Zkoušky – vymezení, látka, literatura, termíny...

K formalitám zkoušek zásadně viz Studijní a zkušební řád, § 13. (zejména články 3-8).

Předpoklady, které zde uvádíme, vyplývají z příslušného studijního plánu, kde jsou jednotlivé předměty a postup studia provázány tzv. prerekvizitami. Pokud je předpokladem zkoušky zápočet či zápočty (např. u souborných zkoušek několik povinností), je nutné mít před zkouškou tuto povinnost evidovánu jako splněnou v informačním systému.

Termíny zkoušek se v zásadě řídí Studijuním a zkušebním řádem a Pravidly pro organizaci studia ETF, v konkrétní podobě jsou každoročně stanoveny v Harmonogramu akademického roku (viz web ETF - rubrika Studium).

Jako Examinátor je uveden ten z učitelů katedry, který má uvedený předmět, resp. jeho kontrolu na starosti; údaj neznamená, že předmět nemůže zkoušet jiný pověřený podagog (kontakty jsou uvedeny na webu katedry - Lidé na katedře).

Úvod do studia Starého zákona

Předpoklady: dva zápočty z přednášek kurzu Úvodu do studia Starého zákona (zápočet ze zimního semestru a zápočet z letního semestru; obvykle se konají formou písemného testu v poslední hodině výuky daného semestru – viz oznámení během výuky).

Látka: Věcná znalost starozákonních látek; základní vědomosti o dějinách Bible (obecně o vzniku Bible jako kanonické sbírky textů, o typech kánonu, jazykových verzích a o nejdůležitějších českých překladech).

Literatura: viz seznam literatury - ÚSSZ.

Termíny: ÚSSZ se zkouší po druhém semestru studia jako součást komisionální zkoušky (viz Pravidla pro organizaci studia, čl. 14).

POZOR ! V září před dalším úsekem studia obvykle probíhá intenzívní kurz hebrejštiny. Během intenzívního jazykového kurzu se nelze věnovat jiným povinnostem a proto v září nejsou vypisovány žádné zkušební termíny. Zkoušku z ÚSSZ je de facto nutné složit nejpozději do konce srpna, resp. v červnových termínech.

Termíny jsou vypisovány v harmonogramu akademického roku.

Examinátor: doc. P. Sláma.

Hebrejština

Předpoklady: zápočty z látky jazykového kurzu ze zimního i letního semestru (zápočet ze zimního semestru a zápočet z letního semestru se obvykle konají formou písemného testu v poslední hodině výuky příslušného semestru).

Látka:

a/ Hlasitá četba, překlad a analýza předem připraveného textu - celkem 4 perikopy (cca á 20 veršů, alespoň jedna poetická).

b/ Hlasitá četba, překlad a analýza předem nepřipraveného textu (několikaveršový oddíl gramaticky středně náročného biblického textu).

c/ Analýza předložených gramatických tvarů a znalost slovní zásoby (ústní test na základě písemných předloh).

Literatura: viz seznam literatury - hebrejština.

Termíny: během letního zkušebního období (červen, září; obvykle na konci 2. ročníku denního Mgr. studia). Termíny jsou vypisovány na webstránce -- jdi na vypsané termíny.

Examinátor: doc. P. Sláma

První souborná zkouška / Bakalářská zkouška

Předpoklady: zápočet z kurzorické četby SZ a zápočet z prosemináře SZ.

Před zkouškou se předkládají písemné podklady k exegezi zvolených oddílů a seznam nastudované literatury.

Látka: První odborná zkouška ze SZ zahrnuje látku exegetické metodologie (samostatný odborný výklad biblického textu), dobového pozadí Starého zákona, dějin starověkého Izraele a literárního úvodu do Starého zákona.

a/ Exegeze: Každý si připraví 4 oddíly hebrejského textu SZ (cca á 20 veršů), z toho alespoň jeden poetický.

Exegeze zahrnuje hlasité čtení a vlastní překlad textu, textovou kritiku, zhodnocení formy (literárního druhu), popis stavby oddílu (v návaznosti na kontext), detailní zpracování terminologie a frazeologie, zařazení do literárního a do historického kontextu, pokus o formulování základní intence a interpretačních problémů (v rozsahu probíraném na prosemináři SZ).

Písemné exegetické přípravy se předkládají dva dny před zkouškou.

Vlastní pracovní překlad by měl obsahovat také textově-kritické poznámky, srovnání se starověkými versemi i moderními překlady.

Přípravy nemusejí být formálně zpracovány jako kvalifikační práce (např. seminární papery), jedná se ryze o studentovu přípravu ke zkoušce. Materiál může být psán rukou, ve studentově mateřštině (musí však obsahovat vlastní překlad zpracovaných textů do češtiny).

Materiály je možné zaslat emailem (PDF) nebo odevzdat do poštovní přihrádky examinátora na děkanátě ETF.

Při zkoušce z exegeze připraveného textu (nikoli při jeho překladu!) je možné do materiálů nahlížet, výklad podpořit využitím připravených diagramů apod.

b/ Látka dobového pozadí, dějin Izraele a literárního úvodu je orientačně vymezena tématickými okruhy (dobové pozadí a dějiny Izraele | literární úvod).

Literatura: viz seznam literatury - proseminář, dobové pozadí, literární úvod.

Termíny: během vyhlášeného zkušebního období. Termíny jsou vypisovány na webstránce -- jdi na vypsané termíny.

Examinátor: prof. M. Prudký

Druhá souborná zkouška

Druhá odborná zkouška zahrnuje oblast exegeze starozákonních textů, starozákonní teologie a biblické hermeneutiky.

Předpoklady: zápočet ze semináře SZ.

Dva dny před zkouškou se předkládají písemné podklady k exegezi zvolených oddílů a seznam nastudované literatury.

Látka:

a/ Exegeze SZ:

Student si ke zkoušce podle vlastního výběru připraví exegezi čtyř oddílů hebrejského textu SZ (cca á 20 veršů). Alespoň 1 kapitola přitom musí být z poetických látek.

Exegetická příprava zahrnuje tyto základní položky (nakolik konkrétní text daný postup umožňuje; metodický postup je procvičován v semináři):

• vlastní pracovní překlad (s textovými poznámkami, textovou kritikou atd.)

• posouzení variant, verzí (textová kririka); případně paralelní texty (synopse);

• jazykový rozbor textu (lexikální, gramatický, syntaktický, textově syntaktický);

• zohlednění literární formy a druhu, jejich tzv. Sitz im Leben;

• zařazení do historického kontextu či souvislostí (problém datování);

• posouzení dějin tradice (pokud text umožňuje diachronní rozbor);

• podrobný rozbor terminologie a frazeologie (v biblické mluvě obecně i ve specifické dikci daného textu; konkordancie a věcné souvislosti);

• prověření obsahu (faktografie, sémantika);

• zohlednění rétorického modu, případně jeho proměn;

• zařazení do literárního a kanonického kontextu (funkce perikopy v širším literáráním kontextu; tzv. Sitz in der Literatur);

• teprve nakonec/ kritickou konfrontaci se sekundární literaturou (studie, komentáře);

• vlastní formulaci teologicky důležitých motivů a aspektů;

• shrnující a reflektující souhled výtěžků (sumarizující teze).

Písemné materiály exegetických příprav se předkládají dva dny před zkouškou.

Podobně jako již při 1. souborné zkoušce platí, že se jedná ryze o studentovu vlastní přípravu ke zkoušce, před zkouškou se předkládá pouze k nahlédnutí. Materiály nemusejí být formálně upraveny jako kvalifikační práce (přípravy nejsou po formální stránce vůbec hodnoceny), mohou být např. psány rukou, ve studentově mateřštině atd. (musí však obsahovat vlastní překlad zpracovaných textů do češtiny).

Materiály je možné examinátorovi zaslat emailem (PDF v příloze) nebo odevzdat do poštovní přihrádky examinátora na děkanátě ETF.

Při zkoušce z exegeze připraveného textu (nikoli při jeho překladu!) je možné do materiálů nahlížet, výklad podpořit využitím připravených diagramů apod.

b/ zkušební tématické okruhy z teologie SZ a biblické hermeneutiky

Literatura: dle vlastního uvážení (v návaznosti na literaturu doporučovanou při přednáškách a semináři)

Termíny: ve vypsaném zkušebním období. Termíny jsou vypisovány na webstránce -- jdi na vypsané termíny.

Examinátor: prof. M. Prudký

Státní závěrečná zkouška

Předpoklady, látka a literatura - viz druhá odborná zkouška.

Termíny zkoušek a složení zkušebních komisí vyhlašuje děkan (viz nástěnka studijního oddělení děkanátu).

(mp / poslední modifikace 28.1.2019 )