Instrukce k sestavování individuálního studijního plánu PDS v oboru historické a systematické theologie

Některé další užitečné informace najdete také v dokumentu Standardní položky a stavba ISP doktorského studia na ETF UK (mail čerstvě přijatým doktorandům – před zápisem do 1 (cuni.cz)), který nezachází do oborových specifikací, ale zato obsahuje konkrétní příklady a kódy řady předmětů a položek.

Proces vzniku ISP:

Návrh čtyřletého ISP sestavuje školitel společně se studentem; v případě, že student nevyužije svého práva podílet se na sestavení plánu, sestaví plán do dvou měsíců od jeho zápisu ke studiu sám školitel. O definitivní podobě rozhoduje oborová rada.

Povinné položky:

A. Etapové cíle prací na disertaci (celkem 4 odstavce).

Pro každý jednotlivý rok studia má být stručně, ale konkrétně popsáno, jak bude postupovat práce na badatelském projektu, aby v posledním roce mohl být odevzdán hotový text.

B. Zkoušky z dílčích theologických disciplín (celkem 3-4 položky typu Předmět).

U studentů se systematicko-theologickými disertačními projekty má jednou z těchto disciplín být historická theologie a naopak. Ve výjimečném případě se lze spokojit jen s méně náročným kolokviem, v takovém případě ovšem půjde o předmět čtvrtý a povinnou položku navíc.

Časově je zkoušky třeba naplánovat tak, aby v každém roce byla složena nejméně jedna.

C. Zkoušky z jazyků (po pravidle, ale ne vždy jedna položka typu Předmět).

U studentů, kteří při přijímacím pohovoru prokázali znalost němčiny, půjde po pravidle o angličtinu, a naopak. Výjimky podmíněné povahou projektu jsou možné, ale musí být dobře zváženy a odůvodněny. Úplně osvobozen od této povinnosti může být student, který doloží, že už byl na odpovídající úrovni examinován z obou jazyků.

Jinak je třeba zkoušku naplánovat nejpozději na 2. rok studia.

U studentů, kteří již při přijímacím hovoru neprokázali schopnost číst latinské texty, přistupuje povinnost doplnit i tuto zkoušku.

Totéž může v případě některých projektů platit i o dalších starověkých či světových jazycích.

D. Písemné práce (celkem 8 položek typu Jiné, umožňujícího, aby k výročním zprávám bylo možné přiložit plné texty).

Píší se k vybraným problémům z pevně určených okruhů (ne nutně ve vyjmenovaném pořadí):

- oborová „prolegomena“ (tj. buď theorie a metodologie historické vědy anebo fundamentálně theologické úvahy evangelické theologie 21. století)

- zasazení individuálního projektu do oborového kontextu a dějin bádání

- disertační teze, prohloubená bádáním vykonaným v prvních letech studia

- dějiny dogmatu a symbolické knihy křesťanských církví

- starověké a středověké křesťanství, patristická a scholastická theologie

- dějiny reformace a reformační theologie do poloviny 17. století

- dějiny křesťanské církve a (nejlépe) evangelická theologie od poloviny 17. století do první světové války

- situace křesťanství a theologická diskuse od první světové války do současnosti

Jednu z nich je zapotřebí označit jako velkou a zpracovat ve znatelně větších rozměrech než ostatní (obvykle zhruba osmistránkové).

Přímo v ISP není nezbytné vyjádřit, avšak je žádoucí mít od počátku na mysli, že každá tato práce by měla být spojena i se studiem učebnice či monografie, která skutečně poskytuje relativně ucelený přehled po daném okruhu, a jejíž znalost bude předpokládána při státní zkoušce.

Práce je třeba naplánovat tak, aby až do vyčerpání jejich plného počtu byly v každém roce studia vypracovány nejméně dvě.

E. Publikované články (celkem 3 položky typu Publikace, víc jen dobrovolně).

Mají presentovat výsledky PDS; alespoň jeden z nich se musí týkat tématu disertační práce.

Jeden musí být publikován (event. potvrzeně přijat k publikaci) ve světovém jazyce, zbývající mohou být české. Místem uveřejnění má být alespoň v jednom případě mezinárodní indexovaný odborný časopis.

F. Doktorské semináře (celkem 4 položky typu Předmět).

Zapisují se na každý rok studia jako celoroční, i když praxe se v jednotlivých ročnících může lišit podle toho, budou-li skutečně vypsány na oba či jen na jeden semestr anebo bude studentům doporučeno, aby navštěvovali seminář vypsaný v rámci jiného programu (v tomto ohledu záleží na celkovém počtu studentů v PDS i na jiných okolnostech). Odlišovat se mohou i nároky na povinnou presenci na seminářích podle režimu studia (presenčního nebo kombinovaného). Pokud by se studium protáhlo přes standardní dobu, má oborová rada právo po studentovi požadovat, aby i v navštěvování semináře nadále pokračoval.

G. Studijní pobyty v zahraničí (typ Stáž).

I když fakticky může být naplnění tohoto požadavku podmíněno okolnostmi, u všech studentů se předpokládají jako pravidlo, a sice v celkovém trvání nejméně jednoho semestru (lhůtu lze naplnit i sečtením kratších pobytů).

Případné další položky:

Mohou být navrženy studentem i školitelem, s ohledem k povaze konkrétního projektu.

Příklad: konference různého druhu (v SIS stejnojmenný typ).

Všechny položky, které mají v ISP svůj samostatný kód (typicky semináře a zkoušky včetně státní závěrečné) by si student v příslušném akademickém roce měl prostřednictvím SIS zapsat zároveň i jako předmět - v zájmu jejich řádného započtení, bez kterého nemohou být při výročním hodnocení uznány za splněné.