Naše publikace

Navrátilová, O. (2025). "Die Grenzen der Selbstbestimmung?: Hegels Ständelehre und das Problem der politischen Repräsentation". In Selbstbestimmung. Leiden, The Netherlands: Brill | Fink. https://doi.org/10.30965/9783846768457_013

Anotace (CZ): Meze sebeurčení? Hegelovo učení o stavech a problém politické reprezentace

Studie se věnuje Hegelovu učení o stavech v souvislosti s otázkou politické reprezentace a možnostech participace jednotlivce na zákonodárné moci státu. V prvním kroku se zaměřuje na důvody, které Hegela vedly k odmítnutí myšlenky všeobecného volebního práva. Následně je představeno, jakým způsobem chce Hegel zajistit právo jednotlivce na participaci na veřejném životě prostřednictvím přepracování tradičního učení o stavech. Závěrečná část se věnuje otázce, nakolik se Hegelovi tento pokus o smíření moderního pojmu sebeurčení v oblasti politického života s učením o stavech vydařil, a v čem může být jeho kritika „atomismu“ důležitá i pro současnost.

Anotace (ENG): The limits of self-determination? Hegel’s Doctrine of Estates and the Problem of Political Representation

The study examines Hegel’s doctrine of estates in relation to the question of political representation and the possibilities of individual participation in the legislative power of the state. In a first step, it focuses on the reasons that led Hegel to reject the idea of universal suffrage. It then presents how Hegel wants to secure the individual's right to participate in public life through a reworking of the traditional doctrine of estates. The final section examines how far Hegel succeeded in this attempt to reconcile the modern notion of self-determination in the sphere of political life with the doctrine of estates, and in what ways his critique of “atomism” may be relevant for the present day.

Anotace (DE): Die Grenzen der Selbstbestimmung? Hegels Ständelehre und das Problem der politischen Repräsentation

Die Studie untersucht Hegels Ständelehre im Hinblick auf die Frage der politischen Repräsentation und die Möglichkeiten der individuellen Beteiligung an der gesetzgebenden Gewalt des Staates. In einem ersten Schritt werden die Gründe herausgearbeitet, die Hegel dazu bewogen haben, die Idee des allgemeinen Wahlrechts abzulehnen. Anschließend wird dargestellt, wie Hegel das Recht des Einzelnen auf Teilhabe am öffentlichen Leben durch eine Überarbeitung der traditionellen Ständelehre sichern will. Im letzten Abschnitt wird untersucht, inwieweit es Hegel gelungen ist, die moderne Vorstellung von Selbstbestimmung in der Sphäre des politischen Lebens mit der Ständelehre in Einklang zu bringen, und inwieweit seine Kritik am „Atomismus“ für die Gegenwart relevant sein kann.

Publikace je k dispozici ZDE