Aktuality

1. 1. 2024

Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme. (List Římanům 8,24–25)

Naděje se v posledních letech stala často zmiňovaným pojmem. Snad proto, že víc cítíme, že nám chybí, že ji potřebujeme. Naděje se někdy odlišuje od optimismu, přesvědčení, že věci v zásadě spějí k dobrému. To je patrně naivní. Přesto však nějakou podobu dobrého výhledu do budoucna hledáme. Tedy naději. Odkud ji brát, oč ji opřít? Pavel zdůrazňuje: naděje se nedá odčíst z toho, co máme právě před očima. K podstatě naděje patří, že je neviditelná. To znamená, že se opírá o nějaké vědění o světě, o naší skutečnosti, jež není odvozeno od toho, co je bezprostředně zjistitelné. Odkud tedy? Nestačí přece jen to, že bychom chtěli, aby to nakonec dopadlo dobře, nebo aby to alespoň mělo smysl. Je nějaký zdroj dobrého vědění o světě, který není jen výsledkem našeho přání? Křesťané takovou skutečnost nacházejí v Kristově vzkříšení. To je napohled i naposlech v zásadním rozporu s tím, co je vidět. A přece k tomu odkazují svědectví, na nichž se křesťanská víra zakládá, jako ke skutečnosti, jež už vstoupila do našeho světa, do našich dějin. Tady pramení ten dobrý výhled pro svět i osobní příběhy. Naděje.

O něco dřív v tomto listě Pavel napsal, že tato naděje se osvědčuje i v soužení. Můžeme si přát, aby takových příležitostí v novém roce nebylo příliš, ale ještě více si přejme, aby se v nich, pokud přijdou, naděje osvědčila.

Autorem novoročního slova je doc. Jan Roskovec, Ph.D., děkan Evangelické teologické fakulty.

26. 12. 2023

Dnes nemáme „druhý svátek vánoční“, nýbrž svátek sv. Štěpána, tedy den památky jednoho z prvních mučedníků, kteří byli pro víru v Krista zabiti. I to patří k paradoxům adventu a vánoc.

Slavení a radost zajisté mají o vánocích rozzářit naše životy – a to co možná nejvíc, naplno, štědře a sdíleně. Ale ani při vší euforii z vánočního evangelia nemáme propadnout iluzi, že všechno je jen v pohodě a nic zlého se nás už netýká.

Jestliže nás už vloni o vánocích rušilo, když jsme v „čas radosti, veselosti“ slyšeli blízko nás hučet  válku, což teprve letos! Do našich svátků zcela nepatřičně dopadá stín utrpení, násilí a smrti, v míře dávno nepoznané. V té idylicky opěvované „svaté zemi“ letos žádná tichá noc nevládne  a smrtící násilí si v těchto dnech našlo cestu i do naší univerzitní obce.

Je vůbec možné mluvit v těchto dnech o „pokoji“ nebo si navzájem přát „šťastné a veselé“? Nezní to jalově či přímo cynicky? Záleží na tom, kdo a jak ta slova říká. Věrohodná přání se od prázných frází liší tím, nakolik vyjadřují opravdový zájem až i ochotu podílet se na uskutečňování toho, co přejeme. Pokud za nimi takový zájem je, pak slova o míru a pokoji vyznívají jako protestsong. Pak nejsou prázdnou frází, nýbrž slovem do pranice. A což teprve, když nezůstane jen u slov! To pak temnota zla nemůže než ustoupit světlu. A naděje, která vstoupila do Betléma, pak podrží učedníka Štěpána i v jeho umírání (Sk 7,59-60).

Přejme si tedy radost a pokoj pilně a neomylně, všemu zlému navzdory.

Autorem slova k svátku sv. Štěpána je prof. ThDr. Martin Prudký, proděkan pro vědeckou činnost.

25. 12. 2023

Autorem videoslova k prvnímu svátku vánočnímu – Božímu hodu vánočnímu – je doc. Petr Sláma, Ph.D., proděkan pro doktorské studium a další formy vzdělávání.

24. 12. 2023

Co říci na Štědrý den,

když svět v naší blízkosti

zas o něco více potemněl?

Slova váznou v krku,

do očí se derou slzy.

Radost z narození Spasitele

je letos obzvlášť tichá,

promísená s bolestí, zlostí a zármutkem,

protkaná otázkami,

na něž nikdy nedostaneme odpovědi.

Zakoušíme Boha skrytého v temnotách,

sotva slyšíme jeho šeptající pozvání.

Zve nás k dobrotě, sounáležitosti, soucitu.

Otevřme tomu hlasu svá srdce –

síla a smysl života jsou v lásce.

„Obrať nás k svému životu,

ať nehledíme k světu,

marnost jeho poznajíce,

k tobě se vždy blížíce […]

neb tys cesta všechněm jistá,

pravda jasná a čistá,

život pravý našich duší.“

(Z písně Lukáše Pražského, Evangelický zpěvník 1978, č. 310.)

Autorkou slova k čtvrté neděli adventní – Štědrému dnu – je doc. Tabita Landová, Ph.D., vedoucí katedry praktické teologie.

17. 12. 2023

Advent ukazuje dopředu. Co přijde a co nás čeká. A to je příležitost pro lidskou fantazii. Jedni malují pestrými barvami své sny a tužby. Jiní pokrčí rameny, že nevíme. A další malují spíše temnými a dramatickými odstíny, protože jim životní zkušenosti a současné události takovou paletu „nebarev“ přímo vnucují. Ostatně ani Bible není v této věci nijak fádní. Líčení věcí budoucích tam sahá od nenápadného rašení a rozpuku, nebo tichého zloděje v noci, po kosmické války, blesky a zápasy potvor, že i Jurský park s Godzillou by bledli závistí.

Advent ukazuje dopředu. Co přijde a co nás čeká. A co čekáme my? Asi i my máme svoje představy a své úsilí je naplnit. Bible ukazuje, že tu je pak ještě jiné úsilí a představa: „Lid který chodí v temnotách, uvidí velké světlo: nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo.“ (Iz 9,1) Bůh sám se stará a usiluje, aby ti, co nevidí na krok, uviděli světlo. Poslal svého Syna, „světlo světa“ (J 8,12), jehož narození budeme již brzy oslavovat, a to právě rozsvěcením mnoha svíček a světel, natruc tmě, která je v těchto dnech největší. Možná ještě všelijací zloději a velké potvory řádí, ale „noc pokročila a den se přiblížil“ (Ř 13,12). A možná více než jiné předchozí adventy, letos s obzvláštní nadějí a rádi slyšíme ono velké zaslíbení (Ž 102):

„Ty, Hospodine, povstaneš, slituješ se nad Sijónem, je čas smilovat se nad ním, nastala ta chvíle!... A budou se bát Hospodinova jména pronárody, tvé slávy všichni králové země,…a Hospodin k modlitbě bezmocných se skloní, jejich modlitbami nepohrdne.“ 

Autorem slova k třetí neděli adventní je Ladislav Beneš, Dr., proděkan pro studijní a sociální záležitosti.

10. 12. 2023

– To jsou paradoxy, co, pane Vaněk? To dřív nebývalo.

– Co myslíte?

– Celej svět je teď nějakej vykolejenej. Zmatek všude, a do toho má člověk nachystat vánoční večírek.

– No vidíte, tak třeba budete aspoň chvíli slavit.

– Jo slavit, když všechno zdražuje?

– A tak takhle o adventu nejde jen o ceny, ne?

– A jak chcete slavit, když na to nebudete mít?

– Hm, to by se zrovna dalo vzít jako vlastní podstata Vánoc – slavit, i když na to člověk nemá.

– Tak to si nemalujte, dneska vám zadarmo nikdo nic nedá.

– Ale tak zrovna o Vánocích –

– Důležitý je, aby na večírku bylo dost piva. Však jsme jednou v pivovaru, ne? Pustíme si nějakýho Gotta... Ale stejně vám řeknu, pane Vaněk, jsou to paradoxy, co?

Autorem slova k druhé neděli adventní je doc. Petr Gallus, Ph.D., proděkan pro rozvoj ETF UK.

3. 12. 2023

Autorkou speciálního úvodního "videoslova" k první neděli adventní je Mgr. Jana Hofmanová, studentská farářka ETF UK.