Petr Sláma

Vnitřní a vnější dějiny Starého zákona: na příkladu Exodu

Pavel Hejzlar

Hospodin usmrcuje i oživuje: Původ motivu a jeho relevance pro teologii Starého zákona

Filip Čapek

Na cestě k poznání zpět přes zahradu Eden (Kazatel 8,16–17)

Tabita Landová

Kritická reflexe kázání jako součást homiletiky: Blahoslavův spis „Vady kazatelů“ a jeho aktuálnost

Jan Štefan

Theologie ČCE

Petr Pokorný

Za profesorkou Růženou Dostálovou

Jiří Lukeš

Recenze: Jiří Pavlík: Dionýsios z Halikarnássu – O starých řečnících

Petr Pokorný

Recenze: G. Benyik (ed.): The Bible and Economics

Petr Pokorný

Recenze: Heidelberský katechismus (přel. Petr Cimala)

Pavol Bargár

Recenze: Pavel Hošek: Cesta do středu skutečnosti

Autor:

Petr Sláma

Abstrakt:

INNER AND OUTER HISTORY OF THE OLD TESTAMENT

In this essay the deliberated historical nature of the Old Testament as recognized by Gerhard von Rad is discussed in the context of modern and post-modern Biblical scholarship. To distinguish between the way the Bible wants to be understood as history and the modern historical criticism, the category of emic (perceived from within believing community) and etic (approached as an object from outside) is suggested for further dealing with the Bible and history.

Citace:

SLÁMA, Petr. Vnitřní a vnější dějiny Starého zákona: na příkladu Exodu. Teologická reflexe/Theological Reflection. 20/2 (2014), s. 117-129.

Plný text

This article is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0).

Autor:

Pavel Hejzlar

Abstrakt:

THE LORD BRINGS DEATH AND MAKES ALIVE: THE ORIGIN OF THE MOTIF AND ITS RELEVANCE FOR THE THEOLOGY OF THE OLD TESTAMENT

The motif, found in 1 Sam 2:6 and Deut 32:39 in a concise form, identifies the author also in a number of Old Testament narratives. The thought‑structure, attested already in several Mesopotamian writings, proclaims two features of divine character – his omnipotence (inclusive his ability to cause harm) and kindness. The two are enacted upon human beings in subsequent stages. Hence, life prevails in the end. In this the author sees one of the threads of the Old Testament faith that gives the whole a very positive – even resurrection prone – look. At the same time the paradigm in question facilitates an accommodation of adverse features of reality under the umbrella of a monotheistic faith. The causation of evil is attributed to God, while letting the end result correspond to his goodness. In view of the morally loaded contexts of the formula (1 Sam 1–4 and Dt 32), the author challenges Walter Brueggemann’s claim for Yahweh’s ambiguity.

Citace:

HEJZLAR, Pavel. Hospodin usmrcuje i oživuje: Původ motivu a jeho relevance pro teologii Starého zákona. Teologická reflexe/Theological Reflection. 20/2 (2014), s. 130-146.

Plný text

This article is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0).

Autor:

Filip Čapek

Abstrakt:

ON THE WAY TO KNOWLEDGE BACKWARDS THROUGH THE GARDEN OF EDEN

Though commonly understood as rejecting the positive concept of creation in Genesis, the Book of Qohelet shares specific theological features that bind it intertextually with the beginnings of the Torah. This study elucidates this clearly traceable link with the help of the selected text (Qoh 8:16–17), which might be explained as a sapiential reinterpretation of the story about the Garden of Eden where the true nature of man is revealed by means of a mythological narrative.

Citace:

ČAPEK, Filip. Na cestě k poznání zpět přes zahradu Eden (Kazatel 8,16–17). Teologická reflexe/Theological Reflection. 20/2 (2014), s. 147-157.

Plný text

This article is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0).

Autor:

Tabita Landová

Abstrakt:

KRITISCHE REFLEXION DER PREDIGTPRAXIS ALS TEIL DER HOMILETIK: DIE SCHRIFT „VITIA CONCIONATORUM“ VON JAN BLAHOSLAV UND IHRE AKTUALITÄT

Im Artikel werden wichtige Verbindungspunkte zwischen der humanistischen Homiletik von Jan Blahoslav (Vitia concionatorum, 1570/71) und der gegenwärtigen evangelischen Predigtlehre von Wilfried Engemann (Einführung in die Homiletik, 2002) dargestellt. In beiden Schriften werden die wichtigsten Predigtprobleme kritisch behandelt. Diese kritische Reflexion kann zur Ergänzung der positiven Predigttheorie und zur Vermeidung der Störugen in der Kommunikation des Evangeliums dienen. Die Verbindung zwischen beiden Schriften wird aber nicht nur in einem ähnlichen methodischen Verfahren gesehen. Es wird gezeigt, dass es sich in beiden Perspektiven der biblisch-theologische Akzent mit der Berücksichtigung der Hörer und der rhetorischen Dimension der Predigt verbindet, was zu vielen gleichen Stellungnahmen führt. Dennoch kann man nicht ebenso manche unterschiedliche Einstellungen verschleiern

Citace:

LANDOVÁ, Tabita. Kritická reflexe kázání jako součást homiletiky: Blahoslavův spis „Vady kazatelů“ a jeho aktuálnost. Teologická reflexe/Theological Reflection. 20/2 (2014), s. 158-173.

Plný text

This article is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0).

Autor:

Jan Štefan

Abstrakt:

THEOLOGIE DER EVANGELISCHEN KIRCHE DER BÖHMISCHEN BRÜDER

Zuerst von dem, was einmal gewesen war, nicht mehr ist und leider Gottes/Gott sei dank kaum wieder sein wird, dann von dem, was unlänst war und eben jetzt ist, und zuletzt von dem, was so Gott will/Gott bewahre sein wird: Der die Tagung der evangelischen PfarrerINNEN „Quo vadis, die EKBB?“ (2014) eröffnende Vortrag wird in drei Abschnitte gegliedert: 1918–1948: Der David-Salomonische Aufbau der Kirche unter den (historisierenden) Systematischen Theologen; 1948–1989: Die deuteronomistische Zentralisierung des Kultes unter den (systematisierenden) Biblischen Theologen; 1989: Der neue Nehemianische Wiederbau der Kirche unter den (nicht-akademischen) Praktischen Theologen. Der Verfasser untersucht die überwiegenden Trends der jeweiligen Zeitperiode in der akademischen und kirchlichen Theologie und vergleicht die gestrige theologische Intensität mit der heutigen theologischen Extensität. Mit Sorge konstatiert er die fortstreitende Ent-theologisierung jüngerer Theologen. Letztlich stellt er – im Anschluss an J. A. Comenius und O. Mádr – die Frage nach der Zukunft seiner Minoritätskirche und beantwortet sie mit Hilfe des Rahnerschen Konzeptes des ökumenischen Christentums in einer Welt-Diaspora.

Citace:

ŠTEFAN, Jan. Theologie ČCE. Teologická reflexe/Theological Reflection. 20/2 (2014), s. 174-206.

Plný text

This article is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0).

Autor:

Petr Pokorný

Citace:

POKORNÝ, Petr. Za profesorkou Růženou Dostálovou. Teologická reflexe/Theological Reflection. 20/2 (2014), s. 207-208.

Plný text

This article is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0).

Autor:

Jiří Lukeš

Citace:

LUKEŠ, Jiří. Recenze: Jiří Pavlík: Dionýsios z Halikarnássu – O starých řečnících. Teologická reflexe/Theological Reflection. 20/2 (2014), s. 209-212.

Plný text

This article is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0).

Autor:

Petr Pokorný

Citace:

POKORNÝ, Petr. Recenze: G. Benyik (ed.): The Bible and Economics. Teologická reflexe/Theological Reflection. 20/2 (2014), s. 212-213.

Plný text

This article is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0).

Autor:

Petr Pokorný

Citace:

POKORNÝ, Petr. Recenze: Heidelberský katechismus (přel. Petr Cimala). Teologická reflexe/Theological Reflection. 20/2 (2014), s. 213-215.

Plný text

This article is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0).

Autor:

Pavol Bargár

Citace:

BARGÁR, Pavol. Recenze: Pavel Hošek: Cesta do středu skutečnosti. Teologická reflexe/Theological Reflection. 20/2 (2014), s. 216-220.

Plný text

This article is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0).