Státní doktorská zkouška (ve smyslu § 47, odst. 4 zákona 111/1998 o vysokých školách) i dílčí zkouška z disciplíny Starého zákona jsou obsahově obdobné, liší se mírou odbornosti a specializace.

Tvoří ji obvykle tři součásti (viz níže: A. – B. – C.).

Před skládáním zkoušky se obvykle vyžaduje alespoň semestrální účast na semináři doktorandů (viz výše, Aktuality).

Doktorand nejpozději týden před termínem zkoušky zasílá písemné přípravy k části A. (pracovní překlad textů, výkladové poznámky se sumářem, seznam užité literatury) a seznam užité literatury k částem B. a C.

A. exegeze textu:

Exegeze dvou nesouvisejících a žánrově odlišných oddílů dle vlastní volby (celkem zhruba 40 veršů).

Požadavky srovnatelné s exegezí pro státní závěrečnou zkoušku magisterského studia (viz web-stránka katedry Starého zákona). Nad rámec požadavků k mgr. zkoušce se sleduje a oceňuje zejména přehled o dějinách bádání, znalost alternativních hypotéz a hlavních variant vykladačských a interpretačních pojetí.

B. přehled o teologii SZ:

Nastudování jedné ze souborných publikací o teologii SZ (případně „biblické teologii") z doby po roce 1990; její kritická charakteristika a zařazení do kontextu současného mezinárodního rozhovoru v oboru, zařazení do trendů (kritické představení v kontextu).

C. jednotlivé tématické okruhy:

1. „Teologie" (v užším slova smyslu; de Deo) HB/SZ – specifické rysy, svébytnost (případně kontrastně oproti křesťanské teologické tradici).

2. „Antropologie" HB/SZ (idem).

3. „Eklesiologie" HB/SZ – ruzná pojetí „Izraele", „lidu Hospodinova" atd., vnitřní diferenciace a vnější vymezení.

4. upravuje se individuálně podle zaměření badatelského projektu

5. upravuje se individuálně podle zaměření badatelského projektu

Literaturu si zkoušený volí dle vlastního uvážení (její volba spadá do hodnocených aspektů).