Problematiku písemných kvalifikačních prací upravuje Studijní a zkušební řád ( čl. ...).
Termíny pro odevzdání prací jsou každoročně vyhlašovány v harmonogramu akademického roku.
Dobou pro zadávání tématu je čas před zápisem příslušného úseku studia (terminus post quem non).
Kdo se hodlá ucházet o některé z vypsaných témat či chce podat návrh tématu vlastního, nechť v náležité chvíli (tj. před zápisem do příslušného semestru) osobně vyhledá předpokládaného vedoucího práce (na katedře SZ to jsou Doc. Prudký, Dr. Sláma, Dr. Čapek), projedná s ním návrh tématu, pracovní pole a zaměření výzkumu, metodický postup atd.; pokud získá výslovný souhlas s vedením takové práce, je tím naplněna "skutková podstata" zadání tématu ve smyslu studijního řádu. U níže vypsaných témat jsou navrhovatelé jmenovitě uváděni; zájemci o témata nechť se obracejí přímo na ně.
Upozornění pro navrhování vlastních témat diplomových prací:
Vzhledem k tomu, že diplomová práce má mít povahu monografické studie, v níž studující prokazuje svou odbornou kompetenci magistra (mistra!) studovaného oboru, nejsou vhodná témata široká či encyklopedicky přehledová (pokud nezpracovávají dosud neznámý či nedostupný materiál, resp. neuplatňují nové metodické přístupy /např. mezioborové studie/).
(Příklad: téma "svědectví o Bohu ve Starém zákoně" či "Hudba ve Starém zákoně a starověkém Orientu" jsou pro svou encyklopedickou šířku nepřijatelná; oproti tomu "Fenomén svědectví v teologii W. Brueggemanna /a jeho kritika/" či "femininní metafory Boha Izraele u předexilních proroků" jsou témata možná...)
Starozákonní katedra každoročně v zimním semestru pořádá kolokvium diplomandů.
Látkou kurzu jsou metodické a formální náležitosti při badatelském postupu a při vypracování diplomové práce.
Vzhledem k obvykle nevelkému počtu účastníků mívají zasedání ráz "kolektivní konzultace", sdílení problémů i názorů na jejich řešení.
Kolokvium se obvykle koná 1× měsíčně v celkem třech až čtyřech zasedáních během zimního semestru; účast na kolokviu se u diplomandů katedry má za povinnou.
Dva měsíce před termínem 1. odborné zkoušky.
Kniha Jona Levensona, Sinai & Zion: An Entry into the Jewish Bible představení knihy, její zakreslení do kontextu soudobé odborné diskuse a zhodnocení jejího významu. (vypsal )
Představení a zhodnocení knihy Jona L.Berquista Judaism in Persia’s Shadow a jeho “sociálního a historického přístupu”. (vypsal )
Představení a zhodnocení knihy Daniela L. Smith-Christophera A Biblical Theology of Exile. (vypsal )
Představení a metodické a teologické zhodnocení knihy Marka S.Smitha The Memoirs of God: History, Memory, and the Experience of the Divine in Ancient Israel. (vypsal )
Obraz reptajícího Izraele v knihách Exodus a Numeri: důrazy, shody, rozdíly. (vypsal )
Výskyty, ozvuky v Pentateuchu i v dalších částech SZ. (vypsal )
Exegeze a dějiny výkladu zvoleného textu. Textem mohou být tradiční perikopy, loci probantes či jiné oddíly (dle zdůvodněného návrhu); těžiště tkví ve vlastním exegetickém zpracování, kritickém pojednání příslušné sekundární literatury a představení základních trendů dějin působení (proměny interpretace od starověku podnes).
(K inspiraci mohou sloužit některé zdařilé práce z minulých let, např. diplomová práce Jana Rückla /2003/, Petra Fryše /2002/; tyto práce jsou dostupné v knihovně). (vypsal )
Exegeze oddílu, vyhodnocení způsobu užití převzaté formule jako argumentu (mj. metodou rétorické kritiky). (vypsal )
Funkce prorockého zvěstování "soudu Hospodinova" pro životní praxi; eschatologický úběžník a realita života v perspektivě starozákonních proroků. (vypsal )
Dějiny bádání, základní terminologický a frazeologický průzkum, souvislosti v Dtr. teologii. (vypsal )
Průzkum jednotlivých možností jak řešit otázku žánru u Ž 121 (vyznání, zaslíbení, požehnání...), vyhodnocení důsledků pro interpretaci; exegeze a dějiny exegeze (případně i dějiny výkladu či užití). (vypsal )
Otázka Finkelsteinova navazování na tradici historicko-kritického bádání (od Julia Wellhausena přes Martina Notha až po dnešek).(vypsal )
(vypsal )
Představení a zhodnocení hypotéz o vlivu řeckého dějepisce na utváření tzv. deuteronomistického díla (např. u L.Rosta, F.A.J.Nielsena, J.W.Wesseliuse aj.) (vypsal )
Chronologie popisovaných dějů, kompozice díla a jeho teologie – s ohledem na soudobou diskusi. (vypsal )
Literární analýza textu, otázka jeho integrity, kanonické souvislosti, homiletická rozcestí. (vypsal )
Významy slova nefeš a jeho překlad ve starozákonních knihách ČEPu. Role filologie, antropologie, teologie a estetiky při překladu Písma (vypsal )
Představení a porovnání metodického zpracování a konkrétních příkladů (vybraných pasážích Písma) (vypsal )
Studie ke znění a interpretaci výroku "budiž proklet / budeš proklet / jsi proklet" v Gn 3,14 a 4,11; jedná se o "zaklínací formuli" nebo o /zděšené/ oznámení skutečnosti, že na sebe oslovený právě přivolal prokletí? Studie zahrne jednak samostatný rozbor formule (její terminoogie, frazeologie a souvisejících výrazů), jednak dějiny bádání o dané problematice; tentativně zahrne i dějiny působení (užití, interpretace) daného místa v židovské a křesťanské tradici. (vypsal )
Náboženská identita Izraele a její ohrožení v perspektivě deuteronomistické teologie (zejména podle Dt 13); vztah k "jiným náboženstvím". (vypsal )
Analýza překladatelských postupů, v nichž se projevuje interpretační záměr; dokumentace a analýza problému na vybraných fenoméch.
(vypsal )
Jazykové a dějinné podklady problematiky, jazykovědná koncepce překladatelů (zásady), typy problémů, hranice kompromisů, detailní pojednání reprezentativních příkladů a kritické vyhodnocení v porovnání s jiným současnými překlady Bible do češtiny.
(vypsal )
Zpracování typologie možností, jak rozmanité přístupy k Písmu řeší fenomén historické distance. Řešení dané otázky zakreslit do příslušného kontextu daného biblicko-teologického kontextu. (vypsal )
Představení autorky v souvislosti s vlivy, z nichž čerpala /E. Durkheim/, analýza studií soustředěných na starozákonní texty, tematizace pojmu identita v rámci daném referenčními biblickými texty /zde zvl. Lv-Dt, Ez, Neh/ a aplikovanou metodou. (vypsal )
Nábožensko-dějinné představení problematiky ve světle archeologie, relevantních biblických i nebiblických textů v kontextu problematiky synkretistických prvků v kultu JHWH. (vypsal )
Židovsko-křesťanský dialog je výrazným fenoménem v křesťanské teologii druhé poloviny 20. století; významně se v něm angažovali také někteří starozákonníci. Práce by měla zmapovat, analyzovat a vyhodnotit dopad tohoto fenoménu na oblast /křesťanské/ starozákonní biblistiky. Možno vymezit na pole exegeze /určité texty/ nebo na oblast biblické teologie a hermeneutiky.
(vypsal )
Představení autorky, zařazení v rámci širšího proudu feministické teologie, analýza autorčiných interpretačních ‚vstupů' /hermeneutiky/, zhodnocení přínosu jejích základních studií, kritické hodnocení. (vypsal )
Dobové pozadí vzniku daného diskurzu, vlivy Frankfurtské školy, analýza základních postulátů, představení ústředích postav (Gerard West, David Clines, Daniel R. Carroll, Jonathan Dyck, Robert Carroll, David Jobling ad.), závěrečné věcné hodnocení. (vypsal )
Srovnání odlišností základních kodexů, vliv na vydávání novodobých edic (Kittel, BHS, BHQ ad.), možnosti teologické interpretace založené na rozdílném pořadí jednotlivých knih Spisů. (vypsal )
Rozbor prvních třech dekád 20. století /liberální a dialektická teologie, reakce na nástup nacionálního socialismu ad./, otázka přijetí a odmítání přirozené teologie, důležité postavy a díla vzhledem k proměně základních důrazů v žánru teologií Starého zákona. (vypsal )
Strategie ohraničení textové jednotky, přehled základních teorií, rozbor jejich vlivu na možné proměny teologické interpretace. (vypsal )
Představení problematiky, vlivy (Boman), důležité postavy (Hejdánek, Balabán ad.), jejich pojetí hebrejského myšlení, srovnání s tzv. řeckým myšlením, analýza odlišností hebrejského a řeckého myšlení, kritická evaluace. (vypsal )
Rozbor biblických motivů přejatých v americké literatuře, například v dílech Johna.Steinbecka, Nathanaela Westa nebo Williama Faulknera. Hodnocení jejich kreativního zpracování, hledání ústředních důrazů v kontextu, do kterého autoři psali a v němž žili. (vypsal )
Rozbor základních textů souvisejících s lidskou obětí (Gen 22; Sd 11,31-40; 1 Kr 16,34; 2Kr 3,27; Am 2,1), zařazení do kulturního a dějinně-náboženského kontextu Předního Východu (zvl. podle ANET, TUAT ad.), srovnání a vyhodnocení. (vypsal )
Rozbor tří ústředních studií nizozemské autorky z 80. let, které se soustřeďují na tématiku literární koherence vybraných textů, na jejich subverzi a na hledání odlišné a nové interpretace (konkrétně jde o studie Lethal Love: Feminist Literary Readings of Biblical Love Stories; Murder and Difference: Gender, genre, and scholarship on Sisera's death a Death and Dissymmetry: The Politics of Coherence in the Book of Judges).
(vypsal )
Univerzita Karlova
Evangelická teologická fakulta
Černá 646/9
110 00 Praha 1
221 988 216
ID datové schránky UK: piyj9b4