Interní regule oborové rady HST ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Naplňování smyslu společného oboru spatřujeme v zájmu a péči, jež členové oborové rady bud studijním projektům, ať již více systematicko-theologické či více historicko-theologické p Naším záměrem tedy je, aby systematici pokud možno doprovázeli i studenty církevních dějin tříbit jejich smysl pro věroučné souvislosti a pro adekvátní užívání specificky theologick historici aby obdobně posilovali také u studentů dogmatiky smysl pro dějinně konkrétní pod tradic i pro význam metodologické výzbroje, bránící svodům spekulace. Oblasti a formy, v nichž lze takovou podporu poskytovat, vidíme jmenovitě: • 1) v individuálních konsultacích • 2) v doktorských seminářích a badatelských přednáškách • 3) v písemných pracích • 4) ve zkouškách (všech typů) Ad 1) Členové oborové rady jsou v mezích svých možností pohotovi radit studentům, kteří se na ně či písemnými dotazy odborné povahy. Ad 2) Semináře by v zásadě měly být určeny pro všechny studenty společného oboru, což bude bráno volbě jejich témat. Pokud však jde o způsob vedení, rádi bychom zachovali variabilitu možností, z nichž každá přednosti. Obě zúčastněné katedry se tedy mohou případ od případu domluvit, že semináře za a) v jednom roce či semestru společnými silami b) střídáním po semestru či po roce eventuálně c) i paralelně (aniž by to rušilo úvodní zásadu). Otevřená ovšem musí zůstat i eventualita, že v konkrétním akad. roce nebude seminář otevře rozhodnou okolnosti, v neposlední řadě celkový počet studentů oboru. V takovém případě vša po pravidle určeno, který mají v daném roce absolvovat seminář konaný v příbuzném programu Nároky na povinnou presenci na seminářích se při tom mohou odlišovat podle režimu studia ( kombinovaného). Vhodnou formou postgraduálního vzdělávání je také navštěvování badatelských přednášek vypi magistrandy. Ty, které oborová rada schválí jako určené též pro doktorandy, bude považovat studenty v presenčním režimu, pro ostatní za doporučené. Ad 3) Prohloubené studium oboru, dokumentované průběžně odevzdávanými písemnými pracemi (jež jak po pravidle nejsou součástí disertace), by mělo být strukturováno pružně, s dostatečným pr individualisaci studijního plánu, zároveň však alespoň v hrubých obrysech přece jen i jedn možné udržet zřetel k oborovému celku, a při hodnocení lépe srovnávat. Proto oborová rada stanovuje následující etapové úkoly jako povinné pro všechny studenty a písemné elaboráty k nim byly odevzdávány školiteli i celé radě: a) oborová „prolegomena“ (tj. buď theorie a metodologie historické vědy anebo fundamentáln úvahy evangelické theologie 21. století) b) zasazení individuálního projektu do oborového kontextu a dějin bádání c) disertační teze, prohloubená bádáním vykonaným v prvních letech studia d) dějiny dogmatu a symbolické knihy křesťanských církví e) starověké a středověké křesťanství, patristická a scholastická theologie f) dějiny reformace a reformační theologie do poloviny 17. století g) dějiny křesťanské církve a (nejlépe) evangelická theologie od poloviny 17. století do p války h) situace křesťanství a theologická diskuse od první světové války do současnosti Rozsah těchto písemných prací budiž obvykle zhruba osmistránkový, jednu z nich (vybranou v školitelem) by však každý student měl pojednat s obzvláštní důkladností, a tedy i ve znate rozměrech. Žádané texty pochopitelně nemohou zabrat celou šíři jmenovaných okruhů a budou se přednost vybrané problémy, zároveň však oborová rada předpokládá, že student při jejich přípravě pr také některou učebnici či monografii, která poskytuje celkovější přehled. Student ji označ použité literatury, a při státní doktorské zkoušce v závěru studia budou examinátoři předp znalost. Výběr titulu schválí anebo určí školitel, stejně jako upřesnění tématu písemné pr Právě u těchto úkolů se přirozeně nabízejí i konsultace studentů s učiteli té které přidru Kromě nich může individuální studijní plán obsahovat také další konkrétní úlohy, formulova projektu (po pravidle školitelem) či k postupu studia (v rámci jeho hodnocení oborovou rad Ad 4) a) Již u přijímacích pohovorů je na místě, aby uchazečovy předpoklady ke studiu byly zkoum systematicko-theologické i církevně-dějinné strany, byť s respektem k povaze disertačního nemusí vyžadovat oboustranně vyvážené znalosti, resp. i k oborům předchozího studia (u těc studiem bohosloví teprve začínají). b) Pokud jde o tři odborné předměty, z nich má každý student postupně složit dílčí zkoušky doporučuje, aby mezi ně studenti se systematicko-theologickými projekty zařadili historick studenti s projekty církevně-dějinnými naopak dogmatiku. Výjimky odůvodněné povahou konkrétního projektu může rada připustit, avšak v takových příp student v příslušné disciplíně absolvoval alespoň méně náročné kolokvium. c) Vedle obvyklé zkoušky ze světového jazyka oborová rada vyžaduje přezkoušení studentovýc latinské texty. d) Co se týče státních doktorských zkoušek, oborová rada doporučuje, aby i příslušné komis pravidle bývaly smíšené – určitěji řečeno, aby v nich alespoň jedním členem byly zastoupen systematické, tak i historické theologie. K přípravám státní zkoušky a jejímu průběhu oborová rada stanovuje: Kandidát si ke zkoušce připraví výklad tří systematicko-theologických anebo historicko-the či témat. Obsahově se nesmí krýt s tématem jeho disertační práce a neměla by se všechna so jediný oborový segment, věroučný locus, zeměpisnou oblast nebo epochu (z nichž by v případ dějinných tezí měly být zastoupeny jmenovitě patristická a reformační, a také ony systemat pokud možno zakotveny v klasických křesťanských tradicích). Kandidát si tato témata vybere ve spolupráci se školitelem. U konkrétního tématu či témat školitel studenta odkázat na kompetentního konsultanta. Po jejich upřesnění je doktorand s vypracuje v písemné podobě (každou v rozsahu 3–5 stran včetně soupisu literatury). Své elaboráty zkušební komisi předloží nejpozději měsíc před konáním zkoušky. Komise z tak témat vybere nejméně dvě a vyzve kandidáta, aby se připravil k obhajobě zvolených thesí. Obhajoba proběhne v diskusi s komisí, jejíž členové následně mohou položit i další doplňuj oboru systematické/historické theologie. • prof. Dr. Josef Dolista, Ph.D., dr. h. c. • prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek, Dr.h.c. (mult.) • doc. ThDr. Petr Macek • doc. ThDr. Rudolf Svoboda, Th.D. • prof. ThDr. Jan Štefan • doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D. • prof. Martin Wernisch, Dr. (garant programu)