Výzkumné projekty (granty)
|
"Kázání a homiletická teorie Jana Augusty v kontextu homiletiky Jednoty bratrské"
Standardní badatelský projekt GAČR č. 16-09001S
Doba řešení: 2016-2018
Hlavní řešitelka: Tabita Landová, Th.D.
Podstatou projektu je homiletické zkoumání postily Jana Augusty zvané „Summovník“ (dokončena r. 1557 na Křivoklátě, vytištěna kolem r. 1571). V současné době představuje Augustův „Summovník“ nejstarší dochovanou postilu Jednoty bratrské a významnou českou literární památku. Projekt je motivován objevením tohoto díla r. 2012.
"Hermeneutika liturgické tradice Jednoty bratrské"
Juniorský badatelský projekt GAAV č. KJB901830902
Doba řešení: 2009-2011
Hlavní řešitelka: Tabita Landová, Th.D.
Výstupem je (vedle řady studií) monografie „Liturgie Jednoty bratrské (1457-1620)“, Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2014.
|
Konference
„Jan Augusta: Nové texty – nové perspektivy“
Program a anotace jednotlivých příspěvků ZDE
Konference pořádaná Katedrou praktické teologie ETF UK se konala v pátek 25. listopadu 2016 v budově ETF UK v Praze. Záměrem plánované konference bylo vytvořit platformu pro veřejnou prezentaci výsledků nejnovějšího bádání o díle Jana Augusty a pro mezioborovou diskuzi, která by umožnila zasadit dílčí výtěžky do širších souvislostí. Byly předneseny příspěvky zaměřené na Augustovu donedávna neznámou příp. badatelsky hlouběji nezpracovanou tvorbu, a to z rozmanitých perspektiv: z pohledu historického, teologického, hymnologického či jazykovědného.
V posledních několika letech došlo k oživení zájmu o Augustovo dílo v souvislosti s novými nálezy jeho děl. Roku 2011 byl objeven jeho rejstřík perikop, který upravil a tiskem vydal Jan Černý kolem r. 1558 (Knihopis č. 14 768). Roku 2012 byla objevena Augustova tištěná postila, jejíž rukopis byl dokončen nejspíše r. 1557 a je známa pod označením Summovník (Knihopis č. 4055). Nalezená postila, která byla dosud pokládána za ztracenou, v současné době představuje nejstarší dochovanou postilu z prostředí Jednoty bratrské. Tato díla spolu s dalšími dochovanými Augustovými spisy (např. Písně Jana Augusty, kteréž dělal u vězení, rkp., 1562) představují dosud jen málo vytěženou pramennou bázi pro zkoumání historických, teologických, hymnologických či jazykovědných aspektů Augustova díla. Zároveň se objevují určité indicie pro hypotézu, že z Augustova pera pocházejí i některé další neautorizované texty, zčásti připisované i jiným autorům.
