Konference se zaměřuje na křesťansky motivovanou duchovní péči v situacích, v nichž se lidé vyrovnávají s hledáním vlastní identity, duševním onemocněním, úbytkem sil v důsledku stáří, nevyléčitelnou nemocí, blížícím se koncem života, ztrátou blízkého...
V těchto situacích se odkrývá křehkost a zranitelnost lidské existence. Vyvstává obzvláštní potřeba smyslu, vyjádření sebe sama, pozornosti, přijetí a respektu druhých, ukotvenosti v konkrétním společenství i potřeba naděje přesahující pozemskou existenci.
Někteří lidé nacházejí smysl, útěchu a společenství díky své náboženské víře a praxi, jiní nikoli. Jak v těchto situacích reagovat na duchovní starosti a potřeby těch, o něž pečujeme? Jak pracovat s jejich zdroji? Jakými způsoby podporovat jejich víru a spirituální hodnoty? A jak vůbec chápat cíle duchovní péče konané z pozic křesťanské víry?
Pozvánka s programem v PDF
Jan Blahoslav - 500 let od narození
Historický ústav AV ČR, v.v.i. a Evangelická teologická fakulta UK zvou na vědeckou konferenci:
„Otec a vozataj lidu Páně v jednotě, muž veliký a znamenitý“
Osobnost a dílo Jana Blahoslava v pohledu dnešních vědních disciplín
16. května 2023 od 9:30 hod. v budově Evangelické teologické fakulty UK (Černá 9, Praha 1)
Pozvánka s programem v PDF
V únoru tohoto roku uplynulo 500 let od narození Jana Blahoslava, jedné z nejvýznamnějších osobností jednoty bratrské. Jako humanistický vzdělanec, vynikající znalec mateřského jazyka, dějepisec, autor duchovních písní, teolog a bratrský biskup Blahoslav výrazně ovlivnil nejen směřování svého společenství, ale svým dílem zasáhl do několika oborů. Ovlivnil vývoj češtiny, domácí konfesní dějepisectví i hudební kulturu. Podporou knihtisku, ivančického gymnázia a vzdělávání bratrského duchovenstva pozvedl úroveň obecné vzdělanosti. Jeho překlad Nového zákona se stal základem Bible kralické, jednoho ze symbolů identity moderních českých protestantů. Svým dílem si vysloužil respekt již u svých současníků, a to i za hranicemi svého konfesního společenství. V současné historiografii bývá považován za pokračovatele Lukáše Pražského a předchůdce Jana Amose Komenského. S Lukášem jej pojila pastorační horlivost při správě jemu svěřených duší, upřímný zájem o budoucnost celé církve i energie, kterou do jejího vedení vkládal, s Janem Amosem Komenským šíře intelektuálních zájmů i vášeň, s jakou neúnavně tvořil. Osobnost a dílo Jana Blahoslava jsou dodnes předmětem zájmu odborníků různých oborů a nejnovější výzkumy ukazují, že potenciál, jaké nabízejí modernímu bádání dobové prameny, ještě zdaleka nebyl vyčerpán.
Konference, 8. listopadu 2022, ETF UK
Pozvánka v pdf ke stažení ZDE
Symposium, 8. března 2022, ETF UK
Video záznam ze sympozia ZDE
Pozvánka a program jsou ke stažení zde: barevná verze nebo černobílá verze
Sympozium k připomenutí památky teologů Josefa Smolíka (1922–2009) a Pavla Filipiho (1936–2015), 13. dubna.2021 na ETF, on-line
Video záznam ze sympozia ZDE
Podrobnou zprávu o průběhu sympozia naleznete ZDE
Pozvánka v českém jazyce, v anglickém jazyce
Konference na ETF UK, 25. listopadu 2016
Konference pořádaná Katedrou praktické teologie ETF UK se konala v pátek 25. listopadu 2016 v budově ETF UK v Praze. Záměrem plánované konference bylo vytvořit platformu pro veřejnou prezentaci výsledků nejnovějšího bádání o díle Jana Augusty a pro mezioborovou diskuzi, která by umožnila zasadit dílčí výtěžky do širších souvislostí. Byly předneseny příspěvky zaměřené na Augustovu donedávna neznámou příp. badatelsky hlouběji nezpracovanou tvorbu, a to z rozmanitých perspektiv: z pohledu historického, teologického, hymnologického či jazykovědného.
V posledních několika letech došlo k oživení zájmu o Augustovo dílo v souvislosti s novými nálezy jeho děl. Roku 2011 byl objeven jeho rejstřík perikop, který upravil a tiskem vydal Jan Černý kolem r. 1558 (Knihopis č. 14 768). Roku 2012 byla objevena Augustova tištěná postila, jejíž rukopis byl dokončen nejspíše r. 1557 a je známa pod označením Summovník (Knihopis č. 4055). Nalezená postila, která byla dosud pokládána za ztracenou, v současné době představuje nejstarší dochovanou postilu z prostředí Jednoty bratrské. Tato díla spolu s dalšími dochovanými Augustovými spisy (např. Písně Jana Augusty, kteréž dělal u vězení, rkp., 1562) představují dosud jen málo vytěženou pramennou bázi pro zkoumání historických, teologických, hymnologických či jazykovědných aspektů Augustova díla. Zároveň se objevují určité indicie pro hypotézu, že z Augustova pera pocházejí i některé další neautorizované texty, zčásti připisované i jiným autorům.
Univerzita Karlova
Evangelická teologická fakulta
Černá 646/9
110 00 Praha 1
221 988 216
ID datové schránky UK: piyj9b4
