holandsku. Vyznamnou etapu v jeho zivote tvori pusobeni v neoficialnich, tzv. bytovych seminarich. Po deset let organizuje v Praze pravidelne rozhovory zajemcu o theologii. V teto cinnosti spo svymi kolegy a prateli L. Hejdankem a M. Balabanem, kteri se venuji filosofii, resp. Stare religionistice. Po revoluci je na jare v roce l990 povolan na Evangelickou theologickou fakultu UK a zahy pro obor theologicke etiky na zaklade spisu Entfremdung und Nachfolge, ktery vysel v r. l9 Akademickou hodnost profesora v temze oboru ziskava na podzim roku 1991. Dekanem Evangelic fakulty UK je poprve zvolen k 1. rijnu 1990, podruhe pak na dalsi tri leta k l. rijnu 1993 Bibliografie: Entfremdung und Nachfolge, Chr. Kaiser, Mnichov, 1980, str. 166 In difesa della politica, CSEO outprints, Bologna, l981, str. 97 Nepreslechnutelna vyzva, OIKOYMENH, Praha, l989, (spoluator) str. 55-77, 84-89 And the nightingales sing...OIKOYMENH, Praha, 1992, str. 312 Moc viry a vira v moc, OIKOYMENH, Praha, 1993, str. 167 Moc v dejinach, OIKOYMENH, Praha, l994, str. 202 Tento vyber nezahrnuje dlouhou radu clanku v casopisech doma i v zahranici (z CV). ****************************************************************************** * JINDRICH HALAMA ****************************************************************************** Narozen 23. 11. 1952 v Praze. Po maturite na gy fakultu (1974--80), se studijnim pobytem na Mor bratrske v Jablonci n. N., od r. 1989 zaroven s Od unora 1991 odb. asistentem pri katedre etiky latinskoamericke teologie osvobozeni, 1992). ****************************************************************************** * FRANTISEK BEDNAR ****************************************************************************** Narozen 10. 7. 1884 ve Viru na Morave, zemrel 1 Klouboukach, 1912--1919 farar tamtez, 1919--192 kde pusobil jako profesor v letech 1926--1952. Sve pojeti prakticke theologie vylozil v clanku XII, 1927, 1--12). Jako prilis uzke odmita poje spise projevy krestanstvi, nez projevy cirkve, protestantismu (1923). Bednar historickou metod smyslu pro pritomnou situaci krestanstvi (vyzna discipliny, pro ktere razi souborny nazev: Snah jeho publikace (napr. Zmatene lidstvo a protest pravo (Sbirka zakonu ve vecech nabozenskych a c 1934, O pomeru cirkve a statu, Kalich XVI, 1930 Kalich VII, 1922, 17--27). Vycet literatury i p Krestanstvi a dnesni svetova revoluce (Rocenka U Bednare se vzdy projevoval zivy zajem o historii. Ve valecnych letech venova biskupa Jednoty Jana Augusty. Vydal Bilkovy pameti (Jan Augusta v letech samot pro praktickou theologii bylo vydani Augustova spisu Umeni prace dila Pane slu Z historickych studii o Jednote vznikly dalsi prace: Laici v praci Jednoty bra Havla Zalanskeho Knizka o sluzebnosti... (Reformacni sbornik VIII, 1946). O pr v Jednote pojednava Nauceni mladencum, jez Bednar vydal 1947. Mnoho pozornosti jeste jako farar v Kloboukach a pozdeji (Zapas moravskych evangeliku o nabozen Bibliografie: J. Smolik, Vedecka prace prof. F. Bednare, KJ 1949, 26 R. Rican, Literarni prace prof. dr. F. Bednare z oboru cirkevnich dejin, KJ 1949, 30 ****************************************************************************** Za vychozi ucebnici pokladal Novotn 1938, 114nn). Novotny byl silne ovl Novotneho nove interpretacni pokusy Zmocni se v milosti (1935), Bozi po Za svou specializaci si Novotny zvolil pedagogiku a katechetiku. V katechismu (1916), pozdeji Kus vlastni pudy (1921). Vyucovani naboz (1929). Rada studii vzesla z jeho prace ve Svazu nedelnich skol. Vy vytykal nedostatek durazu na Ducha svateho (Kalich XVIII, 1940, 105 Celym dilem Novotneho prolina zajem o Pismo a jeho interpretaci. Za hebrejstiny). Nejvyraznejsim plodem tohoto zajmu je Biblicky slovni Bibliografie: J. Urban, Sedesat let prof. A. Novotneho, ThEv 1951, 189n J. Smolik, Prof. A. Novotny sedmdesatnikem, KR 1961, 198n J. Smolik, Profesor A. Novotny, KR 1992, 27n, 53n ******************************************************************* * JOSEF B. JESCHKE ******************************************************************* Narozen 9. 9. 1902 v Zdarkach u Nac Podkrkonosi, 1931--1964 farar v Pod V dile J. B. Jeschkeho pronika do p prakticka theologie ustavicne novym jasne distanci od historizujiciho a teoretickych otazek homiletiky, jez 1952, kazani Hromadkova Das Evangel S predikaci Jeschkemu uzce souvisi Slova jednotlivci (Pastyrska pece v Vedle homiletiky a poimeniky venuje Jeschke mnoho zajmu prakticke e obdobi, ktere Barth a Hromadka oznacili jako konec konstantinske ep Metodicky postupoval Jeschke v prakticke theologii podle hesla "od prakticko-theologicke vypovedi je slovo Bozi obsazene v Pismu, prij kontextu. Teorii konfrontoval s dlouholetou praxi farare ve sboru v Pred prijetim povolani na katedru prakticke theologie se Jeschke ve Bohoslovecke predpoklady Husovy reformace (ukazka ve sborniku K Slo uprostranoval Barthovu vlivu (preklad Zakladu dogmatiky spolu s J. vykladu: Dvoji theologie 1940, Ospravedlneni 1940, Bible a theokrac vzniklo skriptum Rozlicna uceni (1943) a Knizka o pravoslavi (1951) Bibliografie: ThPr KR 1960, 149--154 KR 1972, 231 (od r. 1960) J.Smolik: Profesor JBJ, KR 1972, 150nn ******************************************************************* * JOSEF SMOLIK ******************************************************************* Narozen 27. 3. 1922 v Jicine. V let Praze u Klimenta, 1949--1962 farar pusobeni Jednoty bratrske, 1948), s doktorat z Bratislavy, Budapesti, h 1990 jako prvni dekan EThF UK). clen redakce Zeitschrift f?r kirchliche Zeitgeschichte v inauguracnich prednaskach (Rocenka KF). Bibliografie: ThPr KR 1960, 163--165 KR 3/1972, 54--58 Rocenka KF 1979, 52--57 ******************************************************* * PAVEL FILIPI ******************************************************* Narozen 26. 5. 1936 v P asistenta povolan 1967, Siegenu (SRN). Filipi vysel z biblicke 124n), asistenturou u J uciteli se prihlasil di dila (Do nejhlubsich hl (habilitace: Ekumenicke skupiny zaku Ed. B”hla navazani na odkaz stare moravsti zaci B”hlovi, s myslenim Dankovym a H Sva zakladni vychodiska v poimenice a katechetice formu solatii: Epistola Zidum a pastyrska pece, SAT 4, 1982, homiletik, SAT 5, 1982, 77--100, Spory o katechismus ve 204--209 aj.). V homiletice, kterou chape jako vyusteni ze skutecnosti, ze kazani je vykladem "textu" v jeho li predcasne rozpustena v aktualizacnich generalizacich. Na pole ekumenicke liturgiky se odvazil knizkou Hostina o metodickou prupravu k dialogum s rimskym katolictvim "ad meliorem partem". Svuj ekumenicky zajem uplatnuje i ucasti (Leuenberske rozhovory, Komise pro viru a rad SR reformacniho dedictvi pro ostatni ekumenu i soucasny sv Kirchen heute, in: Konkordie und Oekumene, 1988, 127nn) ******************************************************* * LUDOVIT CSEMY ******************************************************* Narodil se 15. 7. 1923 na Theologicke vysoke s studoval postgradualne Od r. 1948 vikarem ref. Okolicne na Ostrove (do Jiz v roce 1950 byl ved preruseni (voj. sluzba) vykonaval soucasne prac Od r. 1964 plne na KEBF Prednasel praktickou theologii pro studenty Reformovane madarsky), nekolik let i symboliku, theologii ref. vyzn Turnskeho). Behem sveho pusobeni na fakulte spolupracov Heller) a s historikem R. Ricanem (zpracovani madarskyc kazatelu (in: Idea mieru v cirkevnych dejin Homiletika (Komarno 1992, mad.), Geza Kur: Bratislava 1994), Teologie a kultura islamu Lexicon heptaglotton in VT libros (skripta Z prekladu napr. Imre Czegle: Samuel Szalay magyar kapcsolatok Matyas koraban (in: Prag v casopisech Kalvinske hlasy - Kalvinista S (Budapest) ci Refomatus Szemle (Cluj, Rumun V priprave jsou madarske studie o Madarskyc prekladu a vykladu dvou reformacnich bibli ******************************************* * ZDENEK CEP ******************************************* Narozen 29. na Prazskou hudebni sko Na Komenske odborny asi Vedle prace u Salvatora kancional), upravovatel ******************************************* * ADELHEID REININGHAUS ******************************************* Narozena v Heidelbergu Zacatkem ro ruznych uci Od roku 197 Wuerttember setkani. Od zari rok od zacatku Venuje se predevsim otazkam zahranicniho st vyuce nemciny. Vlastni studijni praci soust v cirkvich a ve spolecnosti. ******************************************* * GERHARD FREY- REININGHAUS ******************************************* Narodil se metodistick V letech 19 ******************************* * GEZA ERDELYI ******************************* ******************************* * FRANTISEK LINHART ******************************* Naopak velmi zive rozvijel soci L. Ragazem, po jehoz vzoru vyda socialistu". Sem patri i prekla Simsou, 1935) a Nove nebe a nov Linhartovo odmitnuti nemeckeho moznost obrody skutecneho socia se zabyvat vice marxismem (Dial ze se krestanstvi zrekne zjeven budoucna. Sve pojeti vysvetlil Byla to ovsem koncepce v te dob i osobne dostaval do pomerne iz odborne vzdelany, lidsky laskav staval jakoby navstevnikem ze z se v podstate rozpadlo v katast Presto, vedle jiz zminenych pra Uvod do filosofie nabozenstvi ( svetovy nazor (1949). Bibliografie prof. Linharta nen V roce 1967 ziskal krestanskou mirovou zamestnani) se souh teorie nabozenstvi Habilitoval se spis staticke a dynamick profesorem. Na tomt institutu pokracuje Bibliografie prof. publikaci. Nebyla d ******************* * LADISLAV HEJDANEK ******************* Bibliografie: Filosofie a vira (s Dopisy priteli, Pra Rada clanku a studi Tvar, Vesmir, v pos ******************* * JAN MOLNAR *******************