F. M. Bartoš ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** FRANTIŠEK MICHÁLEK BARTOŠ (1889 - 1972) Reprezentoval evangelickou historiografii v domácím prostředí statečným zápasem o "smysl č v zahraničí jako uznávaný husitolog. Ztělesňoval typ osamělého rytíře: ušlechtilého, zrani statečného, bojovného. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, gymnázium absolvoval v Mladé Boleslavi, kde ho stačil p strhnout k celoživotní vášni pro svůj obor. Historii studoval na pražské a freiburské univ po převratu r. 1918 vystoupil z katolické církve a počátkem r. 1919 byl přijat do Českobra evangelické. Ideál "svobodného protestantismu" a výklad českých dějin v duchu F. Palackého vedly znamenitého husitologa Bartoše k zákonitému střetnutí s neméně znalým historikem Jos byli mistry svého oboru, oba milovali svůj národ, ale každý po svém. Bartoš jako protestan moralista, Pekař jako katolicky vychovaný historik-umělec. Pedagogické působení na Husově fakultě (od r. 1931) přijal Bartoš jako vítané náhradní řeš "pekařovci" znemožnili habilitaci na filosofické fakultě UK. Nakonec nelitoval, poněvadž m našel "prostředí neskonale vlídnější". Navzdory tomu zůstal mezi theology přece jen osaměl Ocenění jeho vědecké práce dokumentuje členství v Královské české společnosti nauk (od r. akademii (1938--52), v Národní radě badatelské (1947-52) a v londýnské Royal Historical So Předmětem Bartošova badatelského zájmu nebylo jen husitství, ale celá česká reformace, kte období mravního přesahu národa. Metodicky se zaměřil na pečlivé zkoumání a třídění archivn na objevování, dešifrování a začleňování dosud neznámých. Z mravenčí práce nad rukopisy vy soupisy, dílčí edice, množství studií, článků a brožur, tak pozoruhodné syntézy. Významný znamenaly jeho soupisy: Literární činnost Jakoubka ze Stříbra (1925), Literární činnost M. M. Jana Pribrama, M. Petra Payna (1928), Literární činnost M. Jana Husi a M. Jeronýma Praž spolupráci s P. Špunarem). Do této kategorie náleží i Soupis rukopisů Národního musea v Pr a 1927). Z výtečné znalosti traktátové literatury a dobové publicistiky vycházely jak Bartošovy pře víme o Husovi nového z r. 1946), tak popularizující soubory drobných studií: Bojovníci a m Světci a kacíři (1949), Knihy a zápasy (1948), Ze zápasu české reformace (1959). Soubornému zpracování dějin husitství předcházely přípravné studie, napr. Do čtyř pražskýc (1924), Husitství a cizina (1931). Současně se Bartoš věnoval i otázkám husitské a bratrsk Z husitského a bratrského dějepisectví (1954). Trojdilná husitologická syntéza Čechy v době Husově (1947), Husitská revoluce I. a II. (Do 1965 a Vláda bratrstev a jejich pád, 1966) vycházela v době, kdy autorovu koncepci uz neoh "pekařovstvi", zato jeho pravý opak: metodicky pěstovaný "historický materialismus" marxis Dějepisci Bartošovi vyčetli individualisticko- personalistický přístup a překonané moraliz výtečné znalosti a soupisy se ovšem s respektem opírali. S nemenším zaujetím se Bartoš věnoval dějinám českobratrství. Cennými studiemi přispěl k p obrazu významných osobností Jednoty (od B. Řehoře po J. A. Komenského). Zástupně jmenujme studii Jednota a reformátoři ve sborníku Jednota bratrská 1457-1957 (1956). O vlastních zk kolbišti české historiografie svědčí Vzpomínky husitského pracovníka (1969). Nepochybuji, že po odeznění módní vlny "postmoderny" bude čas (bude-li jaký) k novému hodn díla. (převzato ze sborníku 75 let Evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, který vyšel roku 19 Použité zkratky: • ČB – Český bratr • ČČH – Český časopis historický • ČMKČ - Časopis musea Království českého • ČMM - Časopis Matice moravské, Brno • ČNM – Časopis Národního musea • ČSPS – Časopis Spolku přátel starožitností českých • ČZ – Český zápas • EK – Evangelický kalendář • JSH – Jihočeský sborník historický • KJ - Kostnické jiskry • KR - Křesťanská revue • LF – Listy filologické • NO – Národní obrana • NP – Národní politika • OL – Obrana lidu • RS – Reformační sborník • SH – Sborník historický • StR – Studie o rukopisech • SZ – Svobodný zítřek • TE – Theologia evangelica • ThPř KR - Theologická příloha Křesťanské revue • VKČSN – Věstník Královské české společnosti nauk Bibliografii sestavil: Ota Halama, Th. D.; do elektronické podoby převedl: Zdeněk Kříž