Ročenka 1992 ****************************************************************************************** * Ročenka Evangelické teologické fakulty UK -- 1992 ****************************************************************************************** Prof. ThDr. Pavel Filipi, Mgr. Petr Pivoňka Praha 1993 ****************************************************************************************** * Úvodem ****************************************************************************************** "Tisk tohoto spisku umožněn blahovůlí ministerstva školství a národní osvěty", poznamenali Husovy, československé fakulty bohoslovecké závěrem předmluvy k první z řady svých ročenek třicetistránková brožura se ještě nejmenuje "Ročenka"; její titul zní: "Inaugurace prvního československé fakulty bohoslovecké v Praze prof. dr. Ad. Skalského, vykonaná dne 25. 11. zprávu o prvním roce práce fakulty a nástupní řeč děkanovu, věnovanou příznačně historii s české evangelické bohoslovecké fakulty. Vyšla v Praze 1921. Pozdější ročenky Husovy fakulty, jejichž řadu zahájila Ročenka k desátému výročí (1929), m prvním spiskem společnou skladbu: k jejich obsahu pravidelně patřily jednak zprávy proděka fakulty v minulém období, jednak inaugurační projevy nastupujících děkanů; příležitostně i produkce učitelů a soupisy jejich literární činnosti. Po válce vydala Husova fakulta již jen jednu ročenku a rekapitulovala v ní léta 1938-1946. nařízením č. 112 ze 14. července 1950 Husova fakulta ve své dotavadní podobě zaniká a na j zřizují dvě nové, samostatné školy: Husova československá bohoslovecká fakulta a Komenskéh bohoslovecká fakulta, obě v Praze. Žádná z nich však zprvu v tradici ročenek své předchůdk Až teprve padesáté výročí vzniku fakulty, které Komenského fakulta připomenula spiskem "Pa Komenského evangelické bohoslovecké fakulty" (Praha 1969) z pera svého historika prof. dr. snad upozornilo fakultu na povinnost vydávat širší veřejnosti počet ze své činnosti a zach budoucí historiky. Počínaje rokem 1971 (za léta 1966-1970) vycházejí opět ročenky Komenské v intervalech míněných jako dvouleté (vždy v souvislosti s novou volbou děkana), avšak pro nejednou obtížemi redakční nebo výrobně-technické povahy. Ročenky obsahují vedle (proděkan o činnosti fakulty za uplynulé období též informace o jednotlivých katedrách a o práci čle sboru, nástupní či jiné přednášky děkanů a někdy i další důležité projevy, které na fakult Tímto způsobem se s prací fakulty seznamovala veřejnost, zejména veřejnost církví, které j své bohoslovce. Současně se fakulta svými ročenkami vystavovala kritice veřejnosti a nelít příštích historiků. Ročenkou, kterou nyní vydáváme, vstupuje Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Ani tentokrát jsme nedodrželi dvouletý interval. Chvíli jsme váhali, zda nová situace faku nabyla nové formy veřejnosti, když se v květnu r. 1990 stala součástí pražské Karlovy univ změnivši své jméno, neučiní ročenky zbytečnými. Pozorovali jsme však, že míra informovanos dějstvích ve fakultním organismu touto transformací nikterak nevzrostla, a to ani ve veřej ani necírkevní. Navíc pak změny, jimiž fakulta od podzimu 1989 prošla, vyžadují, aby byly zachyceny. Vyžadovaly také, abychom poněkud změnili obvyklou strukturu ve prospěch části popisné a do tak jsme ovšem zařadili inaugurační projev děkanův, zprávu děkana odstupujícího a další dů přelomových dob. Při redakci ročenky jsem se opřel o materiál, který pilně shromáždil někdejší student faku Pivoňka. Jeho vylíčení revolučních událostí na fakultě (kap. I) jsem ponechal prakticky be mu děkuji za všechnu pomoc stejně jako dalším studentům a pracovníkům fakulty, kteří se po technickou stránku ročenky. Pavel Filipi Ročenky a jim podobné publikace vyšly v Praze v letech: 1921 (Inaugurace prvního děkana), k prvnímu desetiletí), 1930, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936, 1937, 1938, 1939 (Sborník desetiletí"), 1947 (za léta 1938-46), 196,9 (Padesát let), 1971 (za léta 1966-70), 1973, 1 1981, 1983, 1986, 1987, 1990. ****************************************************************************************** * Ohlédnutí ****************************************************************************************** *========================================================================================= * 1. Listopadová revoluce na Komenského fakultě *========================================================================================= Manifestačního shromáždění studentů, které se v Praze konalo 17. listopadu 1989 "k uctění Opletala, se zúčastnili též někteří studenti Komenského evangelické bohoslovecké fakulty a svědky násilné policejní akce, kterou byla manifestace brutálně potlačena. Otřeseni hrůzný pražské Národní třídy přišli ve večerních hodinách téhož dne informovat účastníky 26. syno církve evangelické, který právě zasedal v modlitebně na Vinohradech. Kdo byl toho večera v synodu přítomen, nezapomene na onu těžko sdělitelnou atmosféru náhlého zděšení, obav a bez zároveň jedinečný pocit vzájemnosti a jednoty, vyjádřený spontánními modlitbami a společný pověření synodu byl okamžitě odeslán telegram L. Adamcovi, předsedovi vlády ČSSR. I z něko dopisů, adresovaných tehdejším veřejným představitelům, a také z poselství synodu, je patr 26. synodu zavál duch jednoty v sebekritice i v otevřené podpoře demokratizačních změn čes společnosti. Studenti Komenského fakulty (dále jen KF) se od začátku zapojili do široké občanské Aktivi nastala. Byla představována především ustavením Občanského fóra (19. listopadu), které se odpovědné části veřejnosti a organizovalo každodenní shromáždění občanů. Vysokoškolští stu 18. listopadu týdenní okupační stávku na podporu demokratizačních požadavků. Zároveň se ak nejrůznějších diskusních fór a šíření informací. První a bezprostřední reakcí studentů KF na události 17. listopadu byl dopis předsedovi vl vyjadřující smutek a obavy nad zprávou o úmrtí studenta matematiky Martina Šmída a vyzývaj vlády, aby zabránil dalšímu násilí. V nové verzi dopisu z 20. listopadu, která byla adreso poslancům Federálního shromáždění, poukazují studenti KF na zhoubnost násilných řešení a v dialogu, která vede k obecnému smíření a k demokracii. Předkládají také své požadavky ve s studentů pražských vysokých škol a přihlašují se k němu. Studenti KF vstupují spolu s osta do okupační stávky, jež má být 27. listopadu završena dvouhodinovou stávkou generální k po na odstoupení vedoucích činitelů státu a Komunistické strany. Na fakultě je zvolen stávkový výbor (M. Plzák, J. Plecháček, T. Hančil, J. Dus, J. Weinfur Leskovský, N. Rejchrtová; náhradníci: P. Pivoňka, O. Plecháček) a delegováni zástupci do c koordinačního stávkového výboru (O. Plecháček, později H. Wernischová a T. Vočka). Ke stan se postupně připojila většina pedagogického sboru, administrativních a provozních pracovní vysvětlením svých postojů a s prosbou o podporu se studenti dopisem obrátili na farní sbory českobratr církve. Smyslem stávky nebyl jen protest a podpora požadavků. Stávka měla být využita k promýšlení situace, k hledání další cesty a vlastního přínosu k ní. Tuto cestu spatřovali studenti KF celonárodního smíření. Přesvědčení o smyslu oběti a moci smíření, založeného v Ježíši Kris studenti ve svém prohlášení k veřejnosti z 21. listopadu. Na dopis studentů z 20. listopad do sborů českobratrské evangelické církve, reagovalo několik sborů písemným vyjádřením pod podobných vyjádření došlo také ze zahraničí (např. z teologické sekce Humboldtovy univerzi od univerzitní fakulty protestantské teologie v Bruselu, od manželů Mikoláškových z reform Otelfingen ve Švýcarsku, od studentů teologie univerzity v Lipsku). Studentská stávka, původně plánovaná na týden, byla prodloužena. Důvodem byla skutečnost-, požadavky byly splněny jen zčásti a nedůsledně, takže přechod k procesu demokratizace byl Výrazem toho se stalo složení federální vlády, nově jmenované předsedou Adamcem 3. prosinc většina komunistů v ní nebyla příznivou reakcí na obecně požadované změny. Pro českobratrskou církev evangelickou a pro KF přineslo toto složení vlády další problém ve vládě přijal i současný synodní senior církve Josef Hromádka jako její místopředseda pr vzdělání, kultury a náboženství. Učinil tak mj. na-základě podpory, kterou mu pro tento kr shromáždění seniorů 30. listopadu. Toto shromáždění se shodlo na tom, že účast ve vládě ne s úkolem kazatele a že J. Hromádka může i nadále setrvat ve funkci synodního seniora. Tyto vyvolaly v evangelickém prostředí bouřlivou reakci a diskusi o slučitelnosti poslání kazat funkcí a obecněji o problému vztahu církve a výkonné moci. V církvi i na fakultě došlo k p názorů. K řadě kritických a varovných hlasů se připojila i část studentů otevřeným dopisem ze 6. prosince. Studenti v něm vyjadřují své znepokojení, že synodní senior přijal místo v neodpovídá vůli občanů po demokratických změnách, kvůli čemuž de facto zůstávají studenti nadále ve stávce. Poukazují také na nebezpečí spojení funkce mocenské, s postavením v čele Studenti se k tomuto problému vyjádřili potom ještě jednou, dopisem ze 14. prosince, rozes V následujících týdnech (do konce ledna 1990) došlo stávkovému výboru studentů KF 21 odpov jednotlivců a celá řada dopisů, adresovaných synodní radě nebo přímo J. Hromádkovi, byla d výboru na vědomí. V naprosté většině šlo o kritiku stanoviska stávkového výboru v této věc podporu rozhodnutí). Hromádky. Nechyběla ovšem ani závažná vyjádření podpory pro stanovisk uvádějící teologické argumenty o neslučitelnosti obojí funkce. Aby bylo možno stanoviska v sešli se 14. prosince studenti (a další zájemci) s J. Hromádkou k veřejné diskusi. Hromádk názor, že z evangelia nelze žádnou službu předem zamítnout. Vyjádřil lítost nad neporozumě politiky sami aktivně vstupovali a vstupují. Studenti synodního seniora seznámili se svým J. Hromádka zpochybnil oprávněnost analogie mezi příklady neblahého spojení církve a moci situací. Uvedl, že důvodem jeho vstupu do vlády je solidarita a motivem snaha pomoci. Jeho umožní posunout věci tam, kam by je jinak posunout nebylo možné. Nakonec odkázal řešení ce pokračující synod. Studenti poukázali na to, že synodní senior nejedná jen sám za sebe, ný rozhodnutí, své postoje a kompromisy koná de facto v zastoupení celé církve, která se takt a ztrácí tak svou nezávislost, kterou potřebuje k výkonu své strážné funkce. Téhož dne (14. prosince) studenti demonstrovali svůj nesouhlas s dosavadní činností Křesťa konference. Z iniciativy jejího generálního tajemníka M. Miřejovského se následující den u rozhovor studentů s představiteli Křesťanské mírové konference (KMK). Studenti vytýkali př se KMK jako mezinárodní mírová organizace nezajímala o domácí porušování lidských práv a n tomto poli spolupracovat s iniciativami, jež na toto upozorňovaly (např. nezávislé mírové 77 aj.). M.  Miřejovský přiznal, že tato kritika je oprávněna a že KMK se v mnoha případec s politikou KSČ. Zmínka, že se KMK snažila navázat na dědictví J. L. Hromádky byla zproble připomenutím stanoviska J. L. Hromádky k událostem roku 1968 a jeho pochybností nad další Ze strany studentů byl také kritizován princip kolektivního členství církve v KMK, což de z KMK vystoupit, jak by mnozí rádi udělali. Rozhovor, který otevřel i několik dalších okru méně utvrdil studenty v dosavadních názorech a nepodnítil chuť k pokračování. Dne 6. prosince byl ustaven Klub studentů KF. Navázal na předchozí provizorní formy parale (bytové přednášky a semináře) a usiloval Vytvořit pro tento typ prače lepší organizační po sloužit jako základna pracovních kontaktů, výměny informací, veřejných přednášek a seminář zahraničím, ale i činnosti překladatelské a publikační. K uskutečňování takto širokého pro vytvořeny jednotlivé sekce. Jejich činnost se plněji rozvinula až v letním semestru 1991/9 Klub r. 1991 registrován. Nejživěji pracuje zatím sekce přednášková, která uspořádala před prof. Koháka, doc. Pince, disputaci o víře mezi profesory Pokorným a Hejdánkem aj. Stávkový výbor se 4. l. 1990 rozhodl vydávat informační bulletin pro vnitřní potřeby fakul bulletinu "Pro Konstantina" sestál výrazem varovného hlasu studentů teologie do bouřlivých církve a světské moci, jak byly vyvolány účastí J. Hromádky ve federální vládě. První čísl 9. 1. 1990. Také publikační sekce Klubu studentů se rozhodla vydávat studentský časopis. Pod názvem "R chce studentům kromě závažných témat přinášet i netradiční humor. Pod činnost Klubu lze za studentský antikvariát, prostředkující koupi odborné literatury, získané převážně z darů a Na tomto místě je třeba zmínit ještě jinou aktivitu, jež vznikla již počátkem akademického Byla pokusem o stmelení studentů a o jejich zřetelnější vliv na život fakulty, a to ještě polistopadovými změnami, vedoucími pak až k paritnímu zastoupení studentů v akademických r o pokus vytvořit vlastní studentskou samosprávu v rámci fakulty. Ojedinělé a pro bohoslovc mělo být to, že tato samospráva měla mít charakter sborový. Základním a řídícím orgánem st mělo být shromáždění a jeho správním orgánem staršovstvo. Takto pojatá samospráva byla kon obdoba a rozšíření, ale částečně i protiváha existujícího staršovstva Husova bohosloveckéh v čele se studentským farářem. Obě staršovstva měla být vzájemně rovnocenná, nezávislá a v nezastupitelná. Studentský farář měl být volen na návrh fakultní rady a staršovstva. Předs měl zastupovat studenty ve fakultní radě a staršovstvo mu mělo být pro, tuto funkci jasněj Studentské shromáždění a staršovstvo mělo hájit zájmy studentů v rámci fakulty i navenek a všestranný rozvoj fakultního života. K tomu přistupoval i rozměr pastorační, který souvise pojetím samosprávy. Tomu měl sloužit i patronát studentů vyšších ročníků nad studenty ročn skončilo přípravou stanov a nový vývoj po listopadu přinesl i po této stránce nové možnost žel, zapadl onen sborový charakter a pastýřský rozměr studentské samosprávy, který mohl mí fakultního společenství velký význam. Jedním z cílů stávkového hnutí byla také demokratiza vysokých škol, vyjádřená požadavkem paritního zastoupení studentů v řídících orgánech faku (akademických radách, později: akademických senátech). Dne 4. 1. 1990 zvolili studenti KF akademické rady: J. Duse, J. Plecháčka, P. Pivoňku, M. Kobzovou, T. Hančila. Záhy své zást vyučující: L. Brože, J. N. Ondru, J. Smolíka, M. Prudkého, A. Molnára. Virilním členem aka stal studentský farář J. Halama (s plným hlasem) a tajemnice fakulty H. Macková (s hlasem Akademická rada se ke svému prvnímu zasedání sešla 10. 1. 1990. Na tomto jednání byly před základní zásady organizace a práce rady. Akademická rada navazuje na dosavadní praxi fakul měli po celou dobu totality své zastoupení -jedním členem - také studenti. Akademická rada novum potud, že nyní jde o rovnocenné zastoupení pedagogů, studentů a ostatních pracovníků jejichž pozice je jasně vymezena. Akademická rada se stává nejvyšším orgánem fakulty, kter funkcionáře jí odpovědné. Pro studenty tím vznikla jedinečná možnost rovnocenně se podílet podobě fakulty, což zároveň znamená více práce a odpovědnosti. Petr Pivoňka *========================================================================================= * 2. Inkorporace do Univerzity Karlovy *========================================================================================= Evangelická teologická fakulta, vzniklá r. 1919 pod názvem Husova československá fakulta b nikdy nebyla součástí pražské (Karlovy) univerzity, ač vždycky měla charakter veřejné (nik vysoké školy se všemi prerogativami (právo promoční, habilitační) a s krytím svého rozpočt zdrojů. V posledním čtyřicetiletí své existence (od r. 1950) byla však vyňata z působnosti školství a přiřazena do kompetence ministerstva kultury, resp. jeho sekretariátu pro věci Skutečnost, že ve stávkovém a demokratizačním hnutí byla Komenského fakulta chápána jako p vysokoškolské obce, vedla k prvním úvahám o integraci fakulty do systému vysokých škol a k Univerzity Karlovy, a to tím spíše, že univerzita dala najevo svou ochotu přijmout teologi do svého svazku. První diskuse k této otázce probíhají na fakultě již na přelomu let 1989/ artikuluje též obava, zda univerzita bude mít potřebné pochopení pro svéráz vědy bohoslove teologická fakulta nebude nejslabším článkem univerzitní administrativy. Na druhé straně s požadující vystoupit z poměrného ghetta, do kterého se teologie dostala, a otevřít se rozh směry obecné vzdělanosti a kultury. Když pak univerzita i ze své strany dala najevo ochotu propria teologických fakult, usnáší se akademická rada 10. 1. 1990 ucházet se o inkorporac Karlovy univerzity. Z podání, datovaného 17. l. 1990, citujeme: "Chceme svým podílem přisp a kulturnímu rozvoji tím, že budeme…pěstovat vědu evangelického bohosloví a připravovat st duchu české evangelické minulosti." Domníváme se, že "v rámci univerzity bychom mohli rozv odpovědnosti za uplatnění humanitních tradic našeho národa." Právním aktem, stvrzujícím včlenění někdejší Komenského evangelické bohoslovecké fakulty d Karlovy, bylo přijetí zákona č. 172/1990 Sb. o vysokých školách ve Federálním shromáždění května 1990. V tomto zákoně je fakulta pod novým názvem "Evangelická bohoslovecká fakulta" jedna z fakult Univerzity Karlovy v Praze. Slavnostní přijetí všech tří teologických fakul se konalo 24. 9. 1990 v Karolinu. Sloučení s univerzitou nastolilo otázku, jak nově určit vztah fakulty k církvím, které jí svých bohoslovců. Ke studiu na Evangelické teologické fakultě (ETF) budou napříště přijímá kteří si nepřinášejí doporučení svých církví a nepomýšlejí na budoucí uplatnění v církevní neznamená, že by ETF měla přestat usilovat o dorozumění a dobré vztahy s církvemi či přest návrhy, pokud jde o profil absolventa. Je věcí církví, aby na ty ze studentů fakulty, u ni že se stanou duchovními, kladly své speciální závazky. Fakulta pak ze své strany bude usil církve jejím učitelům projevily svou důvěru. Výsledek těchto dohod s církvemi byl zakotven ETF. *========================================================================================= * 3. Akademičtí funkcionáři *========================================================================================= Do revolučních událostí vstupovala Komenského fakulta vedená děkanem prof. dr. L. Brožem a dr. J. N. Ondrou, navrženými do těchto funkcí fakultní radou v r. 1988. Jejich dvouleté fu skončit s akademickým rokem 1989/9O. Děkan Brož však na schůzi akademické rady 10. 1. 1990 námitky k zásadám její činnosti a své funkce se vzdal. Příštího dne, 11. 1. 1990, vyslovil nedůvěru nepřítomnému proděkanu J. N. Ondrovi a stanula tak před úkolem zvolit nové akadem Žádný z navržených (Molnár, Smolík, Filipi, Rejchrtová) nezískal potřebnou většinu a po ně odkladu byl zvolen za děkana prof. dr. Amedeo Molnár a vzápětí na to v této funkci potvrze školství. Nově zvolený děkan navrhl na schůzi 24. l. za proděkana prof. dr. Josefa Smolíka hlasováním zvolen v téže schůzi. Schůze však byla předčasně ukončena pro náhlé onemocnění děkana Molnára. Molnár své nemoci 1990. Na jeho místo zvolila akademická rada 14. 2.  prof. dr. J. Smolíka, který však přije podmínil jednak časovým omezením do konce probíhajícího semestru, jednak požadavkem, aby f byl pověřen odborný asistent dr. M. Prudký. Na obojí podmínku akademická rada přistoupila vyjasněních zvolila M. Prudkého za proděkana (21. 2.). Starostí obou funkcionářů bylo dokončit proces inkorporace do univerzity, konsolidovat sit umožnit řádnou výuku a připravit řádné volby nového vedení fakulty. Hned 21. 2. předložili návrh na obsazení kateder a podnět ke zřízení fakultní komise pro rehabilitace. Na schůzi akademického senátu 12. 6. došlo k volbě děkana na další řádné tříleté období. Z kandidátů na sebe nejvíce hlasů soustředil ThDr. ing. J. Trojan, který si vyžádal do příšt rozmyšlenou. Po kladném vyjádření byl řádně jmenován a do děkanského úřadu uveden při inau 3. 10. 1990. Děkan Trojan navrhl senátu tři proděkany: dr. M. Prudkého, dr. J. Štefana, prof. dr. P. Po byl na zasedání 27. 11. 1990 jednomyslně přijat a jmenovaní členové učitelského sboru zvol na příští tři roky. *========================================================================================= * 4. Akademické orgány *========================================================================================= V souladu se zákonem o vysokých školách byla původní akademická rada transformována v akad s rovným zastoupením studentů a učitelů fakulty. Rada zřídila 21. 2. 1990 studijní a zkuše ve složení: prof. Csémy, prof. Filipi, prof. Pokorný, tajemnice fakulty a zástupce student akademické radě (senátu) připravit a navrhovat řešení problémů studia a zkoušek. Akademickému senátu připadl též úkol, po inkorporaci do univerzity a po vydání nového záko školách zvlášť důležitý: vypracovat statutární normy pro chod fakulty (statut a studijní a K tomu zřídil senát dne 4. 4. 1990 komisi ve složení: dr. M. Prudký, dr. ing. J. Trojan, T Geresi; později byli k práci na statutu přizváni dr. P. Filipi, M. Kobzová a M. Kitta. Cit statutu byl vztah k církvím. K věci byla svolána porada se synodní radou Českobratrské cír (6.3.). Ač nesvázána s žádnou církví, chce fakulta "pěstovat vědu evangelického bohosloví" proprium vyjadřuje preambule statutu stejně tak jako souvislost s fakultou Komenského (195 (1919-1950). Profil fakulty je zachován i skladbou a zaměřením výuky a výzkumu. Na druhé s vymezuje fakultu jako vysokou školu univerzitního typu: pro vstup do studia a pro výstup z stanoveny žádné podmínky církevní konfese či profese. Statut umožňuje různé formy studia v že studium teologie nemá jen úzce profesní, nýbrž i široce kulturní význam. Základní směry určuje vědecká rada; v její odpovědnosti jsou i výzkumné programy, rigorosní a habilitační Statut byl podroben několikeré diskusi a 12. 3. 1991 senátem přijat. Po připomínkách právn Univerzity Karlovy vstoupil usnesením senátu UK v platnost. Akademická rada (senát) se zabývala mj. i tíživou otázkou nové budovy pro fakultu. Ta dosu objektu, patřícím synodní radě Českobratrské církve evangelické, poté, co byla po r. 1950 budovy v Konviktské ulici v Praze 1. Očekávaný příliv nových studentů a výpověď, kterou fa majitelky objektu, podnítily snahu získat nové prostory. Do vysokoškolské dislokační komis dva zástupci, kteří z pověření fakulty jednali o přidělení budovy OV KSČ v Praze 9, avšak Stejně neúspěšným se později ukázalo jednání o restituci nároku na budovu v Konviktské ul. ČVUT) a žádost o prostory v tzv. Braunově domě na Karlově náměstí (v užívání ministerstva věcí), v domě v ulici M. Horákové (v užívání ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) přiměřených prostor pro práci fakulty nadále trvá. Při zasedání akademické rady 10. 1. 1990 byl přijat princip, že vědeckou radu budou tvořit učitelé fakulty a jeden delegovaný zástupce studentů. Prvním úkolem vědecké rady bylo prov řízení; o něm podáváme zprávu na jiném místě. *========================================================================================= * 5. Noví učitelé *========================================================================================= Změny v učitelském sboru souvisely jednak s potřebou nahradit učitele, kteří odešli (prof. zesnulého 31. 1.1990, docentku církevních dějin dr. N. Rejchrtovou, která podala výpověď k Luďka Brože, jenž odešel do důchodu k 1. 3.), jednak s přáním rozšířit spektrum výuky o dů minulosti na fakultě zastoupeny nebyly, a o teology, kteří dříve nesměli veřejně působit. Již během studentské stávky se studenty diskutoval filozof dr. Ladislav Hejdánek, sociální Jakub S. Trojan, starozákonník a religionista M. Balabán a jiní. Ladislav Hejdánek se ujal na fakultě hned 5. 1. 1990 na místě prof. J. N. Ondry, který se soustředil na práci v Ekum institutu. K přednáškám ze Starého zákona byl pozván M. Balabán. J. S. Trojan byl 25. 1. p ujal výuky sociální teologie za prof. M. Opočenského, uvolněného pro funkci generálního ta reformovaného svazu v Ženevě. S těmito učiteli bylo neprodleně zahájeno rigorosní resp. ha řízení a byli navrženi k jmenování za docenty (Hejdánek a Balabán na filozofickou fakultu ze "společenských věd" byly změněny na kurs nejnovějších československých dějin; výuky se Procházka. Řízením katedry systematické teologie a katedry církevních dějin - obě se náhle uprázdnily pověřen děkan J. Smolík. Výuku systematické teologie zajišťoval odborný asistent dr. Jan Š mu dostane posily v dr. P. Mackovi. Výuka církevních dějin byla svěřena externím učitelům: Rejchrtové, doc. dr. Evě R. Melmukové, dr. M. Fleglovi. Výhledově se počítá s povoláním M. místo asistenta. Od ledna 1990 se na fakultě rozbíhá řada veřejných přednášek na aktuální témata. Zahájil j výkladem na téma "Svoboda jednání a smíření" (10. 1.) a dr. J. Procházka přednáškou "Odsun historika". Z iniciativy a z prostředků přátel a institucí v Nizozemí vzniká při fakultě nový institut křesťanství, jehož činnost se má zaměřit na podporu bádání o světové a zvláště české refor zřízením a vedení pověřen nizozemský teolog a historik dr. W. Balke; odborným pracovníkem Zlatohlávek. Institut zahájil práci 22. 10. 1991 inaugurační přednáškou dr. Balkeho. V letech 1990 a 1991 navštívila fakultu i řada dalších zahraničních odborníků. V navázaní "hostovských přednášek"- zpravidla oslovili fakultní obec odbornými výklady prof. dr. Deur Muilder, prof.dr. Adriaanse, prof dr. Kraemer (Nizozemí), prof. dr. J. Zeman (USA), prof.d (Švýcarsko). Ke konci roku 1991 ohlásil svůj odchod do důchodu doc. M. Bihary, který dovršil 65. rok vě odejde do důchodu prof. L. Csémy. Výukou studentů Křesťanské reformované církve na Slovens vědecké rady z 12. 5. 1991 pověřen dr. Géza Erdélyi (od 1. 10. 1991 s nástupem odloženým o studijní pobyt v zahraničí). Výukou religionistiky za prof. dr. Jana Hellera pověřen dr. J počínaje akademickým rokem 1991/92. K témuž datu za asistenty katedry praktické teologie j Frey-Reininghaus a Adelheid Reininghaus, kteří se již předtím ujali výuky němčiny. Výukou pověřena Harriet Macková. *========================================================================================= * 6. Další personální změny *========================================================================================= Další personální změny dolehly na fakultu v první-polovině roku 1990. O rozvázání pracovní požádali tajemnice fakulty H. Macková a ekonomka ing. A. Horná (obě k 28. 2.); koncem ledn knihovník V. Ventura. Na fakultě, vzniká složitá personální situace, k jejímuž řešení má p celofakultní rozhovor 19.2. Je přijato provizorní řešení: administrativní agendou pověřena M. Trojanová, které mají vypomáhat studenti H. Wernischová a M. Zikmund. Dne 2. 5. však ji senát vítá novou tajemnici ing. J. Králíčkovou a o dva měsíce později novou sekretářku J. Ekonomický úsek byl od 1. 7. posílen přijetím ekonomky M. Podroužkové, účetní S. Sýkorové Zemánka, pověřeného správou Husova bohosloveckého semináře. Situaci v knihovně vyřešila akademická rada 14. 2. pověřením J. Krpálkové vedením knihovni přijetím E. Petrové za knihovnici. *========================================================================================= * 7. Studenti a výuka *========================================================================================= S počátkem letního semestru 1989/90 se na fakultě rozběhla řádná výuka, a to již v novém s učitelského sboru, oslabeného tříměsíční nepřítomností prof. P. Filipiho, který byl povolá na univerzitě v Siegenu. Prodloužení studia bylo automaticky povoleno těm studentům, kteří z důvodu účasti ve stávce a práce ve stávkovém výboru. (Homiletický seminář však stávkou p Zkoušky proběhly již v řádných termínech (červen - září 1990). Už v předchozích letech osmdesátých usilovala tehdejší Komenského fakulta umožnit aspoň ně studium v zahraničí. Evangeličtí bohoslovci studovali na školách v NSR, NDR, Skotsku, Maďa Švýcarsku, Nizozemí, Francii a Rumunsku. S uvolněním těchto možností prudce stoupla jak po nabídka příležitostí. Žadatelé o zahraniční studium mohli být v plném rozsahu uspokojeni j roce. 1990/91, tak v roce následujícím. Naopak zase poskytuje fakulta možnost studia zájemcům z ciziny o "pražskou teologii", ať u dlouhodobé studium studentů ze zámoří, nebo o studium krátkodobé (nejčastěji jednoroční). pořádá fakulta speciální přednášky či semináře v němčině či angličtině. Přijímací řízení v letech 1990 a 1990 ukázalo, že zájem o studium evangelické teologie pru proti letům předchozím, kdy se již trvale mírně zvyšoval. K přijímacím zkouškám v r. 1990 69 uchazečů, v r. 1991 83 uchazečů. Za nezbytnou podmínku k přijetí ke studiu navrhuje aka děkanovi (4. 4. 1990 a opakovaně 23. 4. 1991) stanovit alespoň pasivní znalost jednoho živ jazyka (angličtina, němčina, francouzština, španělština) a dále všeobecnou vzdělanost, zji znalost českého (resp. slovenského) jazyka a specifické předpoklady pro studium teologie, zkouškou. Numerus clausus však nebyl fakultě uložen ani fakultou stanoven. Statistika: Rok Studentů celkem V denním studiu V dálkovém studiu V zahraničí 89/90 117 104 9 4 90/91 175 135 25 15 91/92 192 148 30 14 K 30. 4. 1991 absolvovalo fakultu 10 studentů. K 15. 11. 1991 absolvovalo 20 studentů. *========================================================================================= * 8. Rehabilitace *========================================================================================= V minulých desetiletích došlo v celé společnosti a také na Komenského fakultě k mnoha křiv zasahovala do ústrojí fakulty a fakulta těmto zásahům v řadě případů podlehla. V plném roz nahradit. Nicméně se fakulta cítila povinna alespoň zmírnit jejich následky, pokud to ješt Akademická rada již 14. 2. 1990 zřizuje komisi pro rehabilitace ve složení: prof. Heller, student J. Pfann. Později (16. 5.) byla komise doplněna studenty J. Kellerem a P. Tomanem. Komise se soustře bezpráví ve dvacetiletí 1970-1990. Důkladně prostudovala archiv Komenského fakulty s cílem ze studentů a učitelů, jimž se v minulosti stala křivda. O své práci komise průběžně infor senát a z jeho rozhodnutí uveřejnila svou závěrečnou zprávu v tisku. (Otiskujeme ji v příl Pokud jde o studenty, týkala se rehabilitace trojího postižení: nepřijetí ke studiu, vylou z jiných než studijních důvodů, nedoporučení ke státnímu souhlasu pro duchovenskou práci. postiženým byl zaslán dopis s omluvou za problematickou snahu zachraňovat fakultu, za nest neprozíravost. Dopisy byly postupné zaslány: Fr. Matulovi, Fr. Šilarovi, J. Kozlíkovi, M. J. Mamulovi, Mir. Čejkovi, J. Mikoláškové, V. Pleskotové, A. Březinovi, J. Kašparové, D. M J. Medkové, J. Gruberovi, D. Zlatohlávkové, J. Tydlitátovi, M. Vašinovi, M. Otřísalovi, V. Lojkovi, O. Valešové. S. Hejzlarovi. Studentům, vyloučeným ze studia pro politické důvody, dokončit studium ve zkráceném režimu. Téže nabídky se dostalo i účastníkům dálkového kursu sedmdesátých letech zrušen. Dr. Jan Vencovský, který byl r. 1972 zbaven místa ředitele Husova bohosloveckého semináře asistenta Komenského fakulty, byl znovu vzat do částečného pracovního poměru a pověřen výz jako vědecký pracovník. Vyrovnání s minulostí fakulty neskončilo s rehabilitacemi. Pokusem o první zásadní rozhovo bylo dvojí setkání učitelů fakulty nad dokumentem "Teologické teze učitelů KF" (uveřejněný 105n). Rozhovory se konaly 8. 10. a 8. 12. 1990. Tezím bylo namítáno, že byly předloženy a roce "Charty 77" a - bez ohledu na záměr autorů - byly tudíž veřejností pochopeny jako dot "anticharta" Komenského fakulty (viz. teze 6), takže se samy proviňují proti tomu, co hlás „Proto nám záleží na tom, aby svědeckým projevům a postojům církve bylo co nejjasněji rozu být chápány jako svědectví o něčem jiném“). Podnět akademického senátu z 29. 3. 1990, aby si vedení fakulty vyžádalo seznamy spoluprac STB z řad zaměstnanců fakulty, byl realizován teprve na podzim 1991 po vyjití zákona č.441 lustrační zákon), a to způsobem, který tento zákon ukládá. *========================================================================================= * 9. Doktoráty a habilitace *========================================================================================= Ke starosti o vědecký a učitelský dorost přistoupil od počátku roku 1990 zájem umožnit dos a pedagogických hodností těm odborníkům, které minulý režim diskriminoval. Některá z rigor habilitačních řízení se tedy konala s uplatněním zřetelů rehabilitačních. V následujícím p označena (R). Doktoráty řádné: Jméno Název práce Datum zkoušky Dat M. Prudký Genesis 22 30. 1. 1990 20. M. Balabán (R) Kultický a nábožensko-psychologický aspekt kořene ch-31. 1. 1990ém zá20. (z r. 1972) J. Mrázek Transformace mesianismu v aramejských textech z Kumrá18. 9. 1990 6. J. Carda (R) Křest v Jednotě bratrské do setkání s M. Lutherem (1921. 5. 1991 3. J. Opočenská Z povzdálí se dívaly také ženy. Výzva feministické te19. 9. 1991větě.3. Š. M. Pavlinec (R)Kristus a čas ve Zjevení Janovu (1951) 21. 3. 1990 22. M. Wernisch Podvojný logos světa 27. 1. 1992 25. M. Krejčí (R) Una sancta (1939) Pro úmrtí doktorand nekonány Habilitační řízení: Jméno Obor Název práce Říze L. Hejdánek (R) filozofie Filozofie a víra (1970) 27. J. S. Trojan soc. teologie Entfremdung und Nachfolge E. R. Melmuková-Šašecírk. dějiny Vznik a vývoj českých tolerančních sborů v Č 1782-1789 J. Štefan syst.  teologiAby všichni lidé spaseni byli. Téma APOKATAS teologii  20. stol. M. Prudký Starý zákon K výuce biblické hebrejštiny. Cvičebnice heb Čestné doktoráty byly uděleny: Václavu Sobotkovi (Pečky) dne 3. dubna 1990 Ulrichu Trinksovi (Vídeň) dne 3. dubna 1990 Hebe Kohlbrüggeové (Utrecht) dne 14. května 1991 ******************************************************************* * Výhledy ******************************************************************* *================================================================== * 1. Rozvaha o poslání Evangelické teologické fakulty UK *================================================================== a) Evangelická teologická fakulta vznikla pod jménem Husova českosl v roce 1919. Důvodem jejího vzniku byla potřeba poskytnout budoucím zejména evangelíkům augsburského a helvetského vyznání, kteří se kr církev evangelickou /ČCE/, plné teologické vzdělání univerzitního t po pravidle požadováno jako předpoklad pro ordinaci ke službě Slova její existenci trvá podnes. Objevují se sice snahy, zejména v menší církvích vzniklých v době poreformační, zřídit si vlastní církevní "teologické průmyslovky", které by poskytovaly jen úzce prakticistn hlubších teoretických základů, bez širších praktických souvislostí praxe v podobě sebereflexe a sebekritiky. Klasické evangelické círk nehodlají. Druhým důvodem pro vznik ETF byla potřeba na domácí půdě rozvíjet k církvi i vlastnímu národu prostředkovat dědictví české reformace - bratrské, jakož i novodobého českého myšlení na tuto tradici navazu V období 1950 - 1989 mohl být tento druhotný úkol plněn pouze jedno učitelů. Reálně socialistický stát totiž příznačně učinil podmínkou ze státem uznaných církví a uchazeč o studium se prakticky musel za vzdělání "zužitkuje" v duchovenské službě ve své církvi. - V roce 1 všem zájemcům o evangelické bohosloví, bez ohledu na jejich církevn sloužit jak přesvědčeným křesťanům, tak těm, kdo hledají pravdu a p a světa vůbec. b) Fakulta vznikla v druhém roce první republiky, v době euforie ze teologického liberalismu a historismu. Čeští a moravští evangelíci evangeličtí bohoslovci, do té doby nuceni studovat na teologických Německo, Švýcarsko, Skotsko/ a na univerzitě vídeňské, měli po dlou a tolerance konečně vlastní teologickou fakultu. Mladá republika vš protiklerikálními náladami na straně jedné, náboženským kvasem na s Pryč od Říma, vznik Církve československé, zámořské misie/. Evangel ustavení v rámci UK jako druhá teologická univerzitní fakulta vedle byla poněkud kompromisně ustavena jako samostatná vysoká škola se v včetně práva promočního. Po vzniku Církve československé /CČS/ slou profesorský sbor budoucí fakulty této církve. V roce 1945 se Husova sekcích, evangelické a československé. Totalitní stát ji však - zře roce 1950 rozdělil na dvě samostatné bohoslovecké fakulty, Husovu č HČBF/ pro CČSH a Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu /KEB včetně tzv. církví svobodných. Inkorporací do svazku UK v roce 1990 evangelická fakulta přivítala nazrálého problému místa teologických fakult v našem akademickém ži útlaku přispělo nejen k vzájemnému ekumenickému sblížení křesťanů, se napříč svým světovým názorům a navzdory rozdílnému ideologickému proti bezduché zotročující moci pod vysvobozující bezbrannou pravdu fakulty potřebují univerzitu právě tak, jako univerzita potřebuje t tvoří hráz proti každé podobě pseudovédeckého scientismu a technokr flanďáckému klerikalismu a fundamentalismu. Neexistují dvě pravdy, a druhá, která by platila v ostatních vědách. Je jen jedna pravda a otevřenosti hledají a kdo se jí ve vší pokoře podřizují. c) Základním posláním ETF zůstává výchova evangelického farářského vzdělání je u nás dnes snad ještě víc naléhavější, než kdy jindy: v vzdělání, vzhledem ke ztrátě povědomí o biblicko-křesťanských hodno globální problémy světa na konci 2. tisíciletí po Kristu, vzhledem dialogu mezi církvemi navzájem i mezi církví a světem, vzhledem k n kostela a fary. Do čtyřicetiletého úhoru duchovního i mravního vstu a fanatizující synkretistické sekty s lacinými recepty spásy na str časů před čtyřiceti lety na straně druhé. Odpovědný služebník Božíh které musí být co nejlépe intelektuálně vyzbrojen. Fakulta vychovává budoucí církevní pracovníky, zejména sborové fará pracovníky, duchovní se zvláštním určením (mládež, vězení, armáda, ve sdělovacích prostředcích i v ekumeně. d) Toto své poslání naplňuje ETF v kontextu regionálním i národním evangelická teologická fakulta v ČSFR je na bratislavské univerzitě ekumenický překlad Bible, užívaný dnes prakticky ve všech církvích z velké části i realizován biblickou katedrou ETF. Pozornosti laick publikace evangelického nakladatelství Kalich z oboru biblistiky /b církevních dějin /pramenné edice z české reformace, historické mono A. Molnára/ a skripta a překlady z novodobé teologie, v letech tota myšlení v moři oficiální ideologie. Národní horizont přerůstá ETF j početnější menšina občanů Slovenské republiky maďarské národnosti, kalvinistická orientace. Za hranicemi ČSFR měla naše fakulta i v mi zejména v protestantském světě, kde platila za jedno z nejlepších t bloku. Styky s teologickými fakultami státními i církevními; Tehdej Británie, Maďarska, Francie a USA nikdy neustaly, někteří členové p v cizině, stali se členy mezinárodních vědeckých společností, byli periodik, tiskli své práce v cizojazyčném fakultním čtvrtletníku Co na renomovaných zahraničních univerzitách. V letech osmdesátých moh míře, díky církevním stipendiím studovat v západní i východní Evrop Západu, kteří chtěli poznat českou reformaci nebo situaci církví v kontakty existovaly jak na rovině oficiální, tak v protestantském d e) Síť vzájemných styků se po listopadu 1989 přirozeně prohloubila kateder se účastní společných badatelských projektů, např. knižních biblických zemích nebo symposií, reflektujících změny v Evropě po p v historickém bádání sehraje, jak věříme, nově se rodící historický holandským teologem Dr. Balkem. f) Některá ze specifik ETF vyrůstají z minoritní povahy českého pro nepoměr mezi číselným počtem evangelíků po tolerančním patentu a ro doby národního obrození. Skutečnost, že fakulta, organizovaná kdysi přihlížet k situaci na teologických fakultách zejména v Německu, po vědecký standard; např. jsme nikdy neklesli k udělování doktorátu b bez habilitace. V katolicko-sekularizovaných Čechách zřejmě bude ev na venek dojem čehosi exkluzivního. Kéž by byla naše zvláštní role celé univerzitě. g) Inkorporaci teologických fakult by bylo možno chápat jako pouhý bychom rádi, kdyby na ni příští generace učitelů a studentů pohlíže revoluce, nýbrž jako na něco docela samozřejmého, co není třeba zdů máme s FF UK. Ne snad proto, že bychom spatřovali ve filozofii služ filozofických oborů se u nás vyučuje jako disciplíny pomocné /klasi obecná a domácí historie, pedagogika, psychologie, sociologie/, dvě na obou fakultách /filozofie, religionistika/. Existence tří teolog jistě unikum; ovšem postavení Prahy v srdci Evropy je také unikátní že se právě v tomto středoevropském prostoru náboženské dějiny Evro současnému dvoj a trojvěří v zemi. S katolickou a husitskou teologi svazky hodné našeho ekumenického věku. Praktická spolupráce by měla fakult a neměla by vést k zastírání rozdílů; je možné si představit seminářů otevřených všem studentům teologie až po společná díla lex *================================================================== * 2. Základní vývojové tendence ETF UK *================================================================== a) Základní podobou studia na ETF UK je klasické studium teologie, evangelické teologie, tj. starozákonní a novozákonní vědu, filozofi dogmatiku, etiku a praktickou teologii. Počet studentů je do značné většině evangelických církví u nás, způsobeným násilnými omezeními bohosloví, neudělováním či odnímáním státních souhlasů k výkonu duchovenské sl zahraničních studentů o studium v Praze /několik afrických studentů studiem/ lze počítat s tím, že počet studentů brzy převýší 200; tol první republiky ani v nakumulovaných ročnících poválečných. Rovněž Každá z kateder /s jedinou výjimkou/ byla před listopadem 1989 obsa penzijního věku, mladší docenti či odborní asistenti prakticky neby na částečný úvazek při plné farářské službě, fakulta měla jediného pracovníků byl zcela nedostatečný /děkan si sám vyřizoval korespond se počet všech pracovníků fakulty rozšířil a vbrzku počítáme s příc asistenti předloží své habilitační práce/. b) Otevřeli jsme možnost mezioborového studia, jež lze doporučit na sociologům, žurnalistům, filosofům, uměnovědcům, psychologům, lékař přenášet těžiště fakultní práce od vlastní teologie k doprovodným n přednášeny na FF UK nebo na jiných fakultách v rámci řádně ustavený c) Vědecká práce tvoří, jak už bylo naznačeno, ne bezvýznamnou část s učitelem, který jim imponuje se svým vědeckým erótem a který dosá výsledků, nacházejí motivaci k hlubšímu než jen rutinnímu studiu. - se takřka beze zbytku týkají vybavení knihovny jak standardní liter periodiky; přírůstky ze zahraničí se nadále uskutečňují cestou výmě studenti měli možnost zakoupit si za Kčs ve specializovaném pražské v českém jazyce nedostupnou - protestantský teolog v diasporní situ desítek českých titulů. - O přínosu právě evangelické teologické fa id, sensu lato přispívá tato fakulta k duchovnímu a mravnímu ozdrav odkazuje k horizontu vyššímu, než je několik komplikovaných příštíc analýza minulých temných desetiletí, k dechu delšímu, než jaký stač d) ETF usiluje o to, svá dobrá specifika /např. poměrně vyvážený vz nedobrá specifika /např. sklon k mentalitě ghetta/ se sebe setřást. e) K dosažení a udržení větší kvality fakultě může dopomoci konec j konkurence domácí v podobě dvojího obsazení každé katedry, koexiste univerzitě, čilý kontakt s fakultou filozofickou, tak především kon aby co největší počet našich studentů mohl studovat 1-2 semestry v možnost srovnávat a jistě vyvinou na učitele tlak zdola, směřující na obvyklou evropskou úroveň. Dost si také slibujeme od mezinárodně biblického, ekumenického a historického/. - Otázka hodnocení přísno a v teologii zvláště je věc nesmírně problematická. Koho je třeba v posune světové bádání o Jednotě bratrské, nebo výklad 13. kapitoly nebo profesora, který jako židovský rabbi či středověký mistr vycho životním příkladem? f) Požadavky na uchazeče o studium průběžně zvyšujeme. Letos trváme západoevropského jazyka dle vlastního výběru. Další zvýšení laťky s střední školy /opětovné zavedení latiny, odideologizovaný dějepis, zpřístupněním vědomostí biblicko-církevních, k nimž dosud měli přís půdě církví. U studentů podporujeme specializaci po zvládnutí nezby teologických disciplínách. g) V současné době se ETF potýká s tíživou, ano katastrofální prost jsme přišli o budovu v Konviktské ulici, která nám byla po válce př Prahy nás tenkrát zachránila Synodní rada Českobratrské církve evan přístřeší ve dvou patrech církevního Husova domu, kde fakulta sídlí Tyto prostory se třemi (!) přednáškovými sály, s knihovnou zcela ne a přeplněných prostorách, s malým počtem čtyř (!) profesorských kab jakákoliv soustředěnější práce na pracovišti a v této chvíli není a místnostmi pro administrativu a reprezentaci, již dnes neúnosně kom příchodem většího počtu studentů v akademickém roce 1991/92 se octn řešení skýtá nová fakultní budova, o níž vytrvale, jak dobře víte, h) Teologická fakulta může dost těžko podnikat ve vlastním slova sm faktických. Můžeme však v budoucnu nabídnout jak plné, tak postgrad úplatu, nebo poskytovat naše (budoucí!) prostory mezinárodním sympo i) Léta Páně 1991 je pro ÉTF nejdůležitější její plná integrace do popsanými specifiky a celouniverzitními řády a pořádky. Praha 14. června 1991 Doc. ThDr. Jan Štefan, proděkan pro rozvoj fakulty. ******************************************************************* * Dokumenty ******************************************************************* *================================================================== * 1. Prohlášení studentů Komenského evangelické bohoslovecké fakult *================================================================== Poslední události v naší zemi, kterých jsme svědky a přímými účastn tvář probíhajícím změnám v sousedních zemích jsme se v minulých měs zahanbeni. Na otázku, proč se neděje nic u nás, nás napadaly nelich povaze, o zkažení konzumem, o komplexu porážek z let 1968, 1948, 19 Najednou se něco děje i tu. Máme radost a chováme se k sobě opět ja důležité uvědomit si, proč se to mohlo stát. Jistě k tomu doba zrál k posílení naší odvahy, a tak i ke změně situace u nás, byli tragic třídě. Probudili bychom se, kdyby při demonstraci studentů nedošlo průvodu? Tato otázka chce podtrhnout, co pro nás znamenají ti zmlác byť byla nedobrovolná, vznikla nová skutečnost. Je nesporné, že zás a bolestně nám ukázala, že cesta oběti je smysluplná, ačkoli oběť s Řekneme-li, že oběť vysvobozuje, pak páteční události nás vysvobodi z prohlubování morálního úpadku. Řekneme-li, že smiřuje, pak nás ty neboť cizí lidé se setkávají a nejsou si lhostejní. Dnes více než j oběti Ježíše Krista, který zemřel na kříži za provinění nás všech. 17. 11. 1989 vyvstala absurdně a smutně historická paralela s listo Tehdy i teď stály proti sobě bezbranná vůle ke svobodě a ozbrojená zápas o znovuvytvoření svobodné republiky. Program "Do nové čs. rep odbojem, se hlásil k pokusu o demokracii první republiky. Vyjádřil odpovědnosti. Jeho tvůrci si byli vědomi, že demokracie není a nikd a programu navazujícího na nejlepší odkaz naší historie. Takto cháp i velkým varováním. Začátek nové éry v roce 1945 je poznamenán velk a pomstu vůči poraženým okupantům. Víme také, že se nejvíce mstili dlouho náš dnešní zápas bude trvat, ale zbavme se důsledně myšlenky žertem. To neznamená, že by neměli být viníci potrestáni. Trest vša Kristus nás učí: Kdo jsi bez viny, první hoď kamenem. Část viny nes více, dosti jsme hřešili. To ať je naším heslem na cestě do budoucn povede-li nás ten, který působí smíření a pokoj - Ježíš Kristus. V Praze 21. listopadu 1989. *================================================================== * 2. Telegram dr. Ladislavu Adamcovi, předsedovi vlády ČSSR. *================================================================== "Vážený pane předsedo vlády, z pověření 26. synodu ČCE, který v tét abyste užil svého vlivu k pokojnému, nenásilnému vyřešení situace v všichni, kteří byli zadrženi v té souvislosti. Jménem poslanců 26. senior, předseda synodu." Text telegramu byl odeslán předsedovi federální vlády ČSSR 17. 11. *================================================================== * 3. Dopis studentů sborům Českobratrské církve evangelické. *================================================================== Vážení bratři a sestry, 26. synod ČCE se ke svému jednání sešel ve složité společenské situ násilnému potlačení pokojné studentské manifestace konané v den Mez pořádkových oddílů a speciálních jednotek MV záměrně obklíčili demo je potom mohli sadisticky bít. Míra brutality otřásla synodem i šir studenti vysokých škol vstoupili do týdenní stávky, která má vyvrch generální stávkou. I my, studenti KEBF, jsme se k této stávce připo nesouhlas s brutalitou vůči bezbranným studentům. Svým aktivním pos prostor otevřenosti a svobody, v němž by násilí nemělo místa. Národ ožívá! Znovu se probouzí k zápasu o pravdu a spravedlnost. Uvědomujeme si, že cesta dál vede jen skrze vnitřní obnovu. Zápas o Ježíšem Kristem, přináší různé otázky: otázku viny, smíření, utrpen chceme vést tímto směrem. Naše fakultní stávka není tedy jen protes postoj do nanejvýš závažné situace. Proto vás prosíme o podporu modlitební, ale i konkrétní. studenti Komenského evangelické bohoslovecké fakulty. *================================================================== * 4. Výzva ke spoluobčanům. *================================================================== Po represivním zákroku "pořádkových sil" v pátek 17. 11. 1989 v Pra získaly širokou podporu a přerostly ve všenárodní hnutí. Tato odezv pátečního masakru, nevyhnutelné hluboké strukturální změny politick hospodářství a celkového společenského klimatu v zájmu obnovení mra jednotlivce. Aby tohoto mohlo být dosaženo, považujeme za nezbytné: 1. Ustavit nezávislou komisi, v níž budou zastoupeni představitelé iniciativ, která vyřeší všechny okolnosti pátečních událostí, pojme orgánům ministerstva spravedlnosti a československé veřejnosti. 2. Aby ihned odstoupili ze svých funkcí lidé odpovědní za současnou považujeme za důsledek mnohaleté devastace základních národních i o Husák, Miloš Jakeš, Alois Indra, Jan Fojtík, Miroslav Zavadil, Kare 3. Aby ihned odstoupil 1. tajemník MV KSČ v Praze Miroslav Štěpán a Kincl, kteří jsou plně odpovědni za všechny brutální zásahy v posle 4. Aby Federální shromáždění zrušilo článek o vedoucí úloze KSČ Úst principu řízení státu. 5. Aby byly okamžitě osvobozeny osoby obviněné, žalované, odsouzené pobuřování a obdobně zneužívaná ustanovení trestního zákona; bývají 6. Aby začaly být okamžitě dodržovány mezinárodní závazky, týkající oficiálně přihlásila v Helsinkách a ve Vídni. 7. Aby byla zahájena a vedena časově neomezená všelidová diskuse o zahrnovat hledání východisek z katastrofální společenské, politické Na podporu těchto požadavků vyzýváme, všechny spoluobčany k aktivní 11. 1989 od 12.00 do 14.00 hodin, kterou vyjádří svou solidaritu. Stávkující studenti *================================================================== * 5. Evangelická teologická fakulta v univerzitě. *================================================================== (Projev děkana prof.dr. J. Smolíka při slavnosti inkorporace teolog univerzity, Karolinum, 24. září 1990.) Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy se hlásí k interp Husova odkazu, zejména v rozpracování teologií táborskou, v myšlenk Amose Komenského a Bratří, kteří darovali národu Bibli Kralickou, v nichž Palacký a Masaryk odvozovali ideály humanitní. Císař Josef II. měl pravdu, když 5. září 1783 řekl představitelům o se dostalo tolerance, na jejich žádost po zřízení fakulty: Talem sc (Zřídit takovou školu nejste s to). Ani v roce 1848 úsilí o zřízení první republice zřídil parlament na návrh evangelických a jiných po bohosloveckou fakultu, aby pěstovala odkaz Husův a české reformace. Udělení čestného doktorátu prezidentu T. G. Masarykovi se fakulta p Zmiňuji to proto, že jsme minulých letech tento fakt nesměli v sezn fakulty zveřejňovat. Fakulta nebyla součástí univerzity. Její učitelé však zasahovali do historiografie nemůže pominout jména Ferdinanda Hrejsy, F. M. Barto Amedeo Molnára, který zemřel v lednu; J. L. Hromádka mimo jiné otev římskokatolickou teologií, František Žilka dal do rukou českého čte zákona, František Bednář spolupracoval s arcibiskupem Beranem ve vě Bič stáli u kolébky Ekumenického překladu Bible, která slouží v lit republice. Podnět k rozvoji biblického studia dal Slavomil Daněk, k bádání. S výjimkou F. M. Bartoše byli všichni dlouholetými faráři e České evangelictví přispělo do pokladnice našeho duchovního života však vstupujeme i institučně do plného dialogu s naší vzdělaností a přijata do svazku univerzity. České reformační dědictví, úzce spjat na platformu univerzitní. To je dějinná událost. Mrazí mě v zádech stačíme. Děkuji Jeho Magnificenci rektorovi, prorektorům, kvestoru zasazovali o naše přijetí do svazku univerzity a provedli je. Svůj vstup do univerzity jsme důkladně prohovořovali. Byly obavy z teologie. Poznali jsme, že zneužití teologie k mocenským účelům je teologie bezmocná, teologie pod křížem. Mocenské soupeření konfesí Obavy byly na straně církví. Obávaly se, aby osvícenské pojetí věde transcendentní. Jako ve většině ordinovaní kazatelé se přiznáváme k skutečná církev Kristova po staletí, ba po tisíciletí. Zároveň se h teologie. Nebojíme se vědecké kritiky. V jejím světle může zazářit V společenství univerzitním nám půjde o bezbrannou pravdu, o tu pra kazatele, kteří na fakultě studovali, do disidentských hnutí a semi ani totalitní struktury. Chceme ukazovat k té pravdě, která nás vše k té pravdě, která vede vědu do služeb člověku a lidství. K té prav otevřená k bratřím a sestrám z jiných církví a k rozhovoru se světe poslední naděje.Tuto pravdu nacházíme v Ježíši Kristu, v jeho učení a smrti, který má pro nás transcendentní dosah, jak dosvědčujeme ví pravdu a pravda vás vysvobodí. Pravda Páně vítězí! *================================================================== * 6. Projev rektora UK prof. Radima Palouše na slavnosti inkorporac univerzity, Karolinum, 24. září 1990. *================================================================== Stáváme se dnes svědky mimořádné události, která je a bude v dějiná šestisetletém trvání, ale i v daleké budoucnosti jistě označena jak slavnostním aktem odstraňujeme dlouholetou křivdu, ke které došlo v č. 112/1950 Sb. o reorganizaci bohosloveckého studia v ČSR, kterým vyloučena ze svazku Univerzity Karlovy. Uvedeným nařízením, vydaným vyznání, měla být v pořadí první a v době vzniku Karlova učení nejd nejen z univerzitního života, nýbrž dokonce i z Prahy. Teologická f pořadí studia generale, byla rovněž nejstarší fakultou, neboť čtení založením univerzity v klášteře sv. Tomáše (přednášel augustiniánsk založení, roku 1349, se konala první teologická promoce. Univerzity nežijí v izolaci, jsou úzce spojeny s osudy národů a stá tvoří. To platilo i pro středověkou univerzitu, a to přesto, že ve univerzalistický, tedy jakýsi nadstátní charakter. Ani pražská univ úzkým spojením s církví, se nemohla vyhnout náboženským sporům 14. sociální bouře husitské doby, musela zákonitě reagovat ve svých uče tehdejší doby, ať již se týkaly věcí teologických, politických nebo university na jedné straně s českým státem (Kutnohorský dekret r. 1 hnutím v křesťanství umožnilo, že se mohla objevit a prosadit na za univerzitě osobnost velkého reformátora magistra Jana Husa, hluboce výborně využít univerzitní disputace na autonomní univerzitě k dial Na jeho učení a pozdější evropská reformační hnutí navazují dvě teo poprvé v dějinách Univerzity Karlovy naší součástí. Jsou to: · Husitská teologická fakulta založená v roce 1950 · a Evangelická teologická fakulta založená 8. dubna 1919. Vzhledem k náboženským sporům suspendoval Kostnický sněm v roce 141 víra byla i nadále důležitou komponentou a postulátem pražské utrak četných učených disputací. Utrakvistická teologická fakulta však ne zvaná Klementinum, obnovila v Praze řádné teologické studium a obdr sloučení Klementina a Karolina po třicetileté válce (1654) zůstalo trvale spojeno s Univerzitou Karlovou. Vztahy mezi vysokými školami a církví se samozřejmě v uplynulých st byla v průběhu 18. století uvolněna z péče církve. Postupně se měni zanikla, etatismus způsobil, že je počala organizovat státní byrokr samostatných vysokých škol. Můžeme zde s určitou hrdostí konstatova století pozitivně jednotlivé směry vědy, ale také formu státu a soc demokratizující, bylo v té či oné míře spojeno se svobodou bádání a univerzitě významný faktor civilizační, pramen spirituální tvorby. učení byla u nás posledním období deformována a přerušena. Je proto tradici boje o svobodu vědeckého názoru, je třeba obnovit akademick pravdy. Minulý totalitní režim usiloval o exkomunikaci Boha z naší společno a tam zůstaly jakési zapomenuté střípky - třeba ona stará křesťansk která po celou dobu ateistického tlaku zněla v této aule; mezi učit dokázali nevzdat a zachraňovali univerzitu jako by bylo zachránilo Gomoru. Ovšemže není vůbec v lidských silách Boha zlikvidovat. Byl a znovu zjevuje a nabízí. Religiozita už nemusí být skrývaným vztah být dnes veřejně znovu navazován, máme-li si vlastně připomenout, ž Vždyť je tu vlastně úkol věčný, totiž ono poslání člověka znovu nav je nejvyšším určením lidství; jde o svazek s vyšší instancí, jde p vzepětí k úrovni, která z podstaty není v lidské moci. Nechť ji něk "horizont všech horizontů", který má tu vlastnost, že kdykoli ho ch mravní zákony či jak ještě. Mnozí na světě a my křesťané s nimi tét říkáme Bůh. Současná věda sama se k teologii zdaleka nechová tak odmítavě a pře případech extrémního scientismu 19. a první poloviny 20. století. S nedůvěry ve schopnost exaktní vědy nahlédnout nejen své vlastní lim v rámci své vlastní objektivity a věrnosti exaktnímu bádání nalézat ten objektivní, přírodní, amorální, mechanicko-anonymní a separovan smysluplný a personální. Je to jeden svět - náš domov. Teologie se vrací na Karlovu univerzitu. To není a nesmí být záleži Karlovy univerzity, to musí být i skutečností spirituální. A nikoli s novým laděním druhé poloviny dvacátého století. To obojí by mělo univerzitu. Logos o Bohu. Dej, Bože, aby všichni ti, kdo se o tento logos na un vysokému nároku. Aby byli otevřeni všem skutečným pravdám, neboť pr bezbožná, a logos nemůže být nespravedlivý a nevědecký či vědecky o nesmí trpět animozitou vůči teologii. Jsme uni-versitas = ad unum v poctivost, přesnost, pravdivost, otevřenost, zbožnost, prostě Dobro S hlubokým dojetím vás, akademické funkcionáře, učitele a studenty teologické fakulty a evangelické teologické fakulty přijímám do sva tímto vaše fakulty za součást staroslavného Karlova učení. Radim Palouš P.S. Autor děkuje archivu UK, zvláště pak doc. dr. Karlu Litschovi této úvaze. *================================================================== * 7. Rehabilitační komise ETF UK pracuje. *================================================================== Tato komise zřízená akademickou radou Evangelické teologické fakult fakulty, má čtyři členy: prof. Jana Hellera, prof. L. Csémyho, M. P práci přibližně do čtyř etap. V první etapě, již hotové, bylo dokon Hejdánka a rigorózní řízení faráře Milana Balabána. Obojí bylo přer sedmdesátých letech. Promoce ThDr. Milana Balabána se konala 20. 2. Ladislava Hejdánka se konalo 27. 2. 1990. V druhé etapě práce se komise soustřeďuje na případy studentů, vylo Studentští členové komise procházejí obsáhlý archívní materiál z mi postiženými. Komise předložila zprávu o své práci akademické radě f 1990. Ta ji přijala a pověřila komisi dalšími kroky. V zasedání kom znění dopisů jednotlivým postiženým, v nichž se jim chce fakulta je opatření, jak mohou - převážně ve zkrácených termínech - dokončit p omluvným dopisem se chceme obrátit i na ty bývalé studenty, kteří m je později dokončit. Třetí etapa, která nás teprve čeká, se týká těch, kteří nebyli z po fakultě nebo naopak těch, kteří sice fakultu absolvovali, ale kvůli nemohli nastoupit do církevní služby. Materiály o těchto případech jichž se to týká, nebo jejich přátele a známé, kteří mají o takových případech vědomosti, aby nám pomohli chceme s omluvou ujistit, že je obměněná fakulta ráda uvítá. Čtvrtá etapa práce se týká členů učitelského sboru, kteří museli z sedmdesátých let jsou dosud u mnohých v živé paměti. Profesoru Bičo aby po dovršení 67 roků mohl pokračovat v práci na fakultě jako pra zastal odpěračů vojenské služby. Jeho starší kolegové směli pracova tehdy odborný asistent fakulty a ředitel studentské koleje "Husova podstatě proto, že ve studentské koleji neprosadil takový režim, ja K jeho rehabilitaci se ještě vrátíme, jakmile bude možné vyjasnit n odchodu. Další případy sahají do vzdálenější minulosti fakulty, týkají se uč a pamatuje se na ně především starší generace. Tím spíše je třeba, Františka Bednáře, prof. Adolfa Novotného a doc. Kolomana Tótha. Pr roce 1950 převeden na nově zorganizovanou Komenského fakultu, nýbrž prezidenta Beneše, také jej pohřbíval, a měl živé styky s řadou výz našeho politického i kulturního života po roce 1948. - Podobný byl Ten ještě neměl v roce 1950 důchodový věk, nesměl však nadále předn tehdy ke kompromisu: prof. Novotný sice nepřednášel, ale zůstal pro důchodu dokončil svůj známý dvousvazkový "Biblický slovník", pozoru slouží dodnes a dočkalo se i zahraničních reedicí. - Také docent Ko krátce v letech 1950-52 a vyučoval studenty Křesťanské reformované odejít na zásah státní správy. Rehabilitací těchto svých tří bývalý roce 1968, podle zápisů poprvé ve schůzi fakultní rady 19. 3. 1968 rehabilitovat. V další schůzi fakultní rady dne 20. 6. 1968 bylo ro Žel srpnové události zmařily další jednání o této věci a dostupné f Nicméně dnes, třeba i v odstupu čtyřiceti let, si chceme připomenou patří nedílně k historii fakulty. Rehabilitační komise byla pověřena akademickou radou, aby zveřejnil případech. Proto komise uveřejní další zprávy, jakmile budou zpraco rady. Jan Heller *================================================================== * 8. Zpráva o práci rehabilitační komise ETF UK. *================================================================== Letos na jaře byla na bývalé Komenského evangelické teologické faku fakultě Univerzity Karlovy, zřízena akademickým senátem rehabilitač všechny případy nespravedlivých postihů za strany fakulty. Komise p fakultního archívu, hovořila s některými zúčastněnými osobami a pos akademickému senátu provést rehabilitace těch, kteří byli nespraved Protože slovo rehabilitace znamená navrácení, obnovení cti, práv, p taková rehabilitační opatření, která by toto navrácení či obnovení Mnoho toho již napravit nelze například ztracená léta, jež mohla bý Rozsah této zprávy nám nedovoluje všechny případy podrobně vylíčit. se všech dotknout. Rehabilitace týkající se členů učitelského sboru rehabilitační komise v Kj č. 20. Nyní se věnujeme rehabilitací post případů umožní vyslovit zřetelně, že věc postižených byla správná a které si zaslouží spíše pochvaly. Práce komise se zatím týkala obdo První závažný případ se odehrál v roce 1971, když normalizační reži Tehdy odstranil student Jan KOZLÍK spolu se studentem Alešem BŘEZIN československou a sovětskou. Tento čin vzbudil pozornost StB a na p požadovat Kozlíkovo vyloučení. Po několikerém jednání zaslal Sekret ve kterém požadoval vyloučení J. Kozlíka nejméně na čtyři roky. Fak Kozlíkovi, že v důsledku tohoto rozhodnutí sekretariátu přestává bý Protože však podle disciplinárního řádu KEBF se o vyloučení student zjevně nesprávný. J. Kozlík se za vyloučeného nepovažoval a až do r Ten mu však již umožněn nebyl. Podle názoru rehabilitační komise by řádu KEBF, a to za čin, který byl výrazem občanské statečnosti. Stu unikl, ne však nadlouho. V lednu příštího roku se v Husově bohosloveckém semináři konal konc přestávce koncertu vystoupil ing. Bohdan Mikolášek a zazpíval svou sebeoběti Jana Palacha. Tento pietní akt začal být vyšetřován, faku něho distancovali a státní správa začala požadovat vyloučení studen organizoval. Rovněž měla být vyloučena studentka Jana KOLÁČNÁ. Ta s dotyčným ing. Mikoláškem přátelila. Státní správa žádala také odvol asistenta dr. Jana VENCOVSKÉHO. Po neúspěšných pokusech zmírnit ten státní správy ustoupila. Čejka a Koláčná byli na jeden rok vyloučen fakultu vrátit a studium dokončili. Dr. Vencovský nakonec také odeš V této době koncem února napsal student Aleš BŘEZINA dopis sekretar studenta Jana Kozlíka. Důsledek na sebe nenechal dlouho čekat: již radou vyloučen ze studia. Ačkoli se proti tomu odvolal, fakulta jeh nepodstoupila. Pro přímé odvolání mezitím vypršela zákonná lhůta. A navrátit na fakultu. Toužil studium dokončit a považoval se za bezd již nikdy přijat nebyl, a když se ucházel o přijetí ke studiu na ČV negativní posudek. O dva roky později, v roce 1974, došlo k dalšímu případu. V únoru t dopis sekretariátu pro věci církevní. Studenti v něm vyslovili své farářům ČCE Alfrédu Kocábovi a Jakubu S. Trojanovi a neudělením stá Zlatohlávkové. Studenti vyjádřili své obavy z dalšího odnímání stát týkající se jejich budoucnosti jako příštích kazatelů církve. Reakc o prošetření činnosti signatářů dopisu. Fakultní rada se nejprve snažila dosáhnout na sekretariátu souhlasů 22 signatářům, nakonec akceptovala požadavek na kázeňské potrestání nejradikálnějších studentů a na nich byl proveden postih. Student Martin ZLATOHLÁVEK měl opustit fakultu na dva roky. Přes mn na fakultu již nikdy vrátit nesměl. Student František MATULA byl rovněž postižen přerušením studia na d službu v armádě a byl za svůj postoj na dva a půl roku uvězněn. Pře vystěhováním do Vídně, kde vystudoval tamní teologickou fakultu. Jan MAMULA sice směl dokončit poslední semestr svého studia, avšak až v následujícím roce. František ŠILAR směl sice studium dokončit, nikdy však nedostal stá služby. Vliv na to mělo bez pochyby i to, že byl zařazen mezi pět ú roli jistě sehrál i posudek, který na něho fakulta vypracovala a kt politické" postoje velmi nepříznivě a nedoporučoval ho k udělení st Věra MATULOVÁ musela studium na jeden rok přerušit. Také na ní byl negativní posudek v souvislosti s udílením státního souhlasu. Posudky na studenty ve formě tzv. komplexních hodnocení tvořily vůb fakulty. Zejména při hodnocení tzv. "občansko-politických" postojů poškozeni. Kromě již zmíněných případů zjistila komise dalších osm, státního souhlasu, či byl po "občansko-politické stránce" hodnocen Jednalo se o tyto studenty: D. Matějku, J. Ryšavou (nyní Kašparovou Matulovou), J. Grubera, O. Valešovou, M. Vašinu a V. Hurta. Velmi n Zvláštní pozornosti si zaslouží případ Jany ZLATOHLÁVKOVÉ (nyní Med se hovoří o tom, že prý "po stránce občanské se jeví dezorientována tendencemi některých farářů a mladší generace". Jana Zlatohlávková případ tím ještě neskončil. Později totiž nastoupila jako prodavačk však jejímu zaměstnavateli zaslala posudek obdobný výše citovanému lhůtě toto zaměstnání opustit. Závažným případem byl postih studenta Jana TYDLITÁTA. Dne 4. 4. 197 bohoslužbách u Salvátora pomodlil za Svatopluka Karáska, perzekuova vyšetřován orgány StB a byl ve vazbě. Fakultní rada záhy rozhodla, studium na dva roky. Povahu celé situace osvětlí citát z dopisu zas Schneiderem: "Je s podivem, že z bohoslovecké fakulty může být stud Komise rovněž posuzovala případy nepřijetí ke studiu za posledních že řada uchazečů byla odmítnuta nikoli z důvodů nízké úrovně připra státní správy. Uvádíme aspoň jména těch uchazečů, kteří nebyli přij to: M. Slámová, K. Velkoborský, L. Cejpová, M. Marvan, J. Hrabina, Všem rehabilitovaným byl zaslán dopis, v němž se jim fakulta omlouv utrpěli, a přiznává své selhání i to, jak velmi byla problematická snaha nepřímo přispívala k prodlužování minulých neblahých struktur Rehabilitovaným byla nabídnuta možnost studium vhodnou formou dokon politických důvodů byli pozváni k dálkovému, popřípadě dennímu stud Komise pokračuje v práci a věnuje se dalším, zde zatím nezmíněným p studia. Obracíme se na veřejnost s prosbou o upozornění na případné ze strany KEBF. Zpráva byla přijata akademickým senátem na zasedání: cíne 25. září *================================================================== * 9. Pobožnost proděkana Martina Prudkého při zahájení akademického *================================================================== Hospodine, Bože svatý, v Kristu Ježíši náš Otče dobrý, buď, prosíme shromážděni. Otevři naše srdce i mysl svému Slovu a proměň nás, aby naše lidská jež se při nás - z tvé milosti - má dít. Amen. Poslyšme slova apoštolského svědectví z 1. listu Pavlova Korintským Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo-jsou na cestě k záhubě; nám, Je psáno: "Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu. řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Prot Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, blá Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro bláznovství, ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Krist bláznovství Boži je moudřejší než lidé a slabost Boži je silnější n Není nic samozřejmého, že jsme se zde dnes mohli takto shromáždit, teologické fakulty, spolu s představiteli Univerzity Karlovy, jíž j a milými přáteli spolu nasloucháme svědectví Písma svatého. Není to českého protestantismu nakročuje bohoslovecké učiliště do akademick ostatními fakultami univerzity - a to právě na půdě staroslavné Uni bezmála již 600 lety/ v zápasech Mistra Jana z Husi, Mistra Jeroným základní orientace české reformace jako zápasu o Pravdu Boží, čí sl zápasu o čistotu evangelia (slova Božího) a jeho neuhýbavého průmět Chceme-li být dobrými dědici tradic těchto zápasů, nemůžeme v tuto o společenském, kulturním či politickém aspektu začlenění Evangelic univerzity, - musíme se vystavit svědectví Písma, zvěsti slova Boží fakulty a její práce vypadá pod tímto zorným úhlem. V přečteném oddíle Písma mluví apoštol Pavel o evangeliu jako "slov termínem vyhroceně shrnuje to, co je pro něj podstatné na zvěsti ev Všechna zvěst o Bohu, vše co o Bohu říká Písmo je pro křesťany ztěl cestě Boží za člověkem, jak ji dosvědčil Ježíš z Nazaretu, vyznaný často na mysli právě už nejen tento konkrétní příběh. Ba ještě zahr v příběhu Ježíšově, mluví už jen o posledních událostech jeho cesty podle apoštolského svědectví nutno vidět sumu Božího díla pro člově nás. Je-li tématem naší teologické práce dílo Boží mezi lidmi, stojíme-l (právě i na půdě univerzity) pod úběžníkem evangelia, pak nemůžeme bláznovství evangelia na fóru lidské moudrosti - a opačně: o pošeti jak je čteme v 1. listě Korintským. Co je to za řeč, jaký má hrot? Nemíří přímo na nás a na naši odborn zásadně protiřečí tomu, co jako lidé považujeme za rozumné? - Poslo "Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zal bláznovskou zvěstí.   Židé žádají/zázračná/znamení, Řekové vyhledávají moudrost; my/pak/kážeme Mesiáše ukřižovaného. Židům je to pohoršení, pohanům pošetilost; ale pro ty, kdo jsou povoláni - ať Židé, ať Řekové – je Kristus /Mesiáš/ Boži moc a Boží moudrost. " Apoštol zde - trochu schematicky, ale o to názorněji - mluví o dvou Nejde mu pochopitelně o etnické skupiny, o národy a jejich nábožens přístupu člověka ke skutečnosti, typy postoje člověka ke skutečnost vztahuje. V našem kontextu běží pak také o reakci člověka na zvěst paradigmatu člověk, který žádá znamení, zázraky. "Řek" je ten, kdo V modelovosti tohoto rozdělení bychom mohli dále formulovat, že Řek pravdy; reprezentuje úsilí o vhled a pochopení skutečnosti, o nalez ní. "Řek" zde symbolizuje to nejlepší, co člověk dosahuje na poli p moudrosti. Homo sapiens v dobrém slova smyslu. Všimněme si, že toto vše je pro apoštola Pavla nejprve velice pozit nebyl žádný nevzdělanec a ignorant; mluví-li on o moudrosti lidské, respekt k lidské moudrosti jako daru vhledu, požehnanému porozumění ve světě. Moudrost a rozumnost, znalost a učenost - to v našem text Termín "Žid" pak v tomto paradigmatu označuje člověka v jeho nábože nebo přesněji: ten kdo se ptá po znameních, tedy ten, kdo se ptá po skutečnosti. Tedy: homo religiosus, "člověk náboženský" - a to opět žádný pověrečný tmář, pobloudilý pohan, ale člověk nábožensky ryzí, opravdově,...takový, který je ve svém životě víry schopen i oběti. To obojí je nám víc než blízké. Být v tomto smyslu Židem a Řekem, t nechtěl být moudrý; kdo by nechtěl být nábožensky ryzí? A co jiného ne-li hluboké poznání tajemství světa a Božího díla v něm a hluboká spojení řecké moudrosti a víry izraelské: nebyl by to přímo výlupek lidského ducha? Nebyl by to kýžený ideál teologické syntézy? Vystavíme-li však tyto své ideály a představy kritice evangelia, do lidské "nábožno" do velmi /specificky/ problematizujícího světla: "Židé se ptají po znameních, Řekové hledají moudrost; - my pak/říká apoštol/kážeme Mesiáše ukřižovaného." A to je, musíme to říct velmi ostře, něco nehorázného; Židům - řeč Řekům - řeč bláznivá, pošetilá. Krátce: slovo kříže - toť nesmysl; trapný na místě svatém, zvěst o Mesiáši ukřižovaném, to je řeč, kte je jen trochu nábožensky vyspělý, musí odmítnout. -Židům pohoršení, Řekům pošetilost. - A to je evangelium; Boží Slov Jsem přesvědčen, že máme-li být poctiví sami k sobě a dostát svému jako kriticky a metodicky uvažující křesťané, na tom místě kde stoj evangelia, ba vycházet z ní, na ní stavět a jí se podrobit. Byl by odpadla vnější diskriminace církve a bohosloveckých fakult, má ten, cestu snadnou a pohodlnou... Toto schematické dělení na Řeky a Židy, jak je podává apoštol Pavel situace, v níž dnes stojíme. Vstupujeme-li jako křesťané do volného ve společnosti), čeká se od nás: - buď že nabídneme něco zvláštního silné a ryzí náboženství /náboženství pořádné, náboženství jak má b fungujícího, co nejvíc znamení a zázraků, něco plného mysteriózního něco, co každého přesvědčí a co každý musí uznat - nebo se od nás č na dobré, střízlivé protestantské tradice a racionální univerzitní filozofii, jistě trochu náboženskou, to dnes může být nejlépe snad nábožensky podbarvený humanismus Masarykovské ražby, názory liberál "něco, co jistě každého přesvědčí a co každý musí uznat...“ Kdybychom na toto vešli, kdybychom toto nabídli, s největší pravděp bychom mimo své téma, svůj úkol, mimo své poslání. Máme-li být práv pro nás, jak ji ztělesňuje příběh Kristův, nezbývá, než podřídit sv že pak budeme ze strany jedné nařčeni jako rouhači a ze strany druh pravděpodobné. Ovšem pak už není naší věcí se tomu divit a už vůbec v takové situaci vydat počet víry; dosvědčit evangelium/zvěst moudr těm, kdo jsou zajati svou náboženskostí či svou racionalitou, kdo n jako zvěst naděje těm, kdo nedoufají a nemohou přesáhnout meze své smysl bytí, kdo došli na práh skepse; jako zvěst bláznivé, milující střízlivého zápasu o člověka, věčně zemité Boží angažovanosti všem, Evangelium - to slovo kříže, o němž mluví apoštol - nás ujišťuje, ž Ježíši, provedl tu nejpohoršlivější a nejbláznivější revoluci pod s člověka, za nás) má dostatek moci, zachraňující, milující moci pro pro nás. A tu přicházíme k jádru věci: jestliže to přijímáme, je nám dáno po nábožnými i moudrou radou vyposmívaný, poplivaný a zbitý až k smrti zemřel smrtí proklatce, je zjevením Boží moudrost a moci. Vydat svědectví této pravdě evangelia (při vší vědecké akribii, při při všem požehnaném vhledu do aspektů a souvislostí biblického svěd předchozích generací), vydat svědectví této pravdě nelze nakonec ji přibita na kříž a uložena do hrobu prokázala být silnější, než moc Dostát svému úkolu křesťana a teologa nelze než v síle této slabost inspiraci, k poučení, ale v pravdě k záchraně. *================================================================== * 10. Zpráva děkana Josefa Smolíka při zahájení akademického' roku *================================================================== Ve své zprávě o životě fakulty se chci s vámi zahledět nejen do pos minulosti, aby nám vynikla novost a jedinečnost naší situace dnes. naší práce, musím začít u mezinárodního symposia k stému výročí J. 1989. Postava a dílo J. L. Hromádky nejsou učiteli fakulty přijímán různých časových úseků. Nicméně jeho teologické dílo tvoří rámec, z U Hromádky jsme se učili tomu, že pravda si vždy vytváří prostor sv prosazuje svoji svrchovanost za všech okolností, nejsme vydáni temn společenství jako součást Una sancta. Dávali jsme tomu výraz nejen a končili schůze fakultní rady, nýbrž i společným slavením eucharis rozhovorech zcela konkrétně formulovali vyznání vin. I když prostor snažili jsme se jej naplnit prací, studiem a vnitřními zápasy. V posledním období jsme se ve vedení fakulty střídali Amedeo Molnár se této chvíle, což nás velice bolí. Šlo nám o to, aby fakulta nezt jsme zachovali habilitační řízení. Jako děkan jsem se zasazoval o t jezdit do zahraničí, aby do zahraničí jezdili studenti na základě s starostí posledních let bylo zajistit fakultě nový akademický učite sympatizovali s Chartou a udržovali s ní styky, účastnili se mimofa prosadit jejich doktoráty, neboť pro to byl potřebí souhlas ministe kandidátech, prosazovali je a nyní je postupně uvádíme do učitelské Nový prostor svobody se před námi otevřel zcela nečekaně. Když jsme roku příštího hromádkovské symposium, navrhl jsem, abychom připravi k případnému zveřejnění a abychom na symposium pozvali některé disi Trojana. Můj návrh tehdy neprošel. A ejhle. Hromádkovo memorandum už v únoru vyšlo v Křesťanské revue a Jakub T Taková je hloubka změn během roku. Na událostech 17. listopadu měli účast. Hned v pondělí se přihlásili ke stávce, vydali významná proh Jako profesoři jsme se v této době s nimi sblížili. V první polovici ledna rezignovali na své funkce děkan prof. Dr. Lu Ondra. Děkuji jim za to, co pro fakultu vykonali. Akademická rada s mne, abychom se ujali vedení fakulty. Bylo mi jasné, že úřad děkans abych byl proděkanem. Ve svém děkanském úřadě však byl kolega Molná v agónii. Zemřel koncem ledna. Rozloučili jsme se s ním ve vinohrad a ve strašnickém krematoriu projevem rektora univerzity prof. dr. R Molnára byl velkým otřesem. Amedeo Molnár znamenal pro českou, ale reformační historiografii, pro protestantismus u nás tolik, že jej to, abychom ve výročí jeho smrti, spolu s valdenskou fakultou v Řím symposium o některém tématu souvisejícím s jeho dílem. V obtížné situaci jsem po Molnárově smrti přijal se zdráháním na se zvolen Dr. Martin Prudký. Fakulta stála před otázkou vstupu do Karl tento krok rozdílné názory. Poměrně silné byly hlasy, jež zpočátku zůstala samostatná. Tyto hlasy plynuly z obavy, že fakulta v sekulá že podlehne triumfalistické teologii. Církve se obávaly, že se naru jsem od prosince členem komise pro vstup do univerzity. Držel jsem inaugurační přednášce v roce 1928 (Problém pravdy v teologii), že p jak to zastával i J. A. Komenský proti René Descartovi. Domýšlení t společně hledají pravdu v akademické obci univerzitní. Věděli jsme, diskriminováni, avšak střežili jsme se toho, aby hmotné zájmy byly inkorporaci nám vynikla hloubka diskriminace. Probíhala řada jednán práv a svobod, což nám bylo přislíbeno a je respektováno. Tak došlo do Karlovy univerzity a ke změně jména na Evangelická teologická fa Husův, jehož jméno nesla fakulta při svém vzniku 1919, nebo odkaz K roku 1950, odsunovali. Nechceme pouze v názvu fakulty kupit jednotl kolegy Molnára, napětí na fakultě, silně otřásly mým zdravím, takže zdravotním stavu dále ve funkci děkana setrvávat. Bratr dr. Heller, mě však takřka pastýřsky povzbuzovali, abych vydržel, pomáhali mi a fratrum uzdravuje. Nemohu jim za to, co nejsrdečněji nepoděkovat. Přijetím fakulty do svazku univerzity vstoupilo české evangelictví platformu národa. Konečně jsou evangelíci plně rovnoprávnými občany republiky. Je proto mou povinností, což jsem učinil při slavnosti i rektoru vysokého učení Karlova, panu prof. dr. Radimu Paloušovi a j přijetí zasazovali a je uskutečnili. Při této příležitosti chci také ujistit církve, které na fakultu po po léta v důvěře spolupracoval, že vstup do svazku univerzity neměn Schleiermacher, je věda pozitivní, nemůže existovat bez církve a vz řeči kázání, jak tvrdil K. Barth. Církev ovšem není předně právní i eschatologickým společenstvím Kristova lidu. V rámci této církve ch práci. V uplynulých měsících jsme se soustředili zejména na tři oblasti: H rehabilitacím. Patřilo k nim dokončení habilitačního řízení s dr. L 1970, dále habilitační řízení s ing. dr. Jakubem Trojanem. Oba byli rigorózní řízení dr. Milana Balabána v rámci rehabilitace, a rigoró rámec rehabilitace. Proběhlo také habilitační řízení s dr. Evou Šaš vedená prof. Hellerem prošla minulost fakulty a připravila dopisy, a nepřijatým studentům, v nichž fakulta vyjadřuje svou omluvu. Přip otázkách. Dalším úkolem bylo obsadit učitelský sbor, neboť v něm došlo a doch systematiky dr. Luděk Brož odešel do penze k 1. 3. 1990, doc. dr. N Historického ústavu, profesor filozofické katedry dr. J. N. Ondra o M. Opočenský působí na pět let jako generální tajemník Světového re stavu navrhli studenti akademickému senátu a děkanovi, což bylo při Smolík ve své práci na fakultě pokračovali. Jako noví učitelé přišli na fakultu jako odborní asistenti: pro Sta zákon dr. Jiří Mrázek, pro systematiku dr. Jan Štefan. Na doktoráte Wernisch, Jan Roskovec. Máme pro všechny dobrou naději, i když bude svými pracemi habilitačními a disertačními. Jako lektoři pro církev Flegl a dr. Eva Šašecí - Melmuková, habilitovaná docentka. Nemalým úkolem byla totální výměna administrativního a organizačníh čele tohoto aparátu je tajemnice fakulty, sestra ing. Jana Králíčko upřímně děkuji za práci, kterou vykonala, a za pevné hájení zájmů f Dovolte mi nyní, dříve než představím nového děkana, slovo osobní. rušném semestru mohl stát v čele fakulty a že mě svou důvěrou podpo se zdráhal přijmout volbu děkana u vědomí, že toto nejsem hoden. 1. byl jmenován učitelem fakulty. Mnoho by se dalo o tom všem povědět. střízlivostí slov epištoly k Židům: "Uloženo lidem umříti a potom b o soudu. Učil jsem se u konfirmace z katechismu, že mým jedinkým po za mne, za nás na sebe. A tak poslední slovo, kterým chci zakončit volbami povolán pětkrát, je jméno toho, jemuž patří všecka naše prá jméno Ježíš Kristus. Nyní je mojí povinností, představiti Vám, Vaše Magnificence, nového Trojan se narodil 13. května 1927 v Paříži. Po dvouletém pobytu u r Po maturitě na gymnáziu v Praze v roce 1946 studoval Vysokou školu na dva roky přerušeno. Mezitím se seznámil s prací Akademické YMCA, působil jako její poslední sekretář středoškolské sekce. V únoru 19 bohosloveckou fakultu. Studium mu však bylo přerušeno povoláním na roky. V roce 1954 se vrátil na fakultu a v následujícím roce svá st semináře, v nichž jsem se s Jakubem jako mladý docent setkával. Int jsme diskutovali na nekonformní platformě mírového odboru evangelic Trojan ve Kdyni na Šumavě. V roce 1970 získal titul doktora teologi otázkám antropologickým a sociálně ekonomickým. O rok později získal titul inženýra na Vysoké na sbor v Libiši - Neratovicích. V pohnuté době pražského jara vyko roce 1974 byl zbaven státního souhlasu, spolu s A. Kocábem. Student Rehabilitační komise těm, kdo byli ze studentů pro tento akt postiž vyznání, že jsme situaci správně nehodnotili. Povoláním a volbou Ja akademická obec fakulty pokání za chyby, které se staly, a vytváří vytvořila platforma hluboké důvěry učitelů navzájem i ve vztahu ke rozdílnost důrazů a umožní teologickou pluralitu na straně jedné a druhé. Bez této důvěry je teologická práce nemožná. Přes protesty studentů nebylo Trojanovi umožněno vrátit se do círke Vršovicích, Horních Počernicích a naposledy v Soběhrdech. Věnoval s samizdatových edicích. 6. 4. 1990 byla projednána jeho habilitační "Entfremdung und Nachfolge" a byl navržen na docenta, což ministr j Akademický senát poslal žádost, aby byl jmenován profesorem, aby ta úřadu děkana je pro mne víc než administrativní akt. Jak jsem již z akt omluvy, ale, jak věřím, zároveň akt odpuštění, smíření, nového chvíle něco ze slávy Kristovy oběti a jeho vzkříšení. Nyní již předám děkanský řetěz do rukou Jeho Magnificence, aby jej Trojana jako symbol naší sounáležitosti s univerzitou i děkanova sv Univerzity Karlovy. *================================================================== * 11. Inaugurační přednáška Jakuba S. Trojana na slavnosti imatriku *================================================================== Naše shromáždění se koná na počátku akademického roku. Dáte mi jist jde v mnoha směrech o zcela mimořádnou událost; je to počátek život UK. K ní, jak víte, patří ještě další dvě akademické obce, římskoka nabírá vtělením teologických fakult vskutku ekumenickou dimenzi: ve duchovních je v ní otevřen prostor i pro reflexi teologickou. "Tak ze zakládací buly UK z roku 1348,  "... věrní obyvatelé království, lační...nalézt pro sebe v království stůl k hodům připravený". Douf obdaří stůl hodovníků pestrým výběrem lákavých pokrmů a nápojů. Náv a vědění, jež se na UK koná, by sám o sobě byl hoden zvláštního zam nejvýznamnějším bohosloveckým postavám patřil její rektor - Mistr J Počátek našeho akademického roku je však vsazen i do proudu radikál prostoru střední a východní Evropy vůbec; tyto proměny mají zásadní kontinentu. Vše dostává v prudkém pohybu nový obsah i nové zaměření To vše se dotýká života naší akademické obce. Stojíme před novými ú fakulty. Musíme za změněných okolností promýšlet i náplň studia a j vztah k církvím a k celé naší společnosti; nelze pominout odpovědno a nesmíme se vyhnout povinnosti promýšlet specifický přínos české s celoevropský dialog. To se obměnou týká i členů naší akademické obc tomu všemu má teologie co říci. Perspektivy jsou dalekosáhlé, úkolů brevis bude provázet zejména nás starší a nejstarší s každým započa Při úvahách, jaké slovo zvolit k této příležitosti, jsem si neodbyt osvětlit základní východisko teologické práce. Jde také o nejhlubší bohoslovecké existence. Inspirující pramen pro své úvahy nacházím v v listě do Efezu, v třetí kapitole, od verše 14. po 19.: "Proto klekám na kolena před Otcem, od něhož pochází každý nebeský bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil "vnitřní přebýval ve vašich srdcích, a tak abyste zakořeněni a zakotveni v j pochopit, co je to skutečná šířka a hloubka, výška i hloubka, pozna poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží." Studiem teologie, k němuž se většina z nás učitelů a studentů zavaz okamžik imatrikulováni, poprvé, je poznání svého druhu. Považuji za jsem přečetl, je vlastně přímluvnou modlitbou. Jde o zjištění překv všechny další postupy a pravidla, jichž bohoslovec při svém myšlení čemsi předreflektivním. Proč se toto zjištění může zdát překvapivé? Běžně soudíme, že pozná arbitrární volbou, probíhající plně v naší osobní režii. Jsme přesv akt naší mysli, jak při prvním kroku", tak i na celé trase poznávac nám, zaměřit se na poznávaný předmět a volit takové myšlenkové post předmět postupně noeticky zpřístupní, a to jasně a plně, pokud zach a rozmyslu. Nic dalšího, jsme přesvědčeni, nemá v poznávacím aktu m jako úkon, k němuž není zapotřebí víc než uplatnit technickou intel poznávacích kroků, provést je přesně a disciplinovaně - a předmět p vší zahalenosti. Problematičnost tohoto postupu se nám okamžitě ozř bohoslovecké výpovědi o Bohu. Co jiného by za těchto okolností byla mé, tvé bohosloví? Ale problematičnost tohoto postupu se nám ukáže bližní? Ani zde však kritický otazník ještě nekončí. Jde o problema Vycházím ze zjištění, že naše poznání, má-li být přirozené a předmě předpoznání. To začíná a kotví v existenciálním vztahu, v němž se d adorací, či mám-li to nazvat nejprofánněji: vztahem odpovědnosti. Tu jsme u nejvnitrnějších předpokladů toho, jak se dobrat bohoslove předjímka, předreflexe je v našem textu zdůrazněna účelovými větami lásce mohli spolu se všemi svatými, pochopit, co je skutečná šířka poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání", k tomu je po vnitřní člověk, aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích . Cosi se má tedy odehrát dříve než začneme poznávat. Napadne nás: al otázka signalizuje, že jsme vstoupili do paradoxu. Tušíme však, a t abychom poznali dosud nepoznané, nám přístup, který jsem výše nazna Leccos napoví zmínka o "vnitřním" člověku z našeho oddílku. Kdo je nejde o bytost, která je uzavřena ve své niternosti, která se zabýv individualista, ani světský, ani zbožný. Je to člověk s vnitřním sv Vlastně jen skrze obecenství s druhými může v této vnitřní dynamice člověk, potud mu rozumíme jako bytosti, která překonává své dostřed člověk unáší k hlubině, která není založena v něm. Vnitřní člověk n vnitřní členitostí psychickou, mravní, duchovní, jež je mu dána jak setkání dvou dimenzí, jednak otevřeností vůči Bohu a druhým a dozrá přichází. Vnitřní člověk je člověk v tomto smyslu budoucí, teprve d měřeného mírou Kristovy plnosti". (Ef 4, 13)  (Homo internus = homo člověka je základním noetickým předpokladem. Obzor této otevřenosti od počátku do něho vsazen vztah lásky a obecenství svatých. Nelze t Jen připomenu, že poznávací akty bohoslovce nevycházejí z prázdna, předreflektívním stadiu, skutečnostmi, které nás jako "vnitřní byto V tomto světle úsilí nás evangelíků všech denominací od válečných l čím jiným měla být než obecenstvím svatých v biblickém pojetí? - ne to, že mohou vznikat pouze tam, kde se "upevnil a posílil vnitřní č osobnosti, řečeno civilně. Nedostávalo se nám integrovaných lidí, v pronikavý intelekt, mobilizovala poznávací schopnosti. Sborové spol Nekritičnost, plytká zbožnost, úzkoprsé myšlení a přilnavá přizpůso obecenství svatých. A to si ovšem nemohlo poradit ani s pokleslou n let. Otevřenost lásky a obecenství svatých jako východisko pravého pozná ekumenicitu v nejhlubším slova smyslu. Ta není teprve výsledkem naš přesahující hranice církví a sborů. Je, opakujme, předreflektivním poznání. Všechny konfesijní důrazy a odlišnosti mají své kritické m rovině v podstatě ekumenického společenství. Zde musejí být zkoumán vyrůstaly z lásky a v ni v posledu ústily. Vnitřní člověk, stojící v této otevřenosti lásky, není proto speciá Je synonymem člověka bohatého, bytosti přimlouvající se za celé spo sebe uschopňující k poznání i sebepoznání v nejhlubším slova smyslu apoštolské slovo z 1. Kor 13, 12, kde čteme: "Tehdy poznám, jakož i bohosloveckého úsilí mají svá východisko v této' náročné dimenzi od zásadné otvírá všemi směry. K této všesměrnosti noetického úsilí z víry jako předpokladu bohosl zakořeněni a zakotveni v lásce mohli spolu se všemi svatými pochopi hloubka". Nic jiného nechtějí patrně tyto prostorové termíny naznač povoláni. Lidské poznání se v minulých desetiletích nesmírně rozvinulo, proni však spočívá v tom, že tyto myšlenkové výpravy probíhají v nejrůzně stoupající specializací. Za všechno se platí. Poznání, odvíjející s vymezuje specializovaným zájmem a s obrovskými objemy detailních zn nesdělitelnosti. Poznáváme šířku a míjíme se s délkou. Výška se vzd namísto toho vládne atomizace poznání. Této nemoci naší civilizace, podléhá i bohosloví. I zde došlo v min a uvnitř jejich ohrad k další dezintegraci. Nárůst specializace i z teologického myšlení, která by odpovídala univerzalitě biblického p amerických fakult jsou v zajetí toho, co Němci nazývají fachidiotis Potřebujeme znovu při své teologické práci usilovat o univerzalitu specializovanou vědou, s úzce vymezeným oborem činnosti. I v ní jde Láska, o které se v této souvislosti v našem textu mluví, není, jak ani výronem citu, či pouhou náladou. Nic z toho neunese tíhu trvalé perspektivě, ke které jsme jako bohoslovci voláni. Paradoxně povědě z ní mohli při své bohoslovecké práci vzcházet. Neboť jen tehdy, bu v lásce, jak se nám přímluvně ukládá, otevře se nám možnost pochopi i hloubka; tentokrát nikoliv jako veličin vydělených z celku, nýbrž ekumenicitě, která charakterizuje veškerou skutečnost. Je nápadné, že zkoumání šířky, délky, výšky, hloubky úzce souvisí s chce říci, že obojí jde ruku v ruce, ba že odpovědné a služebné poz směřováním k plnosti. Na skutečnosti, že tak úzce vedle sebe stojí geometrie vesmíru a lá poznání musí mít své těžiště, hlubinu bezpečnosti, ústřední bod, k pramení. Bohoslovec není geodet. Teologie není zeměměřičstvím. Je v pronikavým vhledem do všech dějů a souvislostí. V tomto radikálním cestě s filozofií. Čtveřice geometrických pojmů nabývá za těchto ok popisem abstraktní rozlehlosti všehomíra, není extensivní až encykl prostorové sítě, nýbrž odkazem na jejich situovanost vůči ose, jíž li se vyhnout zúženému pohledu, pochopit, jako bohatě členěný příbě délka, výška, hloubka představují i kategorie dějinné povahy. Krist mého přesvědčení dějinně - kosmický dosah. To, co se odehrává v našem historickém čase a je běžně zachycováno Jih, je třeba teologicky interpretovat způsobem, který zdaleka přer hospodářské a sociologické kategorie. Jsme jako bohoslovci zavázáni událostí a jevů hluboko v minulosti. Nevyhneme se však ani úsilí po z budoucnosti, ve světle událostí vskutku eschatologických, jak nám Písma. Snad se nemýlím, když pro kategorie minulosti a budoucnosti a výšku, které snad i pro antického člověka měly zprostředkovat čas charakterizované šířkou a délkou. Naše teologická práce má tedy tento univerzální dosah. Jsme k němu pro univerzalitu biblického poselství. Proto smíme v nejrůznějších touto perspektivou. To nesmí v žádném případě vest k podceňování specializovaně odborné další choroby naší současností, v politice i jinde, se nám zapovída li se dobrat k výsledkům přínosných pro společenství, do něhož jsme světle celostné perspektivy. K tomu nás ostatně zavazovalo jméno, k Komenského všenápravné úsilí, jež chápal jako přípravu veškerého li příběhu, nás k tomu zavazuje i za nové situace. A v nové situaci nás čeká řada bezprostředních úkolů: především se teologické práce. Víme, že probíhala na oficiální i neoficiální úro nepřicházela dostatečně ke slovu kritická analýza. Nadto se obě lin všem chyběl intenzívní kritický rozhovor, sklízíme za to v českém p Kladu v této souvislosti tíživou otázku: Jak to, že státní moc byla Kristově, která nás otvírá v obecenství svatých? Bohosloví naší fakulty i bohosloví vedení církví bylo značně poznam nástrojem sebezáchovného úsilí církví o pouhé přežití. Redukce univ okolností nevyhnutelná. Ale ani neoficiální, samizdatová teologie b trhlin a mezer. I jí chyběl většinou kritický rozměr, jenž roste z Teologickým úkolem prioritní naléhavosti bude dále zhodnotit naše d jaké míry jsou nosně nejen pro úzké společenství církví a jejich sb zavazuje vztáhnout i na sborový život měřítka nejvyšší. Otázka círk Je to vyvýšenost věcí, o kterou nám musí jít, jež mne zbavuje ostyc Šířka, délka, hloubka a výška v jednotě s Kristovou láskou, která n nás zavazuje vidět i své nejdrobnější úkoly jako součást smysluplné Teologie pod laskavým diktátem Kristovy lásky, lásky nesentimentáln službou všem a vším, to jest všemi dary ducha rozpoznání, souzení, jiskrou imaginace, s kterou bohoslovec přistupuje ke všem otázkám, nejzazším cílem jeho reflexe. Teolog si má být vědom této hranice, závorou, nýbrž výzvou a povzbuzením. Nemohu skončit svůj výklad, aniž bych se zahleděl k počátkům své bo koncem čtyřicátých let, již tehdy výrazně modelovanou vynikajícími mne přivedla touha poznat smysl lidské existence, biblicky pověděno že jsi na něho pamětliv, Hospodine? (Ž 8,5). Snad dnes vím něco víc teologie nás přivádí spíše k otázkám, než k definitivním odpovědím. na cestu nikdy nekončícího dotazování. Horizont víry je otevřen pos jako reflexe víry. Jen ten, kdo unese tuto tíhu teologické existenc unáší kupředu k dovršení lidského příběhu v Ježíši Kristu, kdo usil trofej či svrchované povolání, jak ono místo z  Fp 3,14 přeložili k nevykoupeného času, radost a hluboké zadostiučinění: Vždyť teologic dobrodružství ducha. Vám, kteří se dnes stáváte členy naší akademické obce přeji, aby st úkolem. Aby vás při tom posilovalo vědomí, že jste se oddali službě tím vás také naplňuje.