Ferdinand Hrejsa (1867-1953) ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** První profesor církevních dějin na pražské Husově evangelické bohoslovecké fakultě. Upřímn spojení českých evangelíků na základě tradic domácí reformace. Rodinné a sborové prostředí Hrejsova rodného Humpolce mělo tradici osvícensky evangelickou osobnost Čeňka Duška poznamenala Hrejsovo gymnaziální studium. Bohosloví studoval ve Vrati Vídni. Duchovenskou činnost začal v Chebu, pokračoval v Trnavce (1894 - 1901) a skončil v 1902). Pražské knihovny a archívy mu umožnily rozvíjet nadání, píli a odbornost natolik, ž G. A. Skalského reprezentovat evangelictví jako historik českeho protestantismu. R. 1919 s církevních dějin a r. 1920 vystřídal Skalského ve funkci děkana. O zakořeněném nešvaru českého a moravského evangelictví - vzhlížení k "funkcím" - svědčí j zato příznačná věta historika R. Říčana: "Váha jeho slova (totiž Hrejsova) stoupla jeho vo superintendenta r. 1917". Proč? F. Hrejsovi se podařilo povzbudit sebevědomí evangelíků a přispět k jejich sjednocení poct prací. Dílem Česká konfese, její vznik, podstata a dějiny (1912) pomohl evangelíkům v mlad orientovat se ve vlastních dějinách a vzbudit pozornost "světské" historiografie. Prosadil české reformace v dějinách národa. Přesvědčivě doložil theologickou, mravní a sociologicko husitství a bratrství, kterou si zachovalo navzdory silnému vlivu luterské a kalvínské ref přesvědčení starší historiografie o úpadku české reformace před bělohorskou porážkou. K té dospěl i historik Kamil Krofta (1876-1945), který Hrejsovu práci kriticky, ale přejně ocen a Kroftovo "přehodnocení" navázala prohloubenou analýzou přinejmenším jedna větev soudobé (Robert Kalivoda, Winfried Eberhard). Popularizujícím výtahem díla o České konfesi je Hrejsova Česká reformace (1914). Moravskou českým vývojem dokládal (méně přesvědčivě) v obsáhlé studii Luterství, kalvinismus a podob před Bílou horou (1938). Badatelské úsilí věnoval Hrejsa také dějinám Jednoty bratrské a české reformované církvi p patentu. K nejcennějším, materiálově nejbohatším a dosud nepřekonaným pracem patří Sborové (1939), doplněné výkladem Náboženský svéráz Jednoty bratrské (1939). Ve spolupráci s mladš Bednářem připravil jubilejní publikaci Toleranční patent. Jeho vznik a význam (1931). Sám životopisným studiím dvou maďarských reformovaných pastorů: Jan Végh (1930), Jan Szalatnay doby toleranční (1931). Dal tak podnět ke studiu málo probádané otázky česko-maďarských vz zaslouží i Hrejsovy Dějiny české evangelické církve v Praze a ve středních Čechách v posle (1927), stejně jako studie František Palacký po stránce náboženské (1928). Všechny Hrejsov pečlivě podloženy archivními prameny. F. Hrejsovi se podařilo shrnout výsledky badatelské práce do přehledné syntézy: Dějiny kře Československu I-VI (1947-1950). Možnosti průběžného publikování výsledků studií z dějin č poskytoval Reformační sborník (1921-1946), který založil s F. Bednářem a F. M. Bartošem. Studenti bohoslovecké fakulty mu přezdívali "Ferdinand Dobrotivý". Na katedře církevních d zákonitě střídali učitelé "dobrotiví" a přísně nároční. Ferdinand Hrejsa svým dílem pomohl k sebeuvědomění a ujednocení českých evangelíků. Pro "s historiografii zůstal "konfesionalistou", ovšem s největší možnou snahou o nezaujaté hodno dějin. (ze sborníku 75 let Evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, který vyšel roku 1994 v Praz Seznam užívaných zkratek: • ČCE - Českobratrská církev evangelická • ČbrKEv - Českobratrský kalendář evangelický • ČČH - Český časopis historický • ČMM - Časopis Matice moravské, Brno • EK - Evangelický kalendář • HČEFB - Husova československá evangelická fakulty bohoslovecká • KJ - Kostnické jiskry • KR - Křesťanská revue • ThPř KR - Theologická příloha Křesťanské revue • RS - Reformační sborník Bibliografii sestavil: Ota Halama, Th. D.; do elektronické podoby převedl: Zdeněk Kříž