Disputace s Ladislavem Hejdánkem

Filosofie nepředmětnosti: disputace s Ladislavem Hejdánkem

Disputace s Ladislavem Hejdánkem o jeho filosofii nepředmětnosti se konala 21. června 2004 na Evangelické teologické fakultě UK v Praze z podnětu jeho kolegů na katedře filosofie této fakulty i jiných jeho přátel.

Na naši žádost předložil Ladislav Hejdánek dvanáct tezí shrnujících hlavní body jeho filosofického rozvrhu (tyto teze jsou datovány v Písku 28. 3. 2004). Účastníci disputace si připravili své reakce na tyto teze a Ladislav Hejdánek na ně ještě před disputací písemně odpověděl.

Na disputaci samé byly tyto příspěvky předneseny v mírně modifikované podobě, částečně zohledňující Hejdánkovy reakce, a rozvinula se o nich bouřlivá diskuse. Podoba, v níž zde příspěvky uveřejňujeme, není věrným záznamem této pamětihodné události, a to ani v textu jednotlivých příspěvků, ani v jejich pořadí, ba ani v obsazení účastníků. Jakub Čapek a Václav Němec své příspěvky po disputaci modifikovali, Filip Karfík přednesl zcela jiný příspěvek, který zde zaznamenán není, a dodatečně přistoupil se svou poznámkou k Hejdánkově filosofii na vlastní žádost Jan Payne, který se disputace neúčastnil. Také reakce Ladislava Hejdánka byly po disputaci nově stylizovány a nezachycují diskuse, které na disputaci samé proběhly, a částečně revidují i Hejdánkovy reakce původní.

Texty, jak je zde otiskujeme, nicméně představují hlavní otázky, které Hejdánkovy teze a jeho filosofie nepředmětnosti vyvolaly, i Hejdánkovy odpovědi na ně. Vedle příspěvků reagujících bezprostředně na předložené teze s jejich představou „nitra“ a „vnějšku“ (P. Kouba, L. Karfíková) zde čtenář nalezne poznámky k jiným aspektům Hejdánkovy filosofie – k jeho pojetí skutečnosti (J. Kranát) či reflexe (F. Karfík) – a posléze i zpochybnění Hejdánkova konceptu události z fenomenologických pozic (J. Čapek) a jeho požadavku nepředmětného myšlení jako rozchodu s celou tradicí evropské filosofie (V. Němec). Dodatečně připojený referát J. Payna ukazuje naopak příbuznost Ladislava Hejdánka s některými jeho předchůdci a upozorňuje na pojem pravdy jako nepředmětnosti par excellence.

Lenka Karfíková